J. Strakoš 23.7.2022 17:49

To asi ano - nechce se mi to pročítat znovu, jaká je účinnost.

Ale celé mi to připadá jako teoretická diskuze - až bude takové auto relativně běžné a dostupné, můžeme uvažovat o tom, zda budu v garáži topit a jak moc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 23.7.2022 17:47

Vážený pane, můžu mluvit jen za sebe. Jestliže směřují snahy zelených aktivistů k rychlému zákazu vjezdu aut se spalovacími motory do Prahy, rozhodně mne zajímá, jakými auty by se pak dalo po Praze jezdit, tudíž mne logicky zaujal tento článek. A i když dosud žádné pneumobily od MDI po městech nejezdí, pokládám si otázku: sci-fi, nebo realita? A říkám: pokud politici hledí jen na CO2 u výfuků a neřeší nic jiného, je to zkrátka jedna z možných cest. Rozhodně pro blízkou budoucnost více reálná, než „kvantové baterie, co umožní elektromobilům ujet 1,6 milionu km bez nabíjení...

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/sci-fi-nebo-realita-kvantove-baterie-umozni-elektromobilum-ujet-16-milionu-km-bez-nabijeni/daniel/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 23.7.2022 17:24

To stlačování je tak energeticky neefektivní, že nějaká konverze mechanické energie na elektrickou a pak zase zpět na mechanickou je v tom už téměř zanedbatelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 23.7.2022 17:21

Pneumatický motor může mít písty (jako je mají třeba důlní lokomotivy na stlačený vzduch do výbušného prostředí), ale stejně tak můžou mít turbínu (jako má třeba ve vrtačce Váš zubař).

Základní problém je ale je v tragicky špatné účinnosti pohonu stlačeným vzduchem. Takže není náhoda, že i když je to jednoduchý princip starý mnoho desítek let, tak se v praxi (mimo speciální případy) nepoužívá.

Poznámka: všechny články, kde se opakovaně zdůrazňuje, že je něco zdarma (vzduch je zdarma, elektřina ze solárů je zdarma...) je třeba posuzovat s obzvláštní obezřetností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 23.7.2022 17:11

Děkuji za odkaz.

Využití stlačeného vzduchu k pohonu se používá desítky let. Ale vždy jen tam, kde to má nějaký závažný důvod. Například v dolech s výbušnou atmosférou, kde je pneumatický pohon celkem bezpečný. Jinde se to nepoužívá proto, protože v průmyslu platí, že stlačený vzduch je nejdražší forma energie.

Pro dlouhodobé uskladnění (třeba z léta na zimu) je to příliš "řídká" forma energie. A pro okamžité využití jako zdroj tepla a vedle jako zdroj chladu - to už je přece mnohem efektivnější použít běžné tepelné čerpadlo a nikoli takovéto ošizené, kde je pracovním médiem vzduch.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 23.7.2022 16:59

To by sice šlo, ale bylo by to velmi nevýhodné. To odpadní teplo je velmi drahé, protože vzniká z elektřiny. Takže je to jako udělat teplárnu, ve které by se topilo elektrokotlem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 23.7.2022 16:57

Kdyby to tu celá desetiletí nekomplikovala antijaderná lobby a nelikvidovaly se uhelné doly (já vím, rentabilita, ale co surovinová bezpečnost?), jaká by byla dnes asi potřeba toho slavného plynu mimo oblast chemické syntézy? Pokud někdo naznačuje, že byla sponzorovaná z Kremlu, nemám důkazy, ale ‘cui bono’ tomu silně naznačuje. Ona by vůbec celá ta energetická krize ve spojení s Ukrajinou byla jenom neškodným zaškobrtnutím, kdy bychom tu neměli Evropskou komisi s jejími dementními centrálními plány a ECB s obdobně skvělými ekonomickými”experty”. Po pouhém začátku realizace šílených ekoaktivistických výmyslů se musely praktické a finanční obtíže nevyhnutelně dostavit i v idylických časech. Tímhle se to jen urychlilo, což je nejspíš dobře, protože se ještě úplně nezlikvidovala klasická infrastruktura. Zuřící dav na ně!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 23.7.2022 16:08

Ač se to zdá být neuvěřitelné, za slibnou technologii dnes nejsou označována velká bateriová úložiště, ale systém skladování vzduchu, nazývaný Compressed Air Energy Storage (CAES). Nosnou myšlenkou akumulačního systému CAES je využití přebytečné elektřiny z fotovoltaických a větr­ných elektráren k výrobě stlačeného vzduchu o vysokém tlaku za pomoci kompresorů a poté jeho ukládání, aby mohl být později použit pro výrobu elektřiny. A jak k tomu některý skeptik jistě podotkne, každá legrace něco stojí, tedy se ani vzduch sám nestlačí. Jenže to ani voda v přečerpávacích elektrárnách neteče sama od sebe do kopce. Ale tady jde především o to, že konvenční CAES má relativně nízkou cenu ve srovnání se všemi druhy baterií, jak o tom širší veřejnost informovali i odborníci z Oregonské státní univerzity ve Spojených státech v lednu letošního roku na stránkách pv magazine, specializujícího se na solární průmysl a odvětví skladování energie. Výhodou CAES je také to, že umožňuje ukládat energii ve velkém měřítku, což je překážka pro elektrochemické bateriové technologie. Zde odkaz, který si můžete překopírovat do vyhledávače:

https://www.pv-magazine.com/2022/01/11/improving-compressed-air-energy-storage-efficiency-via-chemical-reactions/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 23.7.2022 16:08

Ano, pane Voráčku, i vzduchové motory mají písty. V článku jsem uvedl několik odkazů na weby společnosti Motor Development International (MDI), kde je motor na fotografiích s dají se tam nalézt technické podrobnosti.

Jinak všichni už víme, že obnovitelné zdroje někdy vyrobí elektřiny málo, jindy zase moc. A tak se spolu s využíváním obnovitelných zdrojů začal klást důraz i na akumulaci energie. Hlavně proto, že energie získávaná z obnovitelných zdrojů je závislá na podmínkách, které člověk nemůže ovlivnit. Akumulace velkého množství energie zatím nejlépe zvládají přečerpávací vodní elektrárny (PVE). Přestože je skladování energie za pomoci přečerpávacích vodních elektráren součástí globální energetické scény, objevují se v případě jejich dalšího budování protesty nejrůznějších aktivistů. A tak se pozornost odborníků začíná obracet k jiným technologiím skladování elektřiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 23.7.2022 15:37

Paní, děkuji za radu. Dokonce i tu angličtinu ovládám natolik, abych si to mohl přečíst. Ale mohla byste mi potom tedy odpovědět na otázku proč pan Wagner ten článek vůbec psal a za b) proč my dva ho tedy vůbec čteme ?????

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 23.7.2022 15:35

Hovoří se o systému Front Assist, kterým jsou vybaveny i novější Škodovky. První upozornění na nutnost brzdění zaznamená řidič na displeji palubního počítače. Zde má stále dost času na brzdění a tak systém nevydává žádné zvuky. V rámci předběžné výstrahy dojde u druhé fáze k přípravě brzd - brzdové destičky se přiblíží ke kotouči a dojde k natlakování brzdového systému. Společně s přípravou brzd začíná akustické varování a optické upozornění na displeji. Pokud řidič začne brzdit, má již připravený systém s vyšším brzdným účinkem a rychlejší reakcí na brzdový pedál. Pokud řidič nereaguje ani na zvukové a optické hlášení, systém automaticky trhne brzdovým pedálem či na okamžik začne brzdit, aby řidič pochopil, co má dělat. U rychlostí nad 35 kilometrů v hodině pak nastává částečné brzdění (asi 3,5 m/s 2). Poslední fází automatického brzdění je samotné automatické spuštění brzdného manévru. Zde je intenzita brzdění téměř dvojnásobná oproti částečnému brzdění - tzn. 6 m/s 2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Váša 23.7.2022 15:34

Oprava: vodík se ohřívá

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Váša 23.7.2022 15:33

<citat>2. každá expanse plynu znamená jeho ochlazení.</citat>

Tady mělo být spíše: "2. každá expanse vzduchu znamená jeho ochlazení.", protože např. expandující vodí ce ohřívá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 23.7.2022 15:28

A nejste náhodou jenom líný si něco na netu najít? V článku je odkaz na weby MDI, kde si můžete podrobnější informace o jejich motoru, tedy i o jeho funkci vyhledat. Sedíte u počítače a technické podrobnosti, které drtivá většina laiků nezajímá, si nedokážete najít ??? Pokud snad neovládáte angličtinu, stačí použít překladač.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vrabec 23.7.2022 15:20

A co tak auta na gumičku? Já jsem s mojí E- Konou víc než spokojený.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 23.7.2022 15:13

Hlavně tu "nádrž" napníte cca stejně rychle jako nádrž na fuj PHM. Na rozdíl od baterií elektromobilů.

