Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Životodárný oxid uhličitý
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 13:31Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Ta spektra jsou samozřejmě proměřena v laboratoři za různých podmínek. Radiační přenos energie, o který tady jde, je ale daleko složitější než absorpce a emise jednou molekulou skleníkového plynu. Jde o opakovanou absorpci záření a jeho všesměrovou reemisi, hraje tam roli samozřejmě i vertikální vývoj hustoty vzduchu (a tedy i skleníkových plynů), profil teploty atd. Proto jsou radiační schemata v modelech dost složitá. |
|
|
Vladan 29.8.2007 14:09Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. No vidíte, tak proč jste tvrdil, že nezáleží na výšce (vertikální vývoj hustoty) a na zeměpisné poloze (profil teploty)? Jinými slovy, přesnost takového modelu ovlivňuje i přesnost onoho modelu klimatu. A pokud se nedokáže vysvětlit z 25%?! Kolik procent skleníkového efektu připadá na CO2? |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 14:16Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Nepochopil jste. Ta absorpční spektra jsou proměřena pro různé podmínky, S-B zákon samozřejmě platí obecně. Co tam dělá tu závislost na nadmořské výšce (přesněji řečeno na hustotě vzduchu) to nejsou ani absorpční spektra, ani S-B zákon, ale termodynamika (1.hlavní věta termodynamická) a koeficienty absorpce, které pochopitelně na hustotě silně závisejí. |
|
|
Vladan 29.8.2007 14:30Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Pane Metelko cituji: "Nebo si myslíte, že ta spektra a zákon vypadají jinak v různých místech, v různých nadmořských výškách? " Odpovádám ano, vypadají. Jinak vypadá absorbční spektrum atmosféry v různých místech zemského povrchu. Jednak proto, že vypadá jinak emisní spektrum a jednak i proto, že díky různému tlaku a teplotě se mění absorbční schopnost molekul vzduchu. Nevím, co je na tom nepochopitelného. Dokonce i kdybych přistoupil na poměrné spektrum v procentech, lišilo by se. Kromě toho je jedna věc samotná absorbce fotonu a další je následná emise (většinový případ) do prostorového úhlu, jehož část vyplňuje Země - tedy vracení fotonu zpět na Zem. To závisí na výšce nad povrchem. |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 14:37Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Vladane, absorpční spektrum není závislé na žádné emisi. To je čistě vlastnost dané látky, kolik záření dané vlnové délky pohltí. Další věc je samozřejmě spektrum záření, které na danou látku dopadá, výsledný radiační ekfekt je pak důsledek vlastností obou spekter. Skleníkový efekt je z tohoto hlediska způsoben tím, že v radiační energii, která přichází do daného objemu vzduchu, převládá energie, přenášená od povrchu nahoru (níže je vyšší tlak vzduchu, tedy více "emitujících" molekul než ve vzduchu výše), zatímco emise je všesměrová (náhodný směr) |
|
|
Vladan 29.8.2007 15:01Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Absorbční spektrum atmosféry. Hmmm. "..není závislé na žádné emisi. To je čistě vlastnost dané látky, kolik záření dané vlnové délky pohltí.." - takže rozumím-li tomu dobře, zachytí atmosféra stejné množství záření určité vlnové délky bez ohledu na to kolik ho zdroj vyzáří (v teplém dnu i studené noci např.)? To je pěkná ptákovina! Absorbční spektrum může být vztažené poměrově na procento zachyceného záření, proto vypadá, jako by nazáleželo na zdroji, ovšem ani takto není neměnné. A to nejen pro atmosféru jako celek, ale ani pro jednotlivou molekulu. |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 15:06Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Absorpční spektrum vyjadřuje, kolik procent dopadajícího záření dané vlnové délky se pohltí v hmotnostní jednotce daného plynu (chcete-li to na objemovou jednotku, musíte vzít v úvahu i hustotu) |
|
|
Vladan 29.8.2007 15:26Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. 1.No jo, co ale atmosféra - není homogenní, že! Tak co s tím? Tak, jak budu stoupat vzhůru prochází záření větším počtem vašich jednotek, ale 2.pokud onu hmotnostní jednotku plynu ochladíte, tak ta potvora pohltí méně záření a tedy jednotka u země v tropech není totéž jako jednotka ve výšce nebo u pólu. 3.No a protože nám nejde o procento pohlceného tepla ale o absolutní jednotky (J), tak se chca nechca musíme zabývat i emisí zdroje, protože, pohltí-li plyn 100% z "ničeho" nebo 10 % z "velké hodnoty", je to sakra rozdíl. |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 15:45Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Jistě, ale tohle jsem psal. V principu je ten proces jednoduchý, ale popsat pomocí něj celý radiační přenos energie v atmosféře je dost složité. Chcete odkaz na jeden popis modelu, kde to máte celkem dost podrobně? |
|
|
Vladan 29.8.2007 16:00Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Jsem rád, že jsme se pochopili, já tvrdil totéž. :-)) Odkaz poslet můžete, vždycky se hodí. |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 16:02Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. http://www.cnrm.meteo.fr/gmgec/site_engl/arpege/arpege_en.html , část "Algorithmic documentation", kapitola 8 - radiation. Zatím nashle... |
|
|
