Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: Jde na Ukrajině o Mnichov?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Kaucký 17.2.2023 20:18Ano, to říkali v na ČT ve zprávách. |
|
|
J. Lukavsky 18.2.2023 8:28No ono to referendum bylo asi stejné jako v případě odtržení Zakarpatské Ukrajiny od První Republiky. Přišel soldát, zarachotil plnícím perem a vlídně doporučil "podpisáj, děduška, podpisáj..." kdo by odolal? J.L. end |
|
|
M. Boháček 17.2.2023 13:01P. Urban: Nacionalizmus nie je nacizmus. v Poľsku, Česku, Srbsku sa nacistom nestavajú pomníky, na rozdiel od Ukrajiny. Iba na Ukrajine sa masovo na uliciach hajluje, vojaci sa chvália tetovaním a vlajkami s nacistickou symbolikou a je to spoločnosťou a súdmi akceptované. Skúste niečo také urobiť v Česku. Čiže sa mýlite. No a k príčinám vojny asi toľkoto: 16. února 2022, celý týden předtím, než Putin vyslal na Ukrajinu bojové jednotky, zahájila ukrajinská armáda těžké bombardování oblasti (na východě Ukrajiny) osídlené převážně etnickými Rusy. Úředníci z pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se v té době nacházeli v okolí a vedli záznamy o probíhajícím ostřelování. OBSE zjistila, že ostřelování se v průběhu týdne dramaticky zintenzivňovalo, až dosáhlo vrcholu 19. února, kdy bylo zaznamenáno celkem 2 026 dělostřeleckých úderů. Nezapomeňte, že ukrajinská armáda ve skutečnosti ostřelovala civilní oblasti podél linie dotyku, které byly obsazeny jinými Ukrajinci.
Chceme zdůraznit, že úředníci OBSE působili v rámci své profesionální činnosti a shromažďovali důkazy o ostřelování v oblasti z první ruky. Z jejich údajů vyplývá, že ukrajinské síly ostřelovaly a zabíjely vlastní lidi. To vše bylo zdokumentováno a nebylo zpochybněno. „V roce 2015 měly Německo a Francie hrát neutrální roli, měly přimět Ukrajinu a Rusko k dodržování pravidel. Ale neudělaly to, a důvod, proč to neudělaly, odhalila Angela Merkelová v rozhovoru 7. prosince. Merkelová řekla: „Minská dohoda z roku 2014 byla pokusem dát Ukrajině čas. Dala také čas na to, aby se stala silnější, jak je dnes vidět. Ukrajina z let 2014 a 2015 není současnou Ukrajinou“. V podstatě všichni tři partneři minských dohod lhali a zradili Rusko. https://www.topcz.net/uvedeni-pravou-miru-fakta-ktera-byste-meli-vedet-ukrajine/ |
|
|
J. Vintr 18.2.2023 11:59Pamatujete, jaký byl u nás před časem povyk kvůli tomu, že si nějací naši vojáci namalovali na helmy protěž? |
|
|
V. Němec 17.2.2023 11:14Ta paralela s Mnichovem, respektive s územím Sudet, velmi nesedí. Vždycky je možné to spíše porovnat se stavem v Československu: Představme si, že na Slovensku by bylo nařízeno jakkoli komunikovat s úřady, učit a mluvit ve škole, na ulici, i doma pouze česky. Kdyby se tomu Slovensko vzepřelo, pár desítek bychom jich upálili, stovky zabili jinak, pak bychom Žilinu, Trenčín, Bratislavu a další města 8 let bombardovali (i s odvetou Slováků) a postupně jich zabili desítky tisíc. A hned na východ od nich by byla nějaká velká Slovenská říše. Samozřejmě, že každé srovnání kulhá. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:24Představme si, že by Československo v roce 1919 obsadilo své pohraničí armádou proti vůli většiny zdejších lidí. A že by se přitom střílelo, a to nejen do vzduchu. A hned vedle by byla nějaká velká Německá říše. Samozřejmě, že každé srovnání kulhá. |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 11:47Ono se tak stalo. Hned vedle byla poražená německá Říše, pardon republika. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:05Jak jsem se dočetl níže, problém je mj. v tom, že ukrajinský lid dosud nevzal vidle a nesvrhl ukrajinské fašisty. Problém může být v poměru sil. Vzpomeňme na rok 1968. Kdy 99 příslušníků československého lidu (z Pragovky) stálo proti 14 milionům československých fašistů. Každý musí uznat, že při takovém poměru sil se mír bez sovětské speciální vojenské operace zajistit nedal. |
|
L. Harvánek 17.2.2023 11:01Teď si představte, že by v Mnichově k žádné dohodě nedošlo a Hitler by zaútočil na ČSR. Ta sice měla slušně vyzbrojenou armádu (ale v zádech asi třímilionová německá menšina), zdaleka nedokončené opevnění hranic (budované v převážně německém osídlení, takže špionáži se zabránit nedalo) a také nespolehlivé spojence (Francie to předvedla jen o rok později, Rumunsko už tehdy koketovalo s Hitlerem, SSSR také tíhlo ke spojenectví s Hitlerem a zbývala Jugoslávie oddělená Maďarskem, také spojencem Německa, které navíc mělo také ambice obnovit Velké Uhry). Zbývající soused Polsko ukázal své ambice jen o několik dní později. Takže naděje na vítězství téměř nulové a co by následovalo je naprosto zřejmé. Analogicky pak se dá předpokládat, že i přes veškerou podporu zemí NATO, nejsou ambice Ukrajiny vysoké. Navíc lidské ztráty na obou stranách jsou vysoké a navíc i mezi civilním obyvatelstvem. To jich není nikomu z odpovědných politiků líto? A co dělají neziskovky? Podporují sice uprchlíky, ale mezi nimi je vysoký podíl ekonomických migrantů. Jednoun ten konflikt musí skončit a čím dřív, tím líp. Nebo někomu rupnou nervy a bude hůř. A odnesou to zase ti nevinní. |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 11:10Moudrá slova ! |
|
|
J. Vintr 17.2.2023 11:10Je pravděpodobnější jiný scénář. Hitler by na Československo vůbec nezaútočil. Válka by začala v Polsku. Pod dojmem drtivých vítězství Německa by se u nás nepochybně našli pragmatičtí politici, kteří by uzavřeli spojenectví s Hitlerem (podobně jako Maďaři, Rumuni a bratři Slováci). Pak by si, podobně jako Slováci, měli Češi možnost třeba zabojovat na straně Německa na východní frontě. Je jen těžké odhadnout, jaký by to mělo vliv na poválečné uspořádání státu. Dost možná bychom na tom mohli být i lépe. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:18Kdyby velmoci nepodepsaly Mnichov, napadl by Hitler místo Československa Polsko. Připouštím, že tento zajímavý scénář mě nenapadl. |
|
J. Kindl 17.2.2023 12:04Hitler měl v plánu společně s Polskem napadnout SSSR. Jeho plán byl připojení Rakouska k Německu a obsazení Čech, jako zbrojní a průmyslové země. Po připojení Rakouska a obsazení Čech mu plán vycházel. Jenže Polsko kategoricky odmítlo se na něčem podílet s Německem a urychleně podpesalo dohodu s v. Británii o společné obraně a k tomu se připojila Francie. Hitler byl v koncích, jeho plán se zhroutil a v tu dobu mu podal pomocnou ruku Stalin a SSSR. Kdyby to neudělal druhá světová válka nevznikla. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:11Ukrajina je ovšem jiné situaci. Pokud jde o nepřítele i pokud jde o bojiště a zázemí. Jak ukazuje dosavadní průběh, Ukrajina se bránit dá. A to i při chybách (nezajištění proti útoku z Krymu), které by československé obraně v roce 1938 zlomily vaz. |
|
|
V. Němec 17.2.2023 11:26Tady je to samé kdyby. Takže kdyby to byla jen rusko-ukrajinská válka...no zkuste si představit, jak dlouho by asi trvala. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:37Patrně dosud. Možná by se nebojovalo na Donbase, ale v Haliči a na Volyni. Tam UPA vzdorovala Sovětské armádě ještě několik let po 2. světové válce. Ačkoli ji zvnějšku nepodporoval vůbec nikdo. A možná by se válčilo na Dněpru. Koneckonců, první ruský útok odrazila Ukrajina vlastními silami. Kdyby se německá armáda dostala v roce 1938 tak daleko, jako ruská v roce 2022, nebylo by v československém případě už moc co bránit. |
|
|
J. Kindl 17.2.2023 11:54Dne 15. září 1938 Beneš tajně vyslal do Paříže svého osobního emisara – ministra sociálních věcí v Hodžově vládě Jaromíra Nečase s nabídkou, že Československo je ochotno postoupit území čtyř až šesti tisíc čtverečních kilometrů asi s půl druhým až dvěma miliony obyvatel. Proč to Beneš udělal??? Snažil se vyhnout válce s Německem nikoliv kvůli porážce, ale proto, že ani čs. vítězství nedávalo záruku, že republika bude obnovena v původních hranicích. Podle Beneše bude lepší, když se to (tj. ztráta území) stane bez války. Zvlášť nastane-li situace tak, že za ni bude možné svalit odpovědnost na cizí vlády. V memorandum pro ministra Nečase prezident psal “ Je nebezpečí, že ve chvíli, kdy připustíme princip, nakonec oni ustoupí Hitlerovi a dají všecko. “ Tedy místo čtyř až šesti tisíc kilometrů čtverečních veškerá území, na kterých žije více jak 50 procent německého obyvatelstva |
|
C. Berka 17.2.2023 10:53tady je pěkná diskuse, v angličtině: https://youtu.be/fmyecSXOla8 |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 10:32Mnichov, jak chcete bránit území, kde je přes 90% obyvatel na straně nepřítele ? |
|
|
D. Laurencikova 17.2.2023 10:43
|
|
J. Rybník 17.2.2023 10:47Území brání armáda, ne baráčníci. Byla obrovská chyba utéci PŘED bojem. |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 10:59PO boji by neměl už KDO utíkat, a nebylo by ani KAM utíkat. Němci nebyli baráčníci a velice dobře vycvičené jednotky partyzánů. Armáda by méla s nimi na jejich domácím hříšti těžkou práci. |
|
|
J. Rybník 17.2.2023 11:04Vše, co jste napsal jsou hlouposti a protiřečení si. Navíc Wehrmacht roku 1938 nebyla táž, jako třeba 1941. Já netvrdím, že jsme na tom byli líp ve věech směrech, leč Hitler se z válečné kořisti v ČSR radoval náramně. Československé tanky bojovaly ve Francii, SSSR, to jen například. |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 11:07Jó, a Wehrmacht s Luftaffe byly o hodně silnější než naše amáda. |
|
|
J. Rybník 17.2.2023 11:08Kecy komunistických "historiků". |
|
|
J. Vintr 17.2.2023 11:29Naše armáda stála za starou bačkoru, protože naši politici a generálové se shlédli ve francouzském vzoru. Zvláště budování statických opevnění byl naprostý nesmysl. Francouzům byly také na kočku. |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 15:05Naše armáda nestála za starou bačkoru. V 1.světový by excelovala ! Stejné jako ta francouzská. No, měli jsme skvelé piloty, skvělá letadla pro akribacii, Dobré lehké tanky, slušné délostřelectvo, ale malé území a malý národ. Navíc nepřátelsky naladěné 3 miliony Němců. |
|
|
F. Kusák 17.2.2023 11:00To je fakt problematické něco takového prohlašovat, ale zase, i já na tu věc mám takový až iracionální názor a pachuť v puse z toho, že jsme se vzdali bez boje. "Trochu" nám to ohnulo páteř. O to víc si vážím tehdejších lidí, kteří jako dobrovolníci odešli, aby pak následně bojovali proti Němcům. Pro mě to byli neskuteční hrdinové. Nevím, jestli bych to dokázal. |
|
|
F. Kusák 17.2.2023 10:53Asi to bylo méně než těch 90 %, ale zase o moc ne, to máte pravdu. Slováci, slovenští Maďaři, německá menšina, Poláci atd., a k tomu dost Čechů a Moravanů, kterým se bojovat nechtělo (to se dnes jaksi zamlčuje) nebo se vzhlíželi v Říši, pak opravdu nevím, jak by to mohlo dopadnout. Nedivím se Benešovi, že to vzdal, a koneckonců, zas až tak mizerně to pro nás nedopadlo. Jen jsme se neměli po válce tak vehementně hlásit k Sovětskému svazu. Že to tak nebylo. Ale bylo, stačí si poslechnout slova některých našich demokratických politiků včetně Honzy Masaryka. Ale bylo to tak, jak bylo a kdoví, jak bychom se v těžkých dobách zachovali my. |
|
|
J. Rybník 17.2.2023 11:00Vy jste prostě degenerát! Jak může někdo vyslovit, že je normální se nebránit, bez boje vydat území? A zkuste si dohledat, co odpověděl JAN Masaryk, jaké stanovisko k Mnichovu by zaujal jeho otec. Jenom dobytek může napsat, že se tuzemcům nechtělo bojovat! Vy jste právě poblil pomníky všech odbojářů a padlých za 2.SV |