100 km je dost málo, ale takových 200 km - i při jízdě po dálnici do té doby prostě musíte na chvilku zastavit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 23.7.2022 15:08

To, že po silnicích dosud nejezdí ani jakékoliv pokusné pneumobily je podezřelé. V článku chybí základní údaje o tom, jak jsou, evidentní, technické problémy řešeny.

Jediným náznakem je zmínka o tom, že pneumobily budou ve městě vypouštět studený vzduch!

Aha, takže to oteplení, při kompresi vzduchu do nádrží, se nám tady asi vrátí. To fakt k něčemu bude?

2. každá expanse plynu znamená jeho ochlazení. Kdyby ten pneumotor všechnu energii přeměnil na mechanickou, výfukový vzduch by studený nebyl. Aha, jestli to není důvod proč ta účinnost pneumotoru je tak malá.

Takže, z výfuku půjde hodně studený vzduch a na tom se bude srážet a) vodní pára z okolní atmosféry, b) vodní pára obsažená ve vzduchu při kompresorování. A také se může stát, že budeme ve městě mít v létě zasněženou silnici :-)

Já nevím, jak to bude doopravdy, jen upozorňuji, že v článku se v podstatě nic neřeší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Voráček 23.7.2022 15:04

Pane Wagnerem, děkuji za další Váš kvalitní článek, ač jsem odpůrce GD je fakt, že stlačování vzduchu by mohlo sloužit k ukládání energie při momentální nadprodukci el.energie z občasných zdrojů. Před lety jsem četl o systému ukládání této energie do stlačeneho vzduchu, který pak měl být využit v turbínách k následné výrobě elektřiny tedy jakási baterie. Nevím jestli jsem to přehlédl ale pneumobily by měly pístový motor?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sinnreich 23.7.2022 14:59

Stlacovani vzduchu a prace. Staci si precist a pochopit prvni a druhy zakon termodynamiky. Zatim jeste nebyly nejakou komisi zruseny. A perpetum mobile ceka na sveho vynalezce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 23.7.2022 14:58

P.S.Trabant - první Trabanty úspěšně žraly myši! Kvůli nim do toho duroplastu museli něco přidávat, co jim nechutnalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 23.7.2022 14:42

Protěž si takovou dehonestaci nezaslouží...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 23.7.2022 14:40

Přesně tak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 23.7.2022 14:39

Ano - a už EP odhlasoval zrušení 1. věty termodynamické?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 23.7.2022 14:35

EP může odhlasovat jakýkoli zákon - ale některé prostě nedokáže prosadit.

Třeba zákon o zrušení gravitace. Nebo setrvačnosti - co ten působí denně úmrtí!

I ikonickou Lady Di dostal!!

Pryč s ním!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 23.7.2022 14:32

Kdy jste byl naposled třeba v takovém Severobajkalsku? V Ulan-Ude? V Ivolginsku - ať to není na železniční trati?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 23.7.2022 14:31

...nepřátele

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 23.7.2022 14:28

Byl tak jistý problém se zatáčením...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 23.7.2022 14:24

Stlačovat okolní vzduch do kovových zásobníků by bylo možno efektivně činit pomocí větrníků. Tzn. bez přeměny druhu energie (například na elektřinu), což je vždy energeticky silně ztrátová aktivita.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 23.7.2022 14:20

A ta výhoda - když pneumobil nedojede do nejbližší pneustanice, můžete vytáhnout sofistikované zařízení zvané pumpička, případně češtěji hustilka a dopumpovat.

Nebo napojit motor na pneumatiky - pozor! nutno co nejdřív dohustit!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 23.7.2022 14:15

Stejný problém (Green Deal) trochu jinak:

Energetická sebevražda s podpisem ministryně vlády ČR

https://smutny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=789635

• reagovat
• nahlásit příspěvek