Vladan 29.8.2007 12:20Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Jistě, ale mnohé základní závislosti jsou neověřené ( z čeho usuzujete na souvislost mezi oteplením a koncentrací CO2?) a mnohé další hypotézy vynecháváte. Neznáte teorii, podle které historicky stoupala koncentrace CO2 až po nárůstu teploty? Co když současná vysoká koncentrace nemá VŮBEC žádný významný vliv na teplotu? Pokud tohle připustíte jsou vaše klimatologické modely v PR.... |
|
|
honzak 29.8.2007 12:21Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. kolegové statistici se vyjadřují jakousi mantrou, která praví, že výsledek bude s 95% pravděpodobností po 95% času ležet v intervalu <x, y>. Takže bych nezanedbával onen časový údaj. Na dobu 5 let ze 100 let se může hodnota oteplení s 5% pravděpodobností VÝRAZNĚ změnit. V extrému bude 5 let po sobě ochlazení o jednotky stupňů. |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 12:25Re: Re: Re: L. Metelka: Dokonale a úplně přesně v těch modelech není prakticky nic. Každý model je JEN model. Nikoli realita. Jistě, tady jde o to, co je jak pravděpodobné. V principu se mohou stát i velmi nepravděpodobné věci, jenom "šance" na ně je velice malá... |
|
|
čtenář zdrojů 29.8.2007 12:24pane Metelko s Ladislavem nemá cenu diskutovat. Ten je tady už proslulý. Ladislav je přesvěčen, že se ochlazuje, že CO2 nemá na klima žádný vliv, že jeho objem v atmosféře roste samovolně (nejspíše božím zásahem) a že teplotní řady meteorologických stanic jsou vylhané proradnými meteorology, kteří lžou proto, aby dostali více peněz. |
|
|
Ladislav N. 29.8.2007 12:37Re: "čtenář zdrojů" IP: 88.146.47.xxx Měl byste mluvit pouze za sebe, já mluvčího nepotřebuji. Ostatně nejsem sám, kdo má pochybnosti o kvalitě zdrojů, které čtete... |
|
|
čtenář zdrojů 29.8.2007 12:41Re: Re: "čtenář zdrojů" IP: 88.146.47.xxx jste sám. |
|
|
janabok 29.8.2007 12:47Re: Re: Re: "čtenář zdrojů" IP: 88.146.47.xxx zdaleka nikoliv... |
|
|
Vladan 29.8.2007 12:58Re: Re: Re: "čtenář zdrojů" IP: 88.146.47.xxx Přidávám se. |
|
|
honzak 29.8.2007 13:58Re: Re: Re: "čtenář zdrojů" IP: 88.146.47.xxx já bych se zdovolením také přidal. Buď pán čte špatné zdroje, nebo dobré informace chybně interpretuje, abych se vyjádřil korektně. |
|
|
čtenář zdrojů 29.8.2007 11:25Klimaskeptici jsou nepoučitelní to, že člověk mění klima, je mnohdy bezelstně přiznáváno i těmi, kteří tvrdí opak. Vzpomínám si, jak jsem tady odkazoval na teplotní řadu v Klementinu, podle které se prokazatelně otepluje. Klimaskeptiky mi bylo sděleno, že tato data jsou zkreslena vlivem teplotního ostrova, který tvoří Praha. Jaksi jim uniklo, že ten teplotní ostrov vytvořil člověk, který údajně nemá na klima vůbec žádný vliv. Úbytek ozonu na Antarktidou paradoxně způsobil v posledním desetiletí mírné ochlazení tohoto kontinentu. Ozón je totiž velice silný skleníkový plyn,mnohokrát silnější než CO2. Za úbytek ozónu může zase člověk. A tentokrát jeho činnost působila proti globálnímu oteplování. Boj lidstva proti znečištění průmyslovými splodinami přinesl pročištění atmosféry a tím paradoxně přispěl ke zrychlení oteplování klimatu v posledním desetiletí. Opět to byla lidská činnost, která údajně na vliv klimatu nemá žádný vliv. Ale klimaskeptici budou pořád přesvědčeni o tom, že člověk vliv nemá. Tihle fanatici jsou stejně nebezpeční, jako ekologičtí fašisté typu Kuchtová a Bursík. |
|
|
Ladislav N. 29.8.2007 11:28Re: fanatici jsou ... nebezpeční A tyhle vaše jednoduché kecy o tom, co čeho je příčinou, jakbysmet. |
|
|
I.Laengsfeld 29.8.2007 11:29Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní Neni jeste cela zemekoule jako Klementinum, ctenari zdroju... |
|
|
vobora 29.8.2007 11:51Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní z pohledu vyvoje klimatu je casovy usek, po ktery lide meri teplotu vzduchu, naprosto zanedbatelny... |
|
|
Tomas 29.8.2007 12:10Re: Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní navic teplota se drtivou vetsinu casu merila (mezi) na zemi, nikoli v atmosfere, kde je to daleko dulezitejsi (v atmosfere se eliminuje vliv lokalnich zdroju tepla, napr. mest, infrastruktury)... ta se naopak ochlazuje... |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 12:13Re: Re: Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní Bohužel, troposféra se neochlazuje, poněkud se ochlazuje až stratosféra... |
|
|
Vladan 29.8.2007 13:05Re: Re: Re: Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní Což se ovšem do "globální teploty" nezapočítává. |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 13:09Re: Re: Re: Re: Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní 1. Globální průměrná teplota je definována jako "near-surface". Z praktického důvodu - v blízkosti povrchu žijě většina lidí, zvířat i rostlin. 2. I když započítáte stratosféru, pro atmosféru jako celek dostanete pořád oteplování. Tady už nemůžete jen sčítat teploty, musíte brát v úvahu energii (teplo) - neboli musíte vzít v úvahu i hustotu vzduchu... |
|
|
Vladan 29.8.2007 14:18Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní Jistě, a musíme vzít i "teplo" veškeré vody v oceánech a nitra země, pak ale můžeme dostat něco úplně jiného. |
|
|
L.Metelka 194.228.235.xxx 29.8.2007 14:21Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klimaskeptici jsou nepoučitelní Oceány a nitro Země jsou "vzduch"? Odkdy? |
