26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

ÚVAHA: Jde na Ukrajině o Mnichov?

Ze všech historických příměrů užívaných v souvislosti s postoji západních zemí vůči Ukrajině slýcháváme vůbec nejčastěji o Mnichovské dohodě z roku 1938, na jejímž základě pak Československo Německu bez boje odstoupilo svá pohraniční území. Mnichov dodnes rezonuje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Kusák 17.2.2023 11:31

Nic takového jsem neřekl, to je prostě nesmysl. A pokud jste četl můj názor na lidi, co odešli z vlasti a bojovali proti Němcům, tak být Vámi, odpustil bych si ty hrubosti. Já se jen snažím pochopit tehdejší uvažování normálních lidí i politiků, kteří nesli obrovskou odpovědnost, třeba za to, aby vůbec někdo z českého národa přežil. S těmi hrdiny na gauči, kteří rádi moralizují, když už ví, jak to vše dopadlo, a kteří nenesou žádnou odpovědnost, s těmi ani nemá smysl se bavit. Takových a podobných laciných názorů jsem za svůj život slyšel tisíce

K. Křivan 17.2.2023 11:54

Vedli jsme válku s Německem. Jenže ne z území kde se nedala vyhrát, ale z Anglie

F. Kusák 17.2.2023 11:39

Jana Masaryka jsem zmínil v souvislosti s oslavou Sovětského svazu, a to je fakt, to lze jednoduše najít v jeho poválečných projevech. Argumentujete nesmysly a ani si to nepřečtete. Vás nezajímá názor druhého, Vy máte ten svůj. To je v dnešní době typické.

J. Vintr 17.2.2023 12:18

Kdyby dali každému člověku na výběr, jestli se "chce vzdát nějakého území", nebo zemřít, tak si minimálně 99,999% vybere tu první možnost. Jenže o těchto věcech rozhodují politici, kterým většinou vůbec nehrozí, že by za toto rozhodnutí zaplatili životem.....

J. Lukavsky 19.2.2023 15:45

"jestli se "chce vzdát nějakého území", nebo zemřít," i v případě, že se jedná o jeho město, jeho dům, jeho děti? A ví jak se zachová dobyvatel? No nevím. Jistěže se Rusko snadno vzdá nějakého ostrova v Japonském moři, či na řece Ussuri.... aby nemuseli jejich synové umírat. J.L. end

J. Kalina 17.2.2023 10:20

Celé dění před 2. světovou válkou mezi Evropskými "velmocemi" spočívalo v tom, zda se sílící Německo pustí do Ruska nebo do západu bez ohledu na státní ideologie.. Naše rozčarování z Mnichovské dohody je sice logické, ale to je náš pohled. Ti kdo odsuzují Mnichovskou dohodu by si mohli zkusit představit pohled Maďarů na své hranice po 1. sv. válce. Nám to možná přijde o.k., jim rozhodně ne. Zrovna tak je to s rozpadem SSSR. Můžeme podporovat jeden názor na věc, to je v pořádku, ale těžko vyloučíme různé pohledy na dění. Ty "pohledy" byly tak rozdílné a tak se vyhrotily, že se na Ukrajině válčí.

J. Lukavsky 17.2.2023 16:40

"pohled Maďarů na své hranice po 1. sv. válce." Inu bylo takovým zvykem, že když někdo vyvolal či podílel se na válce a prohrál - tak zaplatil. Nebo by to mělo být naopak? Maďaři i Sudetští Němci později vsadili na špatného koně, prohráli a zaplatili. J.L. end

P. Urban 17.2.2023 10:17

Předválečná ČSR měla spojeneckou smlouvu s Francií pro případ napadení. V roce 1938 ale k napadení ČSR nedošlo, protože problém vyřešila konference v Mnichově. Územní integritu ČSR Francie ani nikdo jiný negarantoval. O zradu de iure tedy nešlo.

Nacismus nezavazoval k neomezeným územním výbojům. Hitler byl ochoten spokojit se s Ruskem po Ural. A třeba o bývalé německé kolonie v Africe příliš nestál. Spokojil by se s reálným mocenským vlivem. Podobně jako Sovětský svaz v případě Československa či Polska, které také přímo neanektoval. Podobně, jako Napoleon, který přímo neanektoval Německo na východ od Rýna, kromě Hamburku. Nezdá se mi, že by šlo o natolik zásadní rozdíl, aby "princip Mnichov" neplatil.

To podstatné spočívá v něčem jiném. V představě, že agresora zastavíme tím, že mu ustoupíme. Tady zkušenost Mnichova stále platí.

P. Diviš 17.2.2023 10:36

Souhlas.

J. Vintr 17.2.2023 11:25

Je docela možné, že kdyby spojenecké smlouvy Francie a Británie s Polskem nevedly k vyhlášení války těchto zemí Německu, tak by se Hitler spokojil s tím Polskem a druhá světová válka by se třeba vůbec nekonala. První světová válka také vznikla z úplné banality jen proto, že se všichni hrnuli splnit své "spojenecké závazky ".

M. Salaquarda 17.2.2023 9:55

V případě Mnichova nešlo o nečinnost. Naopak, Francie i Británie Hitlera aktivně podpořily svou účastí i podpisem.

K. Křivan 17.2.2023 10:27

Třicátá léta: Francie - vláda levice. Britanie taky. Britská armáda byla totálně nepřipravena na válku. Francouzská armáda žila v opojení vítězstvím v 1.sv.válce a zaspala dobu.

Kdyby obě země šly kvůli nám do války, tak by ji rychle prohrály. Obě dvé. A bylo by v Evropě vymalováno.

Mnichov jim daroval trochu času, který Britanie využila a díky tomu přežila.

D. Polanský 17.2.2023 9:22

Dost přemýšlím, co nám autor vlastně chtěl sdělit. Všichni víme, že svět je oproti roku 1938 dost jiný. Analogie jsou zajímavé, jenomže jsou to jenom analogie. Život je jaký je, teď konkrétně!

P. Diviš 17.2.2023 9:27

Svět je jiný, lidé prakticky stejní, zvláště Rusové a jejich směs paranoi, mesiáštví a imperialismu.

Němce už to dost pustilo, u nich to svého času bylo podobné.

F. De Winter 17.2.2023 10:26

To je opakování propagandou šířených klišé.

P. Diviš 17.2.2023 10:36

Těch z 8:53? :-P

Z. Linda 17.2.2023 9:16

V ukrajinských stepích mír a klid zavládne až prostý lid vezme vidle a tu fašistickou pakáž požene. Do...brusele.

P. Diviš 17.2.2023 9:20

Zpět do Moskvy.

K. Křivan 17.2.2023 10:16

Brusel prosazuje státní, korporativní socialismus. Definice fašizmu zní: Fašismus je státní korporativní socialismus.

P. Urban 17.2.2023 10:20

Snaží se. Ale proti ruským dělům a tankům vidle stačit nebudou.

M. Hoblík 17.2.2023 9:07

Je to dost podobná situace, tenkrát se také začal se šířit nacismus.

P. Diviš 17.2.2023 9:12

Nyní v Rusku bez té rasové složky, jinak velmi podobně.

P. Diviš 17.2.2023 9:04

" Putin nostalgicky vzpomíná na rozsah SSSR, ale že by byl posedlý pomstou, a chtěl nějakého protivníka ponížit ve vlaku v Compiégne?"

Kdyby se mu podařilo dostat se do Kyjeva, tak by asi neodolal.

K těm úvahám o Mnichovu a spojencích, tehdy ještě byla možnost, že se německá generalita Hitlera zbaví, že je zatáhl do války, na kterou ještě nebyli připraveni. Jenže k͇d͇y͇b͇y͇ jsou velmi nejistá. Prostě kvůli nám válku nikdo spustit nechtěl a kvůli Ukrajincům taky ne. Jen jim všichni rozumnější (na slušnost se v politice moc nehraje) pomáhají vyhrát jejich válku a dobře tak činí. Co by totiž Putin dělal, kdyby "vyhrál", to je taky dost k͇d͇y͇b͇y͇. Zaručené je jenom to, že by to nebylo nic pěkného a pro nás dobrého.

J. Vintr 17.2.2023 9:26

Celému světu naopak hrozí nebezpečí, pokud Putin nevyhraje. Šílenci ve Washingtonu jsou zřejmě ochotní jít i do jaderné války.

P. Urban 17.2.2023 10:22

Zatímco pokud vyhraje, atomová válka hrozit nebude.

Až do příštích ruských požadavků.

F. De Winter 17.2.2023 8:53

V únoru 2014 vyvrcholily protesty obyvatel Kyjeva proti vládě a prezidentu Viktoru Janukovičovi. Jejich příčinu zde nebudu uvádět, bylo by to na déle. Zprostředkovat dohodu přijeli ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie, Radoslaw Sikorski, Frank-Walter Steinmeier, Eric Fournier. Demonstranti, z nichž pochází nynější moc v Kyjevě a kyjevská vláda a prezident Janukovič podepsali dohodu 21. února. Podle dohody vláda stáhne policii Berkut z před parlamentu a vládních budov, na podzim 2014 budou na Ukrajině nové prezidentské volby, do té doby přestanou protivládní demonstrace. Ministři tří zemí EU podepsali dohodu jako garanti. Vláda stáhla Berkut z před parlamentu, ale demonstranti okamžitě vtrhli do parlamentu. Televize vysílala záběry, jak demonstranti chodili po parlamentu s kalašnikovy. Na poslance prováděli otevřený nátlak. Parlament schválil jako jeden z prvních zákonů, zákon prakticky o zákazu používání ruštiny v úředním styku, omezil vyučování ruštiny ve školách. Prezident Janukovič musel ujet z Kyjeva nejprve na východ Ukrajiny, jinak by ho byli povstalci zabili. Ruští výsadkáři mu nakonec pomohli ujet do Ruska. Západní garanti nenašli v sobě politickou a morální sílu, aby přiznali, že kyjevští demonstranti, z nichž pochází současná moc v Kyjevě, porušili dohodu, kterou oni garantovali. Majdan byl porušením ukrajinské ústavy - svržení platně zvoleného prezidenta, ozbrojený nátlak na parlament. Americká diplomatka Victoria Nuland později přiznala v americkém Kongresu, že USA vynaložily 5 miliard dolarů, „aby si ukrajinský lid svobodně mohl zvolit své vedení“. Protiústavní převrat pod názvem Majdan spustil řetěz událostí, vedoucích až k současné krizi.

Z. Linda 17.2.2023 9:08

Tak tohle Kavárna zařadí na první místo dezinformace a právě jste se stal největším kolaborantem. Ale potichu a tajně: napsal jste to perfektně.

P. Diviš 17.2.2023 9:12

Dokonalý popis ruských představ.

K. Křivan 17.2.2023 10:53

Žádný představy, - fakta !

J. Lukavsky 19.2.2023 10:19

"Žádný představy, - fakta !" Ruská... a jak známo: dobrý - lepší - nejlepší - ruský. J.L. end