Protože s E. Kocourkem jsme na opačných koncích hole zvané pojetí překladu, požádal jsem ho o jeho názor na to, o čem jsem psal ve svém příspěvku. Máte tak možnost současně porovnat a posoudit naše pohledy na překládání mílí na kilometry. (Pagi)

Osobně se domnívám, že „technický“ svět je dnes natolik „globalizován“ (míněno vzájemně propojený), že všichni jeho příslušníci (konstruktéři, výrobci součástek – lhostejno zda mechanických či elektronických - i ti, co ty součástky montují do svých zařízení) spolehlivě vědí, že s okolím se přesně domluví pouze prostřednictvím SI. Pokud se i přesto někde setkáme s britskými (či jakýmikoli jinými ne-SI) jednotkami, jejich použití je informací samo o sobě a nepovažuji za korektní je natvrdo překládat (jinak než do textu nenápadně vloženou poznámkou, že pro středoevropana je to téměř tolik, co ... ), ať už přesně nebo zaokrouhleně.

Dovedu si totiž představit dva případy použití ne-SI údajů:

1. Jde o historický text, vzniklý před celosvětovou dominancí SI. A na historické texty se nesahá. Leda umytýma rukama a velmi, velmi uctivě a opatrně. Původní údaje samozřejmě ponechat!
2. Text použitím ne-SI jednotek dává najevo, co si jeho autor nebo autorův hrdina myslí o jakýchsi kontinentálních, nedej bože francouzských vymyšlenostech. Respektujte, prosím, přání dotyčného popíjet pivo na pinty a měřit šest stop čtyři palce – nenuťte jej, aby zvažoval možnost obětovat pár uncí střelného prachu a umravnit vás střelou ráže čtvrt palce.

Vrátím-li se zpět k Pagiho textu, z výše uvedených důvodů odmítám i jeho výjimku pro technické texty.

Chci upozornit na situace, kdy míry v britských jednotkách jsou přesně stejně zavedené jako míry v jednotkách SI. Např. ráže námořních děl v palcích i v cm. Zde pak je lhostejné, zda se použije údaj SI či britský, ale musí být zaokrouhlen „podle zvyklostí“. A ty musí překladatel znát, nechce-li si uříznout kšandu. Scharnhorst měl děla ráže 280 mm, Duke of York, který jej potopil, čtrnáctipalcová, menší než děla ráže 381 mm na Bismarcku, který nestačil na Rodneyho se šestnáctipalcovými. Což jsem mohl klidně napsat obráceně: jedenáct, 355, patnáct, 406. Ale jinak už ne!

A pak chci ještě upozornit na situace, kdy se udává nějaký údaj jenom pro rozlišení. Například letadlům výška. V Evropě v metrech, jinde třeba ve stopách. Cílem je (zjednodušeně), aby každé letadlo letělo v jiné výšce, dostatečně a bezpečně vzdáleno od ostatních. Zde stačí překládat maximálně zaokrouhleně, protože o konkrétní míry vůbec nejde. V jedné Erbenově knize z vojenského prostředí používali letci místo těchhle výškových údajů kódy – balkon jedna, balkon dva. A stačilo to.

Na Sardenu původně vyšlo 19. března 2002.