Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: Jde na Ukrajině o Mnichov?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Karlík 17.2.2023 17:09Ano, osvobodili i Krym. Nejlepší obrana je útok, že? Kdyby místo myšlenky, že rozpad SSSR byl největší tragédií připustili, že největší tragédií byl naopak jeho vznik a kdyby místo agrese začali zušlechťovat to obrovské území, které jim patří, potom by snad měli, po čase, určitý nárok na respekt, ale tohle? Opět potvrzují, že jsou říší zla. |
|
|
J. Rejzek 17.2.2023 19:56Ano i na Krymu osvobodili Ukrajinské Rusy , před fašounskou Haličskou stvůrou. Nepoučujte a nechte prosím na Rusech to, jak mají spravovat své území a jak si mají zajistit respekt. Rusové si na rozdíl od nás nikdy nenechali svát na hlavu, nikdy. A tak to bude i v tomto konfliktu. |
|
|
M. Boháček 17.2.2023 13:02Mníchov, ale voči komu? „V roce 2015 měly Německo a Francie hrát neutrální roli, měly přimět Ukrajinu a Rusko k dodržování pravidel. Ale neudělaly to, a důvod, proč to neudělaly, odhalila Angela Merkelová v rozhovoru 7. prosince. Merkelová řekla: „Minská dohoda z roku 2014 byla pokusem dát Ukrajině čas. Dala také čas na to, aby se stala silnější, jak je dnes vidět. Ukrajina z let 2014 a 2015 není současnou Ukrajinou“. V podstatě všichni tři partneři minských dohod lhali a zradili Rusko. https://www.topcz.net/uvedeni-pravou-miru-fakta-ktera-byste-meli-vedet-ukrajine/ |
|
J. Kindl 17.2.2023 15:54Merklová uvedla po nezákonné ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym byla v běloruském Minsku uzavřena dohoda o příměří. Klíčové body, včetně odzbrojení a mezinárodního dohledu, však nebyly naplněny ze strany Ruska. Merkelová uvedla, že svým postojem při jednání v Minsku dala Kyjevu čas, aby se mohl lépe připravit na obranu proti ruské armádě.Předpokládalo se, že tak, jako Rusko porušilo dohodu Minsk 1, poruší i dohodu Minsk 2. |
|
|
J. Kindl 17.2.2023 11:47Je to malej rozdíl . Ve smlouvě s Francií nebyla žádná obranná doložka, protože si ji Beneš nepřál z důvodu, že taková doložka nebyla ve smlouvě s V. Británii.Dne 15. září 1938 Beneš tajně vyslal do Příže svého osobního emisara ministra sociálních věcí v Hodžově vládě Jaromíra Nečase, že Československo je ochotno postoupit území čtyř až šesti tisíc čtverečních kilometrů. asi s půl druhým až s dvěma miliony obyvatel. Dne 21 září na nátlak V. Británie svolává Beneš vládu. Hodžova vláda ve 14: 00 hod přijímá všechny Hitlerovi požadavky. Nikdo z politiků nebyl schopen národu oznámit postoupení našeho území Hitlerovi. Pověřili proto herce Národního divadla Zdeňka Štěpánka a ten 21. září v 19:00 hod. do rozhlasu řekl, že vláda se rozhodla v bezvýchodné situaci postoupit naše území. Byla to čistá kapitulace. Mnichově byl už dojednáno to, co dohodl dne 15. září 1938 v Oberzlasbergu Chamberlain s Hitlerem a dne 19. září schválila britská a francouská vláda. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:39To jistě nebylo o nic nepravděpodobnější než možnost, že Hitler dostane Československo a víc už chtít nebude. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:41To měla být odpověď na reakci p. Wintra: "Je docela možné, že kdyby spojenecké smlouvy Francie a Británie s Polskem nevedly k vyhlášení války těchto zemí Německu, tak by se Hitler spokojil s tím Polskem a druhá světová válka by se třeba vůbec nekonala..." |
|
|
J. Ptáček 17.2.2023 11:29Málokterý příspěvek je tak plný nepravd jako tento. Autor záměrně míchá Mnichov (a Versailles) se současnou Ukrajinou. Výraz "nelegitimní územní požadavky v teritoriích, která s ním byla historicky státoprávně dlouhodobě propojena" je vrchol demagogie. Stačí vzpomenout dělení Polska, vždy Rusko jedním ze zlodějů s krvavou dohrou v Katyni. Nebo třeba dnešní ruský Kaliningrad našeho Přemysla Otakara II. Sibiřská magistrála obsazená Čechy nám patří? Krym tu řecký, tu tatarský, pak turecký, nakonec ukrajinský, je opravdu ruský? A co bývalá čínská území (Amur, Vladivostok) nebo japonské Kurilly. Autor mohl napsat," kam jednou vstoupila smradlavá ruská bota, je to pro vždy ruské". Pokud jsme byli s někým propojeni, pak s habsburským Rakouskem, ale východními mužiky ani omylem. |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 11:40Krym byl dobyt 1774 carevnou Kateřinou stal se částí Ruska. Až o 180 let později ho ožralý mužík Chruščov "daroval" Ukrajině. Takže Krym byl ruský a je ruský. To darování se nedá brát vážné. |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:42Je-li tomu tak, neměl by být Krym spíše tatarský? |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 11:49Tataři lovili Evropany do otroctví. Až na Moravě. Chtěl byste být otrokem ? |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:55To ovšem dělali Češi kdysi taky. V 10. století. Dnes se k tomu nikdo vracet nehodlá. Podle Vás je důležité, co kdysi Tataři dělali, zatímco v případě Ruska stačí, že někde něco dobylo? |
|
|
K. Křivan 17.2.2023 14:31Tataři přestali lovit otroky až když dostali od Kateřiny na prdel a byl jim Krym odebrán. |
|
|
J. Ptáček 17.2.2023 14:53Pane Urbane, i ve svých 82 letech přesně vím o čem mluvíte. Pokud Vám nerozumí pan Křivan, doporučuji Vám text přeložit do ruštiny, jazyka vyvolených, a teprve pak poslat. Věřím, že uspějete. Hodně zdraví! |
|
|
J. Kindl 17.2.2023 11:58Chrušov nemohl nic darovat Ukrajině, protože v té době nebyl u moci. U připojení Krymu jednalo několik vlád a parlamentů, než došlo k připojení. Krymu k Ukrajině. Byl připojen z důvodu, že byl válkou zničen, byl poloprázdný, protože Stalin stihnul vystěhovat zbytek původních obyvatel Tatarů za údajnou poporu nacistů. |
|
|
M. Boháček 17.2.2023 12:56Tak to sa mýlite. Krym daroal Ukrajine Chruščov. A potom to potvrdil opilec Jeľcin. SEVASTOPOĽ, BRATISLAVA. O rozhodnutí vtedajšieho sovietskeho lídra Nikitu Chruščova v roku 1954 sa komunistický denník Pravda zmienil len v jednom odseku.
„Dekrét Prezídia Najvyššieho sovietu ZSSR presúva provinciu Krym z Ruskej republiky do Ukrajinskej republiky, berúc do úvahy vnútorný charakter ekonomiky, územnú blízkosť aj ekonomické vzťahy...“ vyšlo podľa amerického rádia NPR 27. februára 1954 v Pravde. Sovietske socialistické republiky nemali žiadne významné právomoci. Nikita Chruščov mal ukrajinský pôvod a k Ukrajine mal blízko. Ako mladý tam pracoval v baniach, mal ženu Ukrajinku, viedol miestnych komunistov. Po sérii vojen sa ruská kráľovná Katarína Veľká rozhodla Krym v roku 1783 anektovať, vrátila mu pôvodný starogrécky názov Taurica, ktorý sa však neujal. Postupne tam stúpal počet Rusov, pred druhou svetovou vojnou už tvorili polovicu obyvateľstva.Ich podiel narástol najmä potom, čo v máji 1944 počas troch dní Stalin vysídlil všetkých krymských Tatárov do strednej Ázie, ako trest za kolaboráciu časti etnika s nacistami. Tatárov, ktorým povolil návrat až Michail Gorbačov, dnes žije na Kryme 12 percent (sčítanie 2001). Podľa prieskumu z roku 2009 sú najmä mladí ľudia za nezávislosť od Ukrajiny. https://svet.sme.sk/c/7121461/krym-odovzdali-chruscov-a-jelcin.html |
|
|
J. Ptáček 17.2.2023 15:04Vřele doporučuji knihu Ivana Sergejeviče Šmeljova "Slunce mrtvých" (nakladatelství Prostor, 2017). I Putinův přítel A. I. Solženicyn píše o knize jako "o beznaději a všeobecné zkáze". Teprve tato kniha mně otevřela oči o vztahu Rusů ke Krymu. |
|
C. Berka 17.2.2023 13:41https://www.reflex.cz/clanek/historie/55282/jak-se-v-historii-vyvijelo-administrativni-usporadani-krymu.html |
|
|
J. Vintr 17.2.2023 13:16Dokud měli Rusi normální vztahy s ukrajinskou vládou, tak nebyl s Krymem žádný problém. Rusi měli s Ukrajinou dlouhodobou smlouvu na využívání Sevastopolu jako základny své černomořské flotily. Po majdanském puči, kdy se politika ukrajinské vlády stala vůči Rusku otevřeně nepřátelskou, bylo pro Rusy nemyslitelné nechat Krym pod vládou Kyjeva. |
|
|
L. Beneš 17.2.2023 13:36Ukrajinská vláda velmi "nevtipně" mluvila o ukončení ruského nájmu námořní základny v Sevastopolu právě v době, kdy v USA byla vypsána veřejná soutěž na rekonstrukci budov tamtéž, neboť Ukrajina základnu chtěla pronajmout Američanům. |
|
|
J. Kindl 17.2.2023 15:58Pane J. Vintr, odkdy se touha lidí po svobodě nazývá pučem ??? Takže podle vás byl i u nás puč na Letenské pláni??? |
|
|
O. Kaucký 17.2.2023 20:13Na Letné se střílelo? To si nepamatuji. |
|
|
C. Berka 17.2.2023 13:39https://www.refworld.org/cgi-bin/texis/vtx/rwmain?page=printdoc&docid=469f38ec2 |
|
|
J. Lukavsky 17.2.2023 16:27"ožralý mužík Chruščov "daroval" Ukrajině." No tenkrát to bylo zcela formální, něco jako když se u nás pošoupla hranice Moravy aby to z jedné vsi měli blíž na okres a do špitálu. Formalita, kterou ovšem musely formálně schválit příslušné Dumy SSSR a Ukrajiny. Kdo by tenkrát tušil, že se jednou SSSR rozpadne.... J.L. end |
|
|
M. Boháček 17.2.2023 11:19Mníchov? Nacizmus sa netlačí do Ukrajiny, nacizmus sa tlačí z Ukrajiny von. Denníky, ktoré ešte pred pár rokmi otvorene písali o neonacizme na Ukrajine, dnes obhajujú čestný názov Edelweiss, ktorý dal jednej z jednotiek prezident Zelenský. Vraj je to ukrajinský názov plesnivca. Je dôvod, prečo ukrajinský jazyk nemá vlastný výraz pre plesnivec a prevzal nemecký názov. Plesnivec totiž obľubuje vápencové skaly položené 2 tisíc metrov nad morom a vyššie. Najvyšší vrch Ukrajiny má 2061 m nad morom, je súčasťou hrebeňa, ktorý nie je tvorený vápencom, ale flyšom. Kedysi bol hranicou medzi Československom a Poľskom.
Ukrajina proste nemá slovo pre plesnivec, lebo ten nie je súčasťou jej prírody. Preto je dosť ťažké uveriť, že tento názov nie je skôr asociovaný s nacistickou protipartizánskou jednotkou, tvorenou rôznymi národnosťami ZSSR. Neskôr sa k nej prihlásili aj Slováci. Vypálila obce Kľak a Ostrý grúň, boli to azda najbrutálnejšie protipartizánske akcie na Slovensku. Ale podľa mienkotvorných médií neonacizmus, o ktorom samé písali pred pár rokmi, zázračne na Ukrajine vymizol v okamihu ruskej invázie. Tak rýchly úspech si zaiste nepredstavoval ani Putin vo svojom deklarovanom cieli denacifikácie Ukrajiny. Kto spomenie podobné súvislosti, šíri ruskú propagandu a je ruský trol https://www.hlavnespravy.sk/na-pochode-za-mier-sa-ukazal-s-ukrajinskou-vlajkou-a-potom-to-prislo/3048452 |
|
|
P. Urban 17.2.2023 11:29O ukrajinském nacionalismu nemá cenu si dělat iluze. Podobně jako o nacionalismu českém, polském, srbském, chorvatském... Jenže když jste vojensky napadeni, jdou tyhle věci stranou. Když se válčilo s nacistickým Německem, tak se humanismus Stalinova SSSR taky moc neprobíral. |
|
|
J. Vintr 17.2.2023 11:43O tom "napadení" lze s úspěchem polemizovat. I v současnosti se válčí prakticky jen na územích, kterých se Kyjevská vláda de facto vzdala už před devíti lety, když proti nim zahájila válku. Ta území už nikdy k Ukrajině patřit nebudou. A nelze to sice doložit, ale zřejmě to, co vyprovokovalo evidentně předem nepřipravený ruský vojenský zásah, byl bezprostředně hrozící útok ukrajinské armády na "separatistické republiky" a možná i na Krym.... |
|
|
P. Urban 17.2.2023 12:05Když někdo zahájí válku proti separatistům, de facto se tohoto území vzdává. Zajímavý právní výklad. Tohle nenapadlo ani nacisty v souvislosti s vojenským potlačováním vzbouřených ordnerů v září 1938. Ale pokud tenhle výklad platí, nevzdalo se Rusko Krymu de facto už devíti lety, když tam poslalo přestrojenou armádu? A nevzdalo se nyní de facto Donbasu, když tam poslalo svoji armádu zcela bez přestrojení? |
|
|
J. Vintr 17.2.2023 12:22Na Krymu proběhlo regulérní referendum a nebylo tam absolutně žádné násilí. Ruská armáda vstoupila na Donbas až po osmi letech neustálých útoků kyjevského režimu proti tamním civilistům a nepřišla toto území okupovat, ale chránit. |
|
|
J. Lukavsky 17.2.2023 17:10" Na Krymu proběhlo regulérní referendum" Drobátko problém je, že nejdříve tam vstoupili jacísi Zelení mužici bez iznačení, pak vojáci Ruska na dovolené s kvéry a pak se konalo referendum. Takže podle jakýchsi bezvýznamných výkladů je neplatné. No ale kdo by se zdržoval takovými malichernostmi že? Jde přeci především o to aby si Rusko polepšilo v reputaci, což se také stalo. J.L. end |
