ZEPHIR 9.4.2008 21:52

Re: To se uvidí při testování

Tak až budete chtít tu teorii testovat, řekněte jak to hodláte udělat a já vám (možná) budu shánět přesná čísla. Do té doby jedete ve své režii. Záležitosti, které tu řešíme navíc s éterovou teorií nijak nesouvisej, jsou to na webu běžné dostupné interpretace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 9.4.2008 20:29

Re: Re: pokud odmítáte počítat

Co se změní? To se uvidí při testování. Například se mění hustota energie, gravitace a další věci. Další logickou otázkou je, v závislosti na čem se může hustota vakua měnit a jak to ovlivňuje třeba rychlost světla a jaké jsou její gravitační účinky.

Obecně platí, že teorie by měla odpovídat naměřené realitě. Pokud neodpovídá trochu, je nepřesná. pokud neodpovídá vůbec, je blbá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 19:53

Re: A jak ji tedy můžeme v našem třídimenzionálním světě měřit

Ve třech dimenzích měříme jen vektorovou složku síly, která se do tří dimenzí projektuje. Ta je poměrně slabá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 19:49

Re: pokud odmítáte počítat

Když vam řeknu, že hustota vakua není 10E+92, ale 10E+56 kg/m3, co se tím pro vás změní?

Řešte problémy tam kde sou, zatím - obrazně řečeno - ještě nemáte jasno, zda Slunce obíhá kolem Země nebo naopak a už vás zajímá precese Merkura.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 9.4.2008 19:30

Re: Re: Síla casimorova efektu klesá nepřímo úměrně čtvrté mocnině

Nepůsobí ve třech dimenzích? A jak ji tedy můžeme v našem třídimenzionálním světě měřit (jako že naměřena byla)?

Máte pravdu v tom, že k tomu, abyste odhadl jak Vesmír funguje, mi skutečně asi čísla nepomohou, pokud odmítáte počítat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 17:50

Re: Síla casimorova efektu klesá nepřímo úměrně čtvrté mocnině

Pro mě je jen podstatné, že tahle síla nepůsobí ve třech dimenzích, stejně jako jaderná interakce, která závisí na sedmé mocnině vzdálenosti. Nic z těch čísel počítat nehodlám. K tomu, abych odhadl, jak vlastně vesmír funguje čísla nepotřebujete a naopak, to že je budete znát přesně vám k tomu stejně nepomůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 9.4.2008 15:56

Re: Re: ta hustota dá odhadnout docela přesně

Kde jste zase našel tu pátou mocninu? Síla casimorova efektu klesá nepřímo úměrně čtvrté mocnině vzdálenosti. Jsou i další Vaše odhady podobně přesné?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 9.4.2008 15:50

Re: Re: Re: výpočet a hodnotu, které se lišily o 200 řádů

Pane Sroura, zbytečně se Petříka ptáte, on na otázky nereaguje, pokud naléháte, vynadá Vám, že není u výslechu, pokud Vám přesto odpoví na >vaši přednětnou věc<, je to vždy "já o koze-ty o voze"... s ním není dialog, s ním jsou dva momology... v tom lepším případě ;

v tom horším je to pak http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/n/n_171.doc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 15:27

Re: ta hustota dá odhadnout docela přesně

Všechny tyto odhady platí jen za předpokladu, že prostor na malé rozměrové škále zůstává třírozměrný, což samozřejmě není. Proto tohle hraní s čísly nemá velký praktický vyznam. Ve skutečnosti je éter nekonečně rozměrný a i vakuum je nejméně šestirozměrné (např. Casimirova síla klesá s pátou mocninou vzdálenosti, takže operuje nejméně v šesti dimenzích) - ale pochybuji, že jeho hustota bude přesně odpovídat převrácené hodnotě šesté mocniny Planckovy konstanty (spíš bude o hodně menší). Skutečná hustota vakua (definovaného jako prostředí, kterým se můžou šířit fotony, aniž dojde k jejich spontánní materializaci nebo rozptýlení na gravitační vlny) bude něco mezi tím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 15:18

Re: tam se ta hustota dá odhadnout docela přesně

V tom případě jsem se neúplně/nepřesně vyjádřil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 9.4.2008 15:16

Re: Re: Re: Re: Re: tam se ta hustota dá odhadnout docela přesně

oprava: číslo 10E+92 kg/m3 jste vydával za třetí mocnimu planckovy konstanty (psal jste: ... přesně jako třetí mocnina Planckovy konstanty, což je nějakých 10E+92 ...)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 15:16

Re: Mohl by mi někdo říci jak si představujete „diskontinuitu čp“

Já jsem vám přece jasně napsal, že si ji představuji jako pěnu.

