Sš 14.1.2010 9:40

A do toho přijdou genderovky s jakousi příručkou

a chtějí naši mluvu ještě více prznit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Haui1 14.1.2010 9:38

Re: A tyto tvary znáte?

Proč? Kroužek nad "u" znamená, že v jiných tvarech tam může být "o".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

šakal 14.1.2010 9:38

...No ba!...

...To je jako: "Budeme se podívat" (7:- D)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Scully 14.1.2010 9:37

help - sasasa

Jsou to TA opatření, proto bylA odhlasovánA některÁ opatření

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Scully 14.1.2010 9:34

Re: hned v prvním odstavci

No on právě chtěl ukázat nesprávný tvar, "byly odhlasovány některé opatření" nesouvisí se smyslem věty, je to příklad špatné češtiny. Asi to měl autor dát do uvozovek, aby to bylo zřejmé na první pohled.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

historik 14.1.2010 9:33

Re: A "budeme se soustředit" Vám uši netrhá?

Když jsme v té češtině. Nemělo by být místo Mi Mně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sumo 14.1.2010 9:33

Re: Chvála blbců

Je jedno, kdo k čemu tíhne, sází je spisovně a tečka. Vy si doma mluvte, jak chcete, já taky mluvím hanácky víc než spisovně, ale mám-li se jazykem živit, musím jej ovládat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 14.1.2010 9:32

No,

budeme uvidět, jak rikame my Nemci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sasasa 14.1.2010 9:30

Re: hned v prvním odstavci

no koukam na to uz asi pet minut u porad nemuzu zjistit co tam je nespisovne nebo spisovne. ach ta cestina:) help

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sumo 14.1.2010 9:30

Re: hned v prvním odstavci

To byl příklad, a města byl vzor, jak to má být správně. Problém s pochopením přečteného ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Scully 14.1.2010 9:28

gramatika

Díky za článek, mám  češtinu moc ráda a při poslechu zpráv často trpím. Teď čtu diplomové práce (strojařů) a někdy je to skoro sebemrskačství. Nicméně teď jsem přečetla jednu, která byla (po gramatické stránce) naprosto dokonalá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 14.1.2010 9:28

To mate divnou predstavu o tom

co je to kalk. Ten by v tomhle pripade znel nejak jako "kapsošátek". Kapesnik je dobre utvorene slovo vyuzivajici jedne z cetnych ceskych produktivnich pripon (kterych ma nemcina podstatne mene).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PeSi 14.1.2010 9:25

Re: Chvála blbců

Ten příklad s polovodičem a tranzistorem se moc nepovedl. Jsou to skutečně dvě rozdílné věci. Polovodič je (zjednodušeně) materiál specifických elektrických vlastností, kdežto tranzistor je elektronická součástka tvořená třemi vrstvami dvou typů polovodičů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtvrtek 14.1.2010 9:25

je toho víc

hrozně mě iritují zprávy na čété. jak se snaží být světoví... asi mají pravidlo, že každá věta může mít maximálně pět slov. ani jedno souvětí

např. ohlášení nějaké reportáže. a přitom by stačilo jedno souvětí...

"co dál? schodek rozpočtu. proč? ukážeme. z místa náš reportér. sledujte dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 14.1.2010 9:25

"Více jak" neni zadny germanismus,

v nemcine se má pouzivat "mehr als" pro "více nez", ale Nemci pouzivaji casto - stejne jako Cesi a jine narody -  "mehr wie" = "více jak". Ze to je germanismus pisou lidi, co nemecky neumeji a jenom si to nekde precetli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

děteněkam 14.1.2010 9:20

Re: problém sloves tak zvané třetí slovesné třídy

1. Nese, bere, maže, peče, umře.  2. Tiskne, mine, začne.  3. Kryje, kupuje.  4. Prosí, trpí, sází.  5. Dělá.

To vím už více než padesát let, ale dnes všichni ví, že musejí ...

A co teprve přechodníky; to je maso.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 14.1.2010 9:18

hned v prvním odstavci

"Tak stále slyšíme, že byly odhlasovány některé opatření, aniž se dbá správných tvarů jako třeba ve větě "města byla osvětlena"." Nevím, zda má význam číst dál, pokud autor pranýřující nespisovnou češinu používá tutéž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jens 14.1.2010 9:16

Čeština ?

Primitivní vyjadřování mnoha moderátorů mi rovněž trhá uši. Čeština je krásný jazyk, bohužel velmi citlivý na brutální i velice drobné překlepy.

Jen mám pocit, že se klade příliš velký důraz na formu. Obsah/myšlenky  příliš nezajímají. Vyslovím provokativní otázku: Není celá ta naše strnulá čeština v dnešní "rychlé" době tak trochu nestravitelným (bohužel) jazykem ?  Podívejte se na angličtinu ? Gramaticky velmi jednoduchou, flexibilní, rychle se vyvíjející a schopnou absorbovat bez problémů slova z jakýchkoliv cizích jazyků. Základem je její slovní korpus a vývoj jejích jazykových norem je ovlivňován četností výskytu daných slovních spojení. Revoluční představa v rigidním českém prostředí. (Proto se také angličtina stala mezinárodním jazykem č.1. A jazykem budoucnosti, který by měl být, jak doufám jednou naší  "second  mother tongue" :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

důchodce z Moravy 14.1.2010 9:15

A "budeme se soustředit" Vám uši netrhá?

Mi to strašně vadí, a zdá se mi, že zejména v Čechách se vytrácí povědomí o tom co je dokonavé a nedokonavé sloveso.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

děteněkam 14.1.2010 9:12

Re: No tak

Mračoune, mračoune, ty jsi nedával pozor.

Nejoptimálnější je přeci ještě více nejlepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

fep 14.1.2010 9:10

Češtinu

mě kdysi učila paní Andulka Schmitzerová, dáma obdařená notnou dávkou humoru. Češtinu naučila snad i repetenty. Nevím, zda ještě žije (doufám, že ano), ake jestli ne, bojím se zemětřesení! Mějte hezký den ;-)))!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kozan 14.1.2010 9:07

Re: Lidé zlatí, nebylo by lepší, kdyby se nám snažili odborníci na jazyk

samozřejmě: "nešťourej"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kozan 14.1.2010 9:05

Re: Lidé zlatí, nebylo by lepší, kdyby se nám snažili odborníci na jazyk

Konečně! Pokaždé, když se v diskusi na internetu (zde zvláště), nebo i jinde, někdo pozastaví nad przněním češtiny, tak se najde několik jiných, kteří prohlásí: "něťourej, vždyť tomu všichni rozumí!". A to i v případech, kdy jde o používání odborných, jasně definovaných termínů a vazeb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

děteněkam 14.1.2010 9:05

Re: Pravidlo: čím blbější subjhekt, tím

Evidentně jsi sám nejblbější subjekt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Joob 14.1.2010 8:57

Pravidlo: čím blbější subjhekt, tím

víc se na všechno  soustředí - místo soustřeďuje...... a mě tím strašně s...e

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jitka 14.1.2010 8:32

ČT

Já si myslím, že alespoň zaměstnanci veřejnoprávních médií by se měli snažit používat spisovnou, nikoliv obecnou češtinu. Například během zpráv se běžně objevuje termín "partaj" místo "politická strana" a podobně. Začala s tím paní Augustová, bohužel ostatní to od ní velmi rychle přejali. Na mě to pořád působí hrozně, cítím výraz "partaj" jako peorativní (tedy ne že by si naše politické strany tento výraz nezasloužily). Zato paní Míková z předpovědi počasí (i když jinak se mi moc nelíbí) alespoň jako jedná z mála  i v dnešní době říká "mohu, mohou" místo častého "můžu , můžou".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

aubis 14.1.2010 8:10

Re: Hm.

Je mi opravdu ale opravdu líto. I když to s těmi blbci, pro které se i tenkrát poměrně snadná gramatika češtiny zdála komplikovaná, bylo míněno zřejmě ironicky, opak je pravdou. Právě páni soudruzi zprimitivizovali naši mateřštinu. V rámci dělání blbců z  národa - v čemž spolu s ČSSD úspěšně pokračují i dnes - zprasili i naši milou češtinu. A z výpůjčkami z jiných jazyků bych si hlavu nelámal. Puristická tažení byyla vždy poněkud komická. To bychom museli zakazovat i milé kapesníky - takový odporný germanismus, vždyť je to čistý kalk německého taschentuch :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mračoun 14.1.2010 8:04

Re: No tak

Co to znamená nejoptimálnější???

Optimální = nejlepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Náčelník Skvrnitý ocas 14.1.2010 7:54

Chvála blbců

Většina nových jazykových jevů vzniká tak, že největší blbec v okolí řekne něco špatně, ostatní to opakují a češtináři hromadně páchají sebevraždy. V druhé generaci už češtináři rezignují a třetí generace onen patvar kodifikuje do pravidel. Jazykovědci například kdysi vymysleli výraz polovodič, ale technický lid říkal tranzistor. Jazyk si s tím poradil tak, že obě slova se překrývají jen částečně, a vlastně obohatila jazyk. Každé má trochu jiný význam. Podobně rozhlas - rádio, atd.

Se čtvrtou slovesnou třídou (podle autora třetí) je to tak, že Moravané tíhnou ke koncovce -í (oni sází), zatímco Češi k -ejí (oni musejí a trpějí, tedy spíše dokonce musej a trpěj).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Borek@exil 14.1.2010 7:52

Šímsisi?

Ještě za bolševika se jeden africký student loučil před návratem domů se svým českým kamarádem. Kamarád studentovi chtěl polichotit a tak mu řekl, že obdivuje jeho perfektní zvládnutí češtiny. Afričan se na moment zamyslel a pak povídá" Jo naučil sem se česky dobrý, akorát jeden věc pořád nerozumím. Český kamarád se ptá, čemu že se mu nepodařilo porozumět. Afričan: No, takový to slovo ..."šímsisi?" Čech se zamyslí a pak povídá": Jo, jo, šímsisi?...no to je jako "esisisiším"......

• reagovat
• nahlásit příspěvek