Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRO: Před šedesáti lety se zrodil velký třesk
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jenda 1.4.2008 22:34Re: Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? Asi jste si popletl odkaz. V tomhle dokumentu je Barrow, Hawking, Weinberg a Davies. Jedine co jsem na tom serveru nasel v cem se vyskytuje Grygar a "ve vesmiru sami" bylo ... http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/b/b_029.doc tam ovsem tohle tvrdi jakysi JN. Coz jak to tak vypada jste vy. |
|
|
Minutus 1.4.2008 22:30Vesmír z "ničeho" Netvrdím, že tomu tak je, ale dost to připomíná vznik softwarových systémů, například i těch, které simulují realitu podobně jako ve filmu Matrix. Zpočátku jsou jen pravidla a systém narůstá postupně. Co když prostor,hmota a čas nejsou ničím víc, než jen informací? |
|
|
Jenda 1.4.2008 22:22Re: Re: Re: nekonečno On uz to tu nekdo rekl .. matematikou nepolibeny. Predpokladam, ze kdybyste (nedejboze) stavel barak, tak se vykaslete na zaklady ... protoze stejne nejsou videt, obraz si na ne nepovesite, proti desti vas neochrani tak co se s nima. Teorie mnozin je mezi studenty velice neoblibena, primo v ni prakticky ani zadny matfyzak nic delat nebude, ale poskytuje zbytku matematiky, vcetne onoho diferencialniho a integralniho poctu, zaklady. To ze necemu nerozumite jeste neznamena, ze to k nicemu neni. |
|
|
buš 1.4.2008 22:17Re: William Fowler (1911-1905) ? :-) No co, co: prostě věk -6 let, ne? Přečtěte si celou diskusi a nebude to možná tak nesmyslné... |
|
|
Jenda 1.4.2008 22:13Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom Ne. Vemte si treba vsechna prirozena cisla ... kolik jich je? Nekonecne. A co kladna suda? Kolikpak je tech? No taky nekonecno. Takze kolik je (pocet prirozenych cisel) / (pocet kladnych sudych cisel)? 1? Jak to, kdyz jen kazdy druhy prirozeny cislo je sudy? 2? Jak to, kdyz muzu kazdy sudy cislo jednoznacne priradit prirozenemu cislu tak, ze mi zadna prirozena cisla nebudou prebyvat? (Proste je podelim dvema.) A neni to nahodou 1/2? Vzdyt muzu vzit jen kazdy dryhy sudy cislo, podelit ho ctyrmi a tak jednoznacne priradit k prirozenym cislum ... prirozena cisla budou kazde mit sve sude cislo a jeste mi nekonecne mnoho sudych cisel zbude. |
|
|
Stoura 1.4.2008 22:04Re: Re: béžový kruh na tmavém pozadí s nepravidelnou strukturou No - tohle byl trochu laciný trik. Tyto dvě čáry jsou králík a to svědčí o tom, že jsem kouzelník, tedy vlastně že Elvis žije. Obecně: chování kondenzujících par (stejně tak jako vznik bublin v přehřáté kapalině) je dáno několika proti sobě působícími jevy. Některé z těchto jevů jsou náhodné, jiné ne. Ty, které náhodné nejsou, způsobují vznik podobných struktur. Ty, které náhodné jsou, způsobují, že strura není přesně shodná. Souvislost se strunami je velmi volná. |
. |
|
Navrátil Josef 1.4.2008 22:02Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/h/h_086.doc vybrané citace slavných fyziků |
|
|
Navrátil Josef 1.4.2008 21:56Re: Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2 Mé vysvětlení velkého Třesku : není to výbuch ani stvoření (vznik). Je to "přeskok-předěl" z jednoho stavu čp do jiného stavu čp na posloupnosti stavů čp. O tom zde více http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/g/g_011.doc ... vize 106 http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/h/h_082.jpg ... princip horkého bramboru |
|
|
JaS 1.4.2008 21:44Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? Velký třesk: Pan Bůh si prdl a "aj, bylo to dobré...". Teprve pak si zase prdl a to už je popsáno v Bibli (zase to bylo dobré). To vznikl člověk. |
|
|
Navrátil Josef 1.4.2008 20:54Re: Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? hmm...jste vševěd |
|
|
Petr Kiebel 1.4.2008 20:38Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? A můžete přímo citovat,kde to vykládá?Nebo máte jen dojem?Já teda od něj četl něco úplně jiného... |
|
|
Mephisto 1.4.2008 19:36Re: Re: Podíl dvou nekonečen není definován x/x = 1 platí pro každé x reálné (resp. komplexní :) ), nenulové. Nekonečno není reálné (ani komplexní) číslo, proto pro něj tato rovnost neplatí. |
|
|
Milan Kralovic 1.4.2008 19:20Re: Re: Velky Tresk je nevedecka hypoteza - 1/2 G. Burbridge, “Was there Really a Big Bang in Nature?” Fred Hoyle, “The Big Bang in Astronomy” Dewey B. Larson, “The Universe in Motion” W.H. McCrea, “Cosmology after Half a Century” P.A. Fisher, “Is Science Moving Toward Belief in God?” Teraz, napriklad, skuste skomentovat tuto oficialnu tezu, ktora ma svoj povod v teorii (hypoteze) Velkeho Tresku: “Since there has been no past eternity of matter, in the beginning there was nothing. Zilch. Zero. Nada. Nothing. The logic is that when much of this nothingness gathered itself into one place so greatly compressed that it exploded and blew itself into hydrogen gas from which the entire universe evolved.” |
|
|
billis 1.4.2008 19:13Re: Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? myslim, ze oba, omyl neni vysadou ani jedne skupiny |
|
|
ZEPHIR 1.4.2008 19:08Re: béžový kruh na tmavém pozadí s nepravidelnou strukturou No, to jsou právě ty fluktuace kondenzující páry, čili vlastně struny. |
|
|
ZEPHIR 1.4.2008 19:05Re: Nejde však za něj do bezedných vymyšlených hlubin Spojitě diferencovatelná funkce nebo pole je abstrakt, předpokládájící, že každý jeho prostorový element lze rozdělit na nekonečně mnoho částí. Čili se chová jako éter z nekonečně mnoha nekonečně malých částic, či jako každé jiné nekonečno. |
|
|
ZEPHIR 1.4.2008 19:01Re: jak podle Vás vypadá "chaos" ve vesmíru Prostě jako to kondenzující superkritická pára nebo plyn. |
|
|
Navrátil Josef 1.4.2008 18:58Re: mne by zajímalo proč grygar pořád vykládá že ví že jsme ve vesmíru sami? A jak ohodnotíte >ideově< vědce, který nevěří v Boha a také se domnívá, že jsme ve vesmíru sami ? To pak který z nich je pavědec ? ( podle Vás ). |
|
|
billis 1.4.2008 18:51Re: Re: Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom t limita podílů ještě konečných hodnot - tak to se priznavam bez muceni, z toho jsem trosku jelen... ok, a muzes trochu vice o tech zvlastnich pripadech ? |
|
|
Navrátil Josef 1.4.2008 18:39Re: Re: jsou proti velkému třesku naprostou banalitou. no, to by mě zajímalo jak podle Vás vypadá "chaos" ve vesmíru ..? ( jenže se zybtečně ptám ; od Vás jsem ještě nedostal odpověd na otázku, která byla kladena ). A pak : já ať kouknu do vesmíru kamkoliv, tak chaos nevidím ... i doma na Zemi žádný chaos nevidím, jen "výrobky" hmotové pouze ve smysluplném uspořádání a podle zákonů a pravidel...zajděte do laboratoře a nalejte tam kyselinu sírovou na mramor dnes, zítra, za 100 let a za miliardu let a žádnej chaos se konat nebude |
|
|
Stoura 1.4.2008 18:36Re: Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom Nulou (obvykle) dělit nelze. kolik je nekonečno děleno nekonečnem závisí na okolnostech Ve zvláštních případech (které jsou ale v praxi časté) se ale dá dosadit limita podílů ještě konečných hodnot. |
|
|
billis 1.4.2008 18:26Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom Mam tomu rozumet tak, jako ze napriklad nulou delit nelze, nekonecno delene nekonecnem dava znovu nekonecno ? ok, ale odpovedet jsi mohl |
|
|
Pytel 1.4.2008 18:26Re: Re: nekonečno Aktuální nekonečno je sice fenomén, to je pravda, ale týká se jen lidského myšlení. Teorie množin 20. století je krásná myšlenková hračka. Její přesah do praktického ovládnutí reálného světa je nulový. Ne náhodou se matematika nekonečna začala rozvíjet současně s novými možnostmi 20.století jak vlézt na hrb daňovému poplatníkovi. Někdo musí pracovat, aby jiný mohl nazdařbůh vybrušovat matematický ostrovtip. Mě zajímá taková matematika, která se vztahuje k reálnému světu, a to navíc, řečeno fenomenologicky, ke světu před obzorem. Oddalování obzoru je věc přírodní vědy. Matematik na tomto poli nemá co pohledávat, a pokud to dělá, tak jen projídá grant a je příživník. Hezkým přikladem je diferenciální a integrální počet. Ten se odráží od obzoru dosažitelného malého. Nejde však za něj do bezedných vymyšlených hlubin! Proto má praktické využití v reálném světě. Jaké je praktické využití úvah o aktuálním nekonečnu, to fakt nevím. Proto mám za to, že stavět konstrukce na předpokladu aktuálního nekonečna byla jen skvělá příležitost, jak si ve 20. století mohl někdo zahrát na staroegyptského kněze a nechat se pro nic za nic živit. |
|
|
Stoura 1.4.2008 18:19Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Mám pocit, že se nepředpokládá, že by na povrchu Vesmíru byla atmosféra. Proto žádné adsorbční čáry. |
|
|
Stoura 1.4.2008 18:16Re: Re: Co přesně máte na mysli "superkritickou párou"? Stavy s nižší pravděpodobností nejsou odchylkou od chaosu, ale jeho součástí. Pohyb molekul je samozřejmě chaotický jen do určité míry - působí tam více jevů zárověň. Superkritická kapalina je silně stlačený plyn. Ten nemusí nutně kondenzotat (dokonce to obvykle nedělá). Chybí další omezující podmínky. Na obrázku je béžový kruh na tmavém pozadí s nepravidelnou strukturou na tmavších okrajích, kolem něj méně zřetelný prstenec. |
|
|
billis 1.4.2008 18:09Re: Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom proc |
|
|
Jenda 1.4.2008 17:49William Fowler (1911-1905) ? :-) |
|
|
ZEPHIR 1.4.2008 17:45Re: Co přesně máte na mysli "superkritickou párou"? Pára za superkritických podmínek, tzv. superkritická kapalina. Pohyb molekul může být chaotický více či méně. Odchylka od chaosu nemusí být stav s nižší pravděpodobností, např. tyto fluktuace se v rozmezí určitých podmínek objevují docela pravidelně. Co vidíte na tomto obrázku? |
|
|
Ludva 1.4.2008 17:44Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: k reliktnímu záření Na Slunci je o dost vyšší teplota než uváděných 3000 K v teorii velkého třesku. |
|
|
billis 1.4.2008 17:42Re: Re: Re: stav nekonecnej hustoty nie je vedeckym, cize realnym stavom Jenom otazka : zde neplati x / x = 1 ? |