Co vám na tom není jasného? Víte jak vypadá pěna?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 9.4.2008 15:14

Re: Re: Re: Re: tam se ta hustota dá odhadnout docela přesně

Nejasného na tom bylo pouze to, že jste číslo 10E-92 kg/m3 vydával za třetí mocninu planckovy konstanty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 15:13

Re: Re: Re: tam se ta hustota dá odhadnout docela přesně

Hustota vakua se odhadne jako Planckova hmota ( 2.176 × 10-8 kg ) dělená třetí mocninou Planckovy konstanty  ( 6.626 × 10-34 J.s , tedy kg. m2/s) , čili řádově 10E-(3*34-8) čili cca 10E-92 kg/m3. Nevím, co je na tom nejasného. To číslo 1027 mělo být asi 10E+27, tam mi vypadl exponent.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 9.4.2008 14:44

Re: Re: „podivnosti“ vlnově-korpuskulární nemohou být nic jiného než „vlnobalíčky“

a) když se Vás zeptám proč neodpovídáte na otázky, tak si flusnete, že nejste u výslechu…

b) když se zeptám konkrétně : „Mohl by mi někdo říci jak si představujete „diskontinuitu čp“ ??“,  tak opět a opět reagujete na příspěvek že spustíte „já o koze-ty o voze“ … s Váma je opravdu legrace se bavit o fyzice … cituji názory na Petříka z jiné debaty ( 11/2007 ) : „Stačí když tady plantá hovadiny místní šašek, pan  Milan Petřík.“ a šašek jim na to odpovídá : “Když vypustím příspěvky, který místo argumentů hodnotěj Petříka, moc jich tady nezbyde.“ , z čehož plyne, že všude pouze plivají na něho-Petříka a když se toto plivání vymaže, nezbude dle svědectví samotného Petříka z té debaty nic.

… ; smutné … to je dnes morálka v těch debatách vědeckých, já jen kroutím ( už 2 roky ) hlavou … to kdysi nebývalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 9.4.2008 14:10

Re: Re: tam se ta hustota dá odhadnout docela přesně

Ve Vámi odkazovaném článku autor shrnuje rozebírá řadu způsobů odhadu. Vámi uvedený chybný výpočet nejspíš vznikl tak, že jste zmatlal dohromady dvě různé diskutované varianty z toho článku, pokud to byl jediný zdroj Vašeho tvrzení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 9.4.2008 13:55

Re: „podivnosti“ vlnově-korpuskulární nemohou být nic jiného než „vlnobalíčky“

Tvorbu vlnobalíčku z prostoru a času jen tak snadno nevysvětlíte, pokud budete přísně logický. Jinak ZOE neříká nic jinýho, než že kvantování energie jde vysvětlit kvantováním časoprostoru, čili vytlouká klín klínem.

Podle vlnové teorie éteru je vakuum dynamická houba a vlny světla se jí šíří jako vlny pěnou. V místě kde se šíří vlna energie pěna houstne, jako mýdlová pěna při protřepání (jakmile vlna světla přeběhne, místo ve vakuu zase zřídne). Čili energie světla se pěnou šíří jako balík vln, který je tím hustší, čím vyšší je energie světla (čili čím kratší je vlnová délka). Vznik fotonu tedy nutně nevyplývá z toho, že by se měl časoprostor chovat nespojitě, je to dané nelineárním jeho chováním. Kdyby byl ostatně časoprostor skutečně nespojitý, nemohla by se jím energie šířit na dálku.

Z houstnutí pěny IMO vyplývaj všechny kvantové efekty. Když se např. setkaj dva fotony, může pěna na daném místě zhoustnout tak, že vytvoří pro světlo sférickou čočku, která v sobě oba fotony uvězní díky mechanismu totální reflexe, čili dojde k materializaci světla na hmotu a vznikne malý kompaktní  částice, ve které obrazně řečeno, jeden foton obíhá druhého, resp. se uvnitř částice odrážejí od jejích stěn jako stojatá vlna, čili vlnový balík. Když se pokusíme takovou částici rozbít, jen tak se to nepodaří, protože přidáním energie ještě víc zhoustne a tím se zahustí. Současně se tím poruší rezonanční podmínka stojaté vlny uvnitř částice a ta přebytečnou energii dříve či později vyplivne zpátky. Takto se ostatně chovají i složitější celky, třeba elektronové orbitaly.

V přírodě se kvantování projevuje fázovými přechody. Při zvyšování obsahu energie v systému systém expanduje, takže se hustota jeho energie mění jen málo. Při překročení limitní hustoty energie v systému proběhne fázový přechod a hmota přejde na novou formu, např. kapalina se vypaří na plyn. Tvorba částic při materializaci světla tedy odpovídá kondenzaci fotonů do stavu, který je v určitém rozmezí energií stabilní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 9.4.2008 8:53

co je to diskontinuita

Pan ZOE 4.4.2008 na Aldebaranu řekl : “Co když lze veškeré podivnosti vlnově-korpuskulárního kvantového světla velmi jednoduše a elegantně objasnit prostou diskontinuitou prostoročasu?“ Mohl by mi tu někdo vysvětlit jak to myslel ? Já ( se svým deformovaným myšlením deformovaným podle HDV ) si to vysvětluji tak, že „podivnosti“ vlnově-korpuskulární nemohou být nic jiného než „vlnobalíčky“ a…a když k tomu ZOE ještě přidal myšlenku, že tyto „podivnosti“ ( vlnově-korpuskulární = vlnobalíčky ) by mohli být  E L E G A N T N Ě tou obyčejnou XYZ prostoročasu, pak co jiného si mám myslet, než že jsou ( ty podivnosti )  „z čp“ vyrobeny-realizovány.  Čili ZOE naprosto přesně řekl, že podivnosti-výrobky kvantového světa jsou „výtvory z časoprostoru“ …a to já říkám už 27 let v HDV. Mohl by mi někdo říci jak si představujete „diskontinuitu čp“ ??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 8.4.2008 17:19

Re: tam se ta hustota dá odhadnout docela přesně

Prostudujte si třeba tento odkaz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 8.4.2008 17:04

Re: Re: výpočet a hodnotu, které se lišily o 200 řádů

Rozdíl 200 řádů byl ve Vašich výpočtech, ne kosmologické konstantě. Odpovídal jste na odázku, jaká je podle Vás hustota vakua.  Vy jste tvrdil, že  třetí mocnina planckovy konstanty (která má hodnotu cca 6,6 x10E-34 Js) je 10E+92 kg/m3  (tvrdil jste: Vakuum tvoří třírozměrný prostor, tam se ta hustota dá odhadnout docela

přesně jako třetí mocnina Planckovy konstanty, což je nějakých 10E+92

kg/m3, tj. nějakých 1027 K) To nesedí rozměrově ani číselně. Mimochodem: co je to 1027K ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 8.4.2008 16:47

Re: výpočet a hodnotu, které se lišily o 200 řádů

Velmi husté prostředí vytváří jen velmi jemné fluktuace. Pak záleží na tom, čeho hustotu hodláte uvažovat jako hustotu prostředí. Šíření vln ovlivňují jen ty jemné fluktuace, jiné jevy ovšem závisí i na hustotě prostředí jako celku. Kvantovka počítá se "skutečnou" hustotou vakua, relativita s tou zdánlivou - rozdíl 200 řádů v odhadech kosmologické konstanty, spočítané podle těchto teorií je jen důsledek dvou různých pohledů na tu samou věc věc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 8.4.2008 16:39

Re: Re: Jak pomocí newtonovy mechaniky vysvětlíte stáčení periaster planet a hvězd?

No - ta měření jsou už dost stará a byla korigována novějšími. Nerozumím, jak může být jedno číslo 8x větší, než jiné stejné číslo. Kolik je ta hustota? Před nedávnem jste ubvedl výpočet a hodnotu, které se lišily o 200 řádů a navíc jste neuvedl, proč nesouhlasí fyzikální rozměry veličin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 8.4.2008 16:26

Re: Jak pomocí newtonovy mechaniky vysvětlíte stáčení periaster planet a hvězd?

Předně, pohyby perihélia by bylo možno v rámci klasické fyziky vysvětlit přítomností ostatních planet a nepatrným zploštěním Slunce.  Podle novějších měření (Dicke a Goldenberg 1967) je zploštění 5.10-5 a odpovídá mu stáčení 3,4“/100 let, což jen asi 8x méně, než činí odhad zbytkového stáčení perihelia z teorie releativity (3,4“/100 let).

Stáčení perihelia vzniká tím, že se planeta nepohybuje v homogenním prostředí, v okolí Slunce je vakuum hustší a hmotná vlna se nehomogenitou vakua poněkud láme podobně jako vlna světla při pohybu gradientem indexu lomu, čili jde o optický jev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 8.4.2008 16:06

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Keplerův model zvítězil nikoliv kvůli logice jevů, ale právě díky tomu počítání

(citace od Zephira) : „Rozpor Newtonova zákona a reality je ve skutečnosti dán tím, že nekonzistentně srovnáváme podmínky experimentu ve vakuu a v inerciálním prostředí.“

(reakce) : dokonce žádný rozpor v idei a principu Newtonova zákonu není a nebude – je to PRINCIP gravitace. To, že je číselně gravitace ( Newtonova ) jiná, různá v různých soustavách, je jen a jen proto, že ony soustavy jsou různě křivé, různě pootočené ( vůči pozorovateli ) a tedy se v nich různou rychlostí pohybují tělesa s různou hmotností ; vše to jsou jen ČÍSELNÉ různosti, jen číselné korekce gama členem Lorentzovským. Princip je trvalý a je to snad jediný dodnes pořádný fundamentální zákon v poTřeskovém vesmíru, který zůstane navěky neporažen žádnou teorií…bude zpřesňován, možná, ale nikdy nebude smazán jako nepravdivý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 8.4.2008 15:51

Re: Re: Ve vztahu k realitě je ale nepřesná

Asi nerozumím. Jak pomocí newtonovy mechaniky vysvětlíte stáčení periaster planet a hvězd?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 8.4.2008 15:06

Re: Ve vztahu k realitě je ale nepřesná

Ale kdeže. Např. Newtonův zákon statečně odolává pokusům strunařů změřit jeho narušení (1, 2, 3, 4).

Rozpor Newtonova zákona a reality je ve skutečnosti dán tím, že nekonzistentně srovnáváme podmínky experimentu ve vakuu a v inerciálním prostředí. Např. při sledování šíření vlny na hladině vody pomocí vlny světla máme v pokusu dva druhy vln. Při pozorování šíření světla ve vakuu ale pracujeme s jediným druhem vlnění jak pro měření času, tak prostoru, protože žádné další referenční pro pozorování nemáme.

Není divu, že ten pokus vychází jinak, když ho provádíte jinak - to ale není problém Newtonovy mechaniky, ale nekonzistence experimentálních podmínek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 8.4.2008 13:40

Re: Re: Re: Re: Re: Keplerův model zvítězil nikoliv kvůli logice jevů, ale právě díky tomu počítání

Limita je přesný popis. Pokud půjdete s rychlostmi k nule, rozdíl mezi Newtonovou a Einsteinovou teorií se zmenšuje také k nule. To je přesně definice limity.

Newtonova teorie je uvnitř sebe sama samozřejmě přesná. Ve vztahu k realitě je ale nepřesná a Einsteinova teorie popisuje realitu přesněji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 8.4.2008 12:55

pro mlčící většinu 02

Když už kritika mladých, tak z jedné vody , jedním nádechem....

http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/j/j_066.doc 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 8.4.2008 12:19

pro mlčící většinu

http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/n/n_171.doc

??????????

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 8.4.2008 2:43

Re: opět si začínáte ( s agresivitou ) jako první

Takže vy se mě drze ptáte, proč vám neodpovídám a vymaháte odpověď, zato já jsem první, kdo začíná s agresivitou? Slušný a zdvořilý člověk by se dovtípil, že když někdo někomu neodpovídá, tak se s ním o tom asi bavit nechce, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek