Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: CO2 jako následek oteplování
|
M. Šejna 19.1.2024 10:26Tak si to ověřte. Opravdu to není složité ověřit si z hromady vědeckých dat ze v ledových dobách byly koncentrace CO2 mimořádně nízké, okolo 180 až 200 ppm. |
|
J. Ganaur 19.1.2024 10:49To odpovídá. |
Jen potom vysvětlete, proč doby ledové skončily, když byl minimální "skleníkový" efekt.
|
L. Metelka 19.1.2024 10:54Milankovičovy cykly. Račte nastudovat... |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 10:56Milankovičovy cykly každých tisíc let? |
No páni!
|
|
L. Metelka 19.1.2024 10:57Myslíte, že ledové doby přicházejí každých 1000 let? |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 11:59Malé doby ledové ano! |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 12:00Ty mají příčinu ve variabilitě sluneční aktivity a zdaleka nejsou nijak pravidelné. |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 12:05Vulkanické cykly mají stejnou periodu jako Bondovy. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 12:07OK, hoďte sem relevantní data o vulkanismu alespoň za posledních 10 000 let. |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 12:20Níže jsem vám v jedné odpovědi poslal odkaz. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 12:21Kdesi níže... Zkuste to ještě jednou, pro Vás to jistě není problém... |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 11:02https://cs.wikipedia.org/wiki/Milankovi%C4%8Dovy_cykly