Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Kdo potřebuje globální oteplování?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
ZW 25.2.2008 10:55Re: Re: klimatizace v létě Sluneční články pohání Slunce, nikoliv teplo. A se zvýšením slunečního záření se ani v blízké budoucnosti jaksi nepočítá. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 10:56Re: Re: Re: klimatizace v létě
|
|
|
ZW 25.2.2008 11:12Re: Re: Re: Re: klimatizace v létě Tak ještě jednou: Když se někde (například v severní Evropě) nevyplatí získávat energii ze Slunce dnes, asi se to nevyplatí ani v budoucnu, protože množství dopadajícího slunečního záření zůstane stejné (a vyšší průměrná teplota na to nebude mít žádný vliv). To, že fotovoltaika je nejúčinnější v rovníkových oblastech, není primárně dáno tamní teplotou, ale úhlem dopadajícího záření a délkou slunečního svitu během dne. |
|
|
AA 25.2.2008 11:16Re: Re: Re: Re: Re: klimatizace v létě Ale u nás ve střední Evropě by na tu klimatizaci nějaký fotočlánek na střeše třeba stačil, nebo ne? A v severní Evrope zas vymyslí něco jiného, nebojte. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 11:19Re: Re: Re: Re: Re: klimatizace v létě No a jak to souvisí s tím, co jsem ironicky (s vypláznutým jazykem) napsal o pohonu klimatizace slunečními kolektory (kvůli vzácné časové shodě mezi spotřebou el. energie a produkcí slunečního panelu)? P.S.: Fotovoltaika může být ekonomicky výhodná (bez dotací) tam, kde jiný zdroj el. en. není k dispozici. |
|
|
Roy Boehm 25.2.2008 13:36Re: Re: Re: Re: Re: klimatizace v létě Zpátky do škamen, kolego. Jakápak je doba slunečního svitu v rovníkových oblastech, ve srovnání s mírným pásmem v létě? Nižší, ku..a, nižší!!! |
|
|
ZW 25.2.2008 14:43Re: Re: Re: Re: Re: Re: klimatizace v létě Ano, za polárním kruhem je dokonce 24 hodin denně. Ale pod jakým úhlem, pane kolego? |
|
|
Roy Boehm 25.2.2008 15:48Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: klimatizace v létě Inu, polemizujete hezky, ale ne se mnou. Já jsem se o pólu vůbec nezmiňoval. K tomu úhlu: vzhledem k tomu, že zemská osa je, proti rovině Země-Slunce, odchýlena o 23,5 stupně (přesněji 23°26,5’), pak bude úhel dopadajících slunečních paprsků v části mírného pásma příznivější než na rovníku (Až někde do Maďarska či Švýcarska. V Praze, bohužel ne). A to v době před a po rovnodennosti, čím blíže k obratníku, tím déle. Na rovníku bude úhel kolmý kolem jarní/podzimní rovnodennosti, tedy bude nejvýhodnější v době, kdy klesá potřeba použití klimatizace v mírném pásmu. |
|
|
Hans 25.2.2008 17:59Re: Re: Re: klimatizace v létě :) u nás v létě většinou mezi slunečním svitem a teplem je přímá úměrnost. |
|
|
ok 25.2.2008 10:37Re: + a - V českých zemích stačí stavět osvědčené typy domů, a klimatizaci pak vůbec nepotřebujete. Pokud postavíte 30-ti patrový skleník kde nejdou otvírat okna, nedivte se, že budete potřebovat klimatizaci i v květnu. |
|
|
krmič 25.2.2008 11:08Re: Re: + a - Ano! Už jsem to tu několikrát uváděl, že ve starém domě jsme museli dokonce v létě topit. Klimatizace v našem podnebí je opravdu zhovadilost. |
|
|
vita 25.2.2008 10:37Re: + a - Bez klimatizace jsme vydrželi tisíciletí. Bez otopu ne. Kdo "nutně potřebuje" v českém létě klimatizaci, ten si ty letní katary a angíny zaslouží. |
|
|
Jura Jurax 25.2.2008 11:50Re: + a - No, on dneska skutečně málokdo bydlí v bytě v zimě nevytápěném; nicméně taky málokdo bydlí v bytě v létě klimatizovaném |
přinejmenším v našich podmínkách ...|
|
eles 25.2.2008 9:56Zapamatovat si trochu středoškolských znalostí nikdy neškodí Tak tedy pro přesnost. Při tvrdnutí betonu se NEspotřebovává kysličník uhličitý z atmosféry ve stejném množství, jaké při výrobě cementu uniklo z vápence - důvodem je že při výpalu v cementářské peci z vápence reakcí s hydraulickými oxidy vznikají slínkové minerály (převáženě trikalciumsiliták, dikalciumsilikát, trikalciumaluminát a tetrakalciumaluminátferit). Vytvrzování cementu je pak fakticky hydratačním pochodem, který nemá s oxidem uhličitým nic společného. Při hydrataci vápenatých silikátů však vzniká určité množství portlanditu (hydroxidu vápenatého) a ten pak tedy opravdu reaguje s oxidem uhličitým. Neni to však stejné množství jaké původně z vápence uniklo. |
|
|
meloun 25.2.2008 10:18Re: Zapamatovat si trochu středoškolských znalostí nikdy neškodí Ještě malé upřesnění. Vydávat polohy slepenců v mořských sedimentech za pozůstatky povodní a váté písky v Polabí za zbytky poště není také pravé ořechové. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 10:23Re: meloun IP: 86.49.123.xxx A jak tohle souvisí s výrobou cementu? |
|
|
meloun 25.2.2008 10:40Re: Re: meloun IP: 86.49.123.xxx S výrobou cementu nijak, je to pouze poukázání na další nesmysl v článku uvedený. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 10:46Re: Re: Re: meloun IP: 86.49.123.xxx Vy jste žádné solidní argumenty neuvedl a já bych tuhle problematiku raději přenechal geologům, paleo-botanikům a jejich kolegům z oborů souvisejících. |
|
|
meloun 25.2.2008 10:49Re: Re: Re: Re: meloun IP: 86.49.123.xxx Promiňte, jsem geolog. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 11:13Re: Re: Re: Re: Re: meloun IP: 86.49.123.xxx Jste hlavně demagog. Napsal jste: "...Vydávat polohy slepenců v mořských sedimentech za pozůstatky povodní a váté písky v Polabí za zbytky poště není také pravé ořechové..." Autor článku ale nic takového nečiní. Vaše poznámka je zcela "mimo mísu". Nespletl jste si článek? |
|
|
meloun 25.2.2008 12:03Re: Re: Re: Re: Re: Re: meloun IP: 86.49.123.xxx A co obrázky? |
|
|
Karel 25.2.2008 13:50Re: Re: Zapamatovat si trochu středoškolských znalostí nikdy neškodí Nevím, že by ve středočeském karbonu byly mořské sedimenty - to k fotce. Jde původně o usazeniny říční delty v jezeru. Jak velká musí být plocha pokrytá písečnými dunami, aby to byla poušť? |
|
|
meloun 25.2.2008 22:50Re: Re: Re: Zapamatovat si trochu středoškolských znalostí nikdy neškodí Pokud mě mapa a trocha místní znalosti neklamou, nejedná se o karbon, ale svrchní křídu (u těch Kralup). Písečné duny v Polabí, ale i jinde nejsou pozůstatky pouště, ale tundry. Velmi zjednodušeně vysvětleno - ledovec občas tál, vodní toky unášely a usazovaly materiál nynějších teras, ochlazovalo se, od ledovce vítr věje, z štěrkopískové terasy jemnější materiál odnáší a v závětří ponechává. Tyto úkazy se zachovaly v onom Polabí, ale i v jižních Čechách a na Moravě. |
|
|
Ivan 25.2.2008 9:53Ten článek je nesmírně zmatený. 1. Na klima před desítkami milionů let se usuzuje ze zkamenělin. Autor nebere v úvahu, že v dané době se ale místo nynějšího nálezu zkameněnlin nacházelo ve zcela jiné poloze vůči rovníku. Například Antarktida byla kvůli pohybu kontinentů přibližně na stejné poloze, jako rovníková Afrika. 2. Klimatologové své modely samozřejmě ověřují tak, že provádějí propočty do minulosti a teprve při souhlasu těchto propočtů do minulosti s již známými údaji používají model také k predikci. 3. Jedno globální opatření se již vyplatilo. Před lety bylo dohodnuto, že se silně omezí používání freonů, protože se katastrofálně zvětšuje ozonová díra. Pokřik protivníků onoho opatření byl obdobný, jako současné stanovisko Klause. Jsou to prý nesmyslně vyhozené peníze ve prospěch určitých skupin v průmyslu. Opatření se podařilo prosadit a ozonová díra se již několik let zmenšuje a pokud se opatření dodrží a neobjeví se nějaký další faktor, nikdo nepochybuje o tom, že problémy s ozonovou vrstvou budou vyřešeny. Obdobně by se dalo pokračovat u jiných tvrzení. Přitom je v příspěvku také řada neoddiskutovatelných faktů. Jaderná energetika je v současné době nejnadějnější cestou řešení energetických problémů. Kosmické vlivy na klima jsou jistě možné, ale není již pravdou to, že pokud je nemůžeme ovlivnit, neměli bychom se starat o vlivy, které ovlivnit můžeme. Atd. Prostě směsice údajů věrohodných, nevěrohodných i lživých, bohužel ale uváděných s jistým podezřelým záměrem. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 10:04Re: Ivan IP: 62.245.102.xxx Ozonová díra a vliv vypouštěných freonů na její tloušťku ovšem s klimatologií mnoho společného nemá. P.S.: Do jak daleké minulosti ověřují klimatologové své matematické modely? |
|
|
čtenář zdrojů 25.2.2008 10:14Ladislave Ozón je mimořádně silný skleníkový plyn. Jeho úbytek tedy paradoně ochlazuje oblasti centrální Antarktidy (měřeními je to doloženo). Takže ozón má s klimatologií společného dost. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 10:16Re: Ladislave Ovšem fyzikálně-chemické příčiny interakce freonů s ozonem vedoucí k jeho úbytku s klimatologií mnoho společného nemají, není-liž pravda? |
|
|
čtenář zdrojů 25.2.2008 10:22Re: Re: Ladislave vzhledem k tomu, že ta interakce likviduje ozón, který je silným skleníkovým plynem, pak nejspíš má. Leda že by skleníkový efet nesouvisel vůbec s klimatologií. |
|
|
Ladislav N. 25.2.2008 10:25Re: ozonová díra Jenomže problematika tzv. "ozonové díry" nebyla globálně řešena kvůli klimatologii, ale kvůli omezení průniku nebezpečného UV záření na zemský povrch. |
|
|
čtenář zdrojů 25.2.2008 10:33Ladislave To nic nemění na tom, že ozón je silný skleníkový plyn. |
