pp 6.7.2007 23:02

Re: Re: Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Nevidím, že by to mohlo odporovat zákonu o zachování hmoty. Když sledujeme zpravodajství ze světa, jehce pochopíme, že voda, která někde přebývá, zase jinde chybí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LM 6.7.2007 23:12

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

O kolik víc vody, než teď je, by muselo být na Zemi, aby ta voda zaplavila Ararat? A kde by se vzala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vím že nic nevím 6.7.2007 23:51

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Tak je to správné, bojovat jak proti nesmyslným katastrofickým scénářům minulým, tak proti těm avizovaným

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vím že nic nevím 6.7.2007 21:31

Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

To bude tím, jak se nám ta voda pořád někam ztrácí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 21:14

Re: Tohle je také zajímavý článek

Texas je ve srovnani s celou zemekouli dost malej. Kdyz se oteplilo po dobe ledove, stouply oceany o 150 metru a zatopilo to na furt daleko vic. Kdo za to tenkrat, kruci, moh ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AeroKarel 6.7.2007 22:51

Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Praauta a praelektrárny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 6.7.2007 21:26

Re: Tohle je také zajímavý článek

Posledni zpravou je, ze medialni klimasamane prenesou sve zitrejsi megashow - prosbu k bohu pocasi (aby rovnomerneji rozdelil srazky) ne ve Wembley ale na narychlo pripravenem stadionu v Houstonu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 6.7.2007 23:43

Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Jojo, "angažovaní" muzikanti zase ucítili svou šanci zviditelnit se, tak točí videoklipy (Linkin Park) a "bojují" proti globálnímu oteplení... Jenom ty el. generátory, s nimiž cestují po světě, nějak pořád žerou jenom ropné produkty a ne biomasu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KK 6.7.2007 21:38

Re: Tohle je také zajímavý článek

Jakýsi mladík tvrdí, že to existuje, Kdyby nešlo o srandu. brali by ho vážně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří K. 6.7.2007 20:06

Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Co tím chtěl básník vlastně říci? Že je klimatologie náročná a složitá věda? Zpochybňuje to někdo?

Dává to snad větší právo laikům (politikům a jejich tajemníkům, politologům, spisovatelům) do klimatologie mluvit, obzvláště když se jí nezabývají profesionálně ani dlouhodobě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EW 6.7.2007 20:18

Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Basnik  tim chtel rici asi tolik, ze i klimatologove uznavaji, ze v jejich modelech role aerosolu a mraku je silne podhodnocena, ackoli jsou hlavni slozkou, ktera ovlivnuje klima i pocasi. A to jeste vynechavaji dalsi mechanismy, kterymi se projevuje vliv slunce a kosmickeho zareni, coz je pro ne takrka neslusne slovo.

Basnik chtel poukazat na skutecnost, ze na zaklade predpovedi techto modelu jsme vyzyvani k zavadeni drahych a problematickych opatreni a ze pani klimaticti modelari nevlastni zadne orakulum, vydavajici presne predpovedi. I kdyz se tak tvari a vladam a nekterym financnickym odvetvim se toto bajecne hodi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vím že nic nevím 6.7.2007 20:51

Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Básník tím chtěl říci, že je to náročná a složitá věda co se týče správnosti a spolehlivosti jakékoli předpovědi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 6.7.2007 20:25

Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

No, oblačnosť a mraky, to mám naozaj obzvlášť v láske. Letel som lietadlom takmer 200-krát a vždy, ak boli dobré podmienky, som sledoval oblačnosť. Počas pobytu v horách (Tatry, Alpy) som robil to isté. Mám spústu fotografií oblakov. Časom aj prednášam o fyzike oblakov a zrážok. Je pravda, že časť modelárov dáva oblakom vysokú prioritu, iní o tom pochybujú. Jedno je ale isté, oblačnosť nemôže vzniknúť len tak, musia byť na to predovšetkým vhodné fyzikálne podmienky. Existuje asi 30 rokov kvalitnejších satelitných pozorovaní oblačnosti, vyše 100 rokov celkom spoľahlivých pozemných pozorovaní oblačnosti, trvania slnečného svitu, globálneho, difúzneho a priameho slnečného žiarenia. Počas celého tohoto obdobia sa neudiali žiadne prekvapujúce zmeny, ktoré by meteorológovia a klimatológovia nevedeli vysvetliť. Dokonca aj kontaminácia sírnatými aerosólmi v období 1945-1975 sa celkom úspešne dala namodelovať. Ja osobne skôr predpokladám nepatrné zmenšovanie plochy a účinkov oblačnosti v miernych šírkach severnej pologule, najmä kvôli evidentnému letnému posunu frontálnej zóny smerom k polárnemu kruhu. Zväčšenie množstva vodnej pary v atmosfére (teraz asi o 2%, do roku 2100 asi o 10%) bude tento efekt kompenzovať, takže do konca 21. storočia asi žiadne prevratné zmeny v globálnom albede nenastanú. Je ešte treba dodať, že opačným smerom pôsobí aj zmenšujúca sa procha snehovej pokrývky a ľadovcov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 20:40

Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

No, ze se pro pristich 100 let zadne prevratne klimaticke zmeny neocekavaji, si rikali v roce 1650 urcite taky. Zpetne lze vysvetlit skoro vzdycky vsecko, stejne tak namodelovat. Ale spis otazka: to si to v tom Economistu vymysleli, ze se o obou tematech vi tak malo informaci relevantnich pro modelovani budouciho vyvoje, nebo si to nevymysleli a je to pravda ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 6.7.2007 20:52

Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Ja píšem, že sa žiadne prevratné zmeny v planetárnom albede neočakávajú. Albedo a klimatické zmeny to sú diametrálne odlišné pojmy. Planetárne albedo je teraz asi 30% a predstavuje pravdepodobne jeden z najstabilnejších parametrov klimatického systému Zeme za posledných 10 tisíc rokov. Pozn.: planetárne albedo Zeme je pomer medzi odrazeným prichádzajúcim slnečným žiarením do kozmického priestoru a celkovým prichádzajúcim slnečným žiarením k hornej hranici atmosféry Zeme. Teda 70% z neho je priamo využité na procesy v klimatickom systéme Zeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 6.7.2007 21:00

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Jak to vite, ze albedo je (a bude) takhle stabilnim parametrem?

prokladanim krivek zaznamy soucasneho albedea? Jak dlouho se presne meri? To bude asi taky souviset s detailni znalosti mraku.

Pane Lapine, zodpovezte mi prosim otazku na kterou tady nedokazal

zatim nikdo ani po urgencich zodpovedet: jak se lisi celkovy "sklenikovy efekt" (tedy celkovy prumerny efekt na jednak na prichazejici zareni jednak na zareni od Zeme) vodni pary (plynu) a stejneho mnozstvi vodni pary kondenzovane ve vodnich kapkach resp. krystalcich ledu? Vyrazne ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 6.7.2007 21:14

Re: Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

To sa tu nedá vysvetľovať, niečo mám na http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/main9.html  a je na to literatúra s celým rozborom problematiky, napr. Peixoto a Oort, 1992, Physics of Climate.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 6.7.2007 21:20

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Jsou to dve cisla - prumerny "globalni efekt" 1 kg vodni pary coby plynu

versus 1 kg vodnich kapek v mraku resp. krystalku ledu. Tato cisla

preci musi (tipuji ze dost podstatnym zpusobem) nejakou formou figurovat v klimatickych modelech. Nemuzete je zde uvest aspon priblizne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 21:02

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Pane Lapine, jste uz starsi vazeny pan a nebudu vas traktovat jizlivostmi, jako treba "ja vim ze jste mluvil o albedu, vidite snad nekde, ze vam podsouvam neco jineho ? Vy o albedu, ja o klimatu a roku 1650. Co vy vite, co si tenkrat rikali. Kdyz vy mluvite o albedu, znamena to, ze nikdo nesmi mluvit o nicem jinem ?" a podobne. Ja dobre vim, co je albedo. Mohl bych vam treba polozit otazku "Vite, ve ktere povidce A.C.Clarka se o albedu hovori a jaky je namet teto povidky ?", ale neudelam to. Takze, jak je to s temi CloudSat-daty, jsou v tech modelech nebo ne ? Jak ctu, data byla zpristupnena vedecke verejnosti v lednu 2007.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 21:05

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

A tak znova: vymysleli si to v tom Economistu, ze klimatici v podstate o roli mraku a aerosolu houby (nebo jen o trosku vice) vedi, nebo je to pravda ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 20:48

Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Jo a jeste - nechci zlehcovat vasi praci, ale myslite si, ze sledovani oblacnosti z letadla, i kdyz je to 200x, koukani na mraky pri horskych turach a jejich fotografovani ze zeme nebo z okynka z letadla je dostatecne pro modelovani role mraku v klimatu ? Mne to prijde dost malo. Vy osobne jste takove klimaticke modely s roli mraku sestavoval a provozoval nebo jste o nich jenom slysel a cetl ? A je to pravda, ze celou tlustou vrstvu oblacnosti mezi spodni tenkou hranici, co je videt ze zeme, a vrchni, co je videt ze satelitu, muzete pozorovat az od dubna 2006, jak pisou v tom Economistu ? A jak se to podarilo tak rychle teoreticky zpracovat a zamontovat do tech modelu, kdyz Metelka tady kazal, ze je to strasne narocne a kam by klimatici prisli, kdyby tam meli davat vsecko ? Nebo to v tech modelech vubec neni, resp. jsou tam jenom nejake dohady ? To jsou takove otazky, ktere modelatora napadnou jako prvni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 6.7.2007 20:57

Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Tieto procesy modeluje len niekoľko centier na svete, my všetci ostaní sme odkázaní iba na štúdium výsledkov, čo je tiež náročné. To moje pozorovanie z lietadiel je iba na ilustráciu záujmu o vec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 21:03

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

No, to ja chapu, ale co to pak ma co delat jako argument v diskusi o modelech ? Nechapu, ale my chemicti inzenyri jsme uz takovi jednodussi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 6.7.2007 21:04

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Pane Lapin, spocital jste si nekdy "ekologickou stopu" toho Vaseho letani? Spravny ekolog a hlasatel priklonu ludstva ke skromnosti by sa nemal takto verejne chlubit, ze lieta tak casto

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 6.7.2007 21:06

Re: Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Za 35 rokov to nie je až tak veľa a na niektoré miesta sa inak nedá ako lietadlom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 21:17

Nie je to az tak vela,

to mate pravdu, to jste docela skromny clovek. Daleko vic lidi lita o mnoho vic, treba nejaky Gore, vrchni zverozvest oteplovani, co ho Metelka s Bobem tak podporuji. Ale k veci: Vymysleli si to v tom Economistu nebo ne ? Ja vam to litani preju, i ty fotky mraku, ale zajimaji me vase nazory na to modelovani mraku a data teprv od ledna 2007.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.Lapin 6.7.2007 21:41

Re: Nie je to az tak vela,

Teraz musim už končiť. Niekedy nabudúce aj o vodnej pare a aj o rôznych produktoch kondenzácie vody. Voda je zaujímavý skleníkový plyn - zotrvanie asi 8 dní v priemere, pri +40 °C je v stave nasýtenia až 470-krát viac vodnej pary v atmosfére ako pri -40 °C a navyše má veľmi presne umiestnené absorpčné pásy a okno absorpcie v najdôležitejšom rozsahu vyžarovania Zeme (5 až 25 mikro metrov vlnovej dĺžky).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 6.7.2007 21:48

Re: Re: Nie je to az tak vela,

To je sice hezke, ale na moji jasnou otazku (o tom, jak se zhruba lisi

"globalne v prumeru" v atmosfere vliv vody zkondenzovane resp. zmrzle od plynu) jste neodpovedel

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.7.2007 23:26

Re: Re: Nie je to az tak vela,

Pane Lapine, my vam verime, ze ovladate ucebnicove pravdy z fazovych rovnovah vody a vodni pary ve vzduchu. Jeste jste nam taky zapomnel sdelit, ze jeji hustota je nejvyssi pri zhruba ctyrech stupnich stupnice Celsiovy a ze mrzne pri nule stupnu stejne stupnice, coz odpovida nevim kolik stupnum Fahrenheitovym. Ale tim oslnujte svoje studenty, my uz to davno vime. Zajimave ale, ze na proste otazky typu Vymysleli si to nebo ne odpoved zadnou nemate. Nejste vy - dovolte doternou otazku - nejak dusevne spriznen s jistym Metelkou z Hradce Kralove ? ten taky porad uhejba. Taky by me zajimalo, ktera jsou to podivuhodna mista, kam se da dostat jenom letadlem ? Nejaky hrad na kuri nozce ? Pomalu na me zacinate delat taky dojem, ze co klimatolog, to ... no, ani se mi to nechce vypustit z klavesnice. Radsi nekam lette, po dvesteprve, a vyfotte si pritom nejaky mrak do sbirky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek