Na Sardenu původně vyšlo 4. února 2002.

Jaký je vlastně svět, který se v žánru (čisté) fantasy objevuje?

Je to svět, který je v jedné své krajní variantě (považované některými skalními za ne-fantasy) „pouze“ bez techniky, směrem k té druhé navíc méně či více zaplněný magií. Technika a technologie jsou záležitostmi analytickými, založenými na přesnosti, na zákonech termodynamiky, na (matematické) logice. Magii naproti tomu považuji za syntetický, celostní či-li holistický (chcete-li použít módní slova) přístup ke světu, přístup, ve kterém například pravidlo příčinné souvislosti nefunguje tak, jak jsme zvyklí z fyziky (magie je tedy protipólem technologie).

Slovo kilometr vůbec nepovažuji za pouhý název pro měrovou jednotku - toto slovo považuji za symbol, reprezentující technologii, průmyslovou revoluci, sériovou výrobu, šrouby M12 zaměnitelné jeden za druhý, náboje různých výrobců použitelné ve zbraních bez ohledu na jejich původ. To všechno je obsahem ledovce, na jehož špičce vidím napsán symbol KM - a je to důvod, proč mi toto slovo ve fantasy vadí. Použití kilometrů jako měrové jednotky ovšem považuji ve fantasy za přirozené, pokud to autor využil v rozuzlení příběhu nebo to postavil jako logický důsledek vlastností prostředí, v němž se jeho hrdinové pohybují. Autor může také kilometry funkčně použít v parodické nebo komické fantasy.

To kouzelné slovo „funkční použití“ se vztahuje nejenom na kilometry, ale na veškerou techniku-technologii a pojmy pro ně specifické. V běžné - třeba i postkatastrofické - fantasy technika a technologie nefunguje. Jejich symboly by tu tedy neměly být - leda snad jako notebook pietně oprašovaný na oltáři chrámu svatého Vědy či jako volant vozu Formule 1 čtvrtící erb místního šlechtice jako památka na slavné činy jeho praprapraděda z matčiny strany.

Kdybychom se pohybovali v prostředí postkatastrofické fantasy (lišící se od postkatastrofické SF!), čeho bychom byli svědky? Myslím si, že po jakékoliv „velké válce“ postupně (nebo třeba i naráz) dochází k řadě souvisejících jevů:

• metrologické pomůcky nejsou obnovovány, postupně se stávají nefunkčními - rozbíjejí se, nebo ještě rychleji přicházejí o energetické zdroje; tak ze všeho nejdříve přestanou být funkční zařízení GPS či IR dálkoměry, nejdéle vydrží dřevěné skládací metry, které ještě i nyní někteří řemeslníci doopravdy používají, nebo sluneční hodiny
• předpovídání počasí bude připraveno o vymakané počítačové modely a síť pozorovacích stanic, vše bude závislé na pozorování z jediného místa; pro předpovídání klimatu budou nejcennější knihy pranostik, pokud ovšem „velkou válku“ přežily
• zemědělství bude (díky omezeným možnostem předpovídání počasí) mít méně předvídatelné agrotechnické lhůty a přijde o možnost prevence ztrát (a navíc přijde o umělá hnojiva, pesticidy, traktory a kombajny - výnosy se vrátí na úroveň několika metráků pšenky z hektaru)
• podobně cestování pěšky, koňmo nebo vozy po nezpevněných cestách bude mnohem závislejší na přízni (nepředvídatelného) počasí, než na přesnosti měření vzdáleností; totéž mnohem více platí i o námořní dopravě, jejíž úspěch závisí na příznivém větru a bouře téměř zaručuje neúspěch
• ruční kusová výroba s rostoucí složitostí výrobku a požadovanou přesností spotřebovává neúměrně mnoho času, takové výrobky jsou málo početné a drahé - to se týká nejenom metrologických pomůcek, ale i zbraní - navíc také čím jsou mechanicky jednodušší, tím jsou trvanlivější
• pojmy a znalosti, které se nepoužívají a nejsou důležité, se zapomínají a mizí pod náporem toho, co je zapotřebí k přežití

Celkově tedy doba trvání (termíny ukončení) většiny důležitých činností jsou v takovém světě zatíženy značnou neurčitostí, mnohonásobně větší, než na jakou jsme zvyklí. Metrologie takového světa je propracovaná do úrovně přesnosti, která odpovídá přesnosti vykonávaných činností. Přírodní národy rozeznávaly čtyři roční doby, pak přistoupily k jemnějšímu dělení na měsíce, pak pokročily hlouběji - na týdny a dny; tento proces měl ovšem souvislost s přechodem od pastevectví k pěstování plodin. Podobný vývoj měla například i přesnost měření času v rámci dne - paradoxně po dlouhou dobu téměř nezávislá na měření času v rámci roku.

Shrnuto a přeloženo do stručné řeči: v takovém světě kilometry a vůbec pojmy mající původ v technice a v technologii nepovažuji za životaschopné. Poloha jazyka, kterou vnímám jako vhodnou do světa fantasy, je poloha ne-technologického slovníku, podle možností se vyhýbající slovům přejatým a moderního původu, trochu poprášená mírnými archaismy a synonymy, která intuitivně spojujeme s naším světem před průmyslovou revolucí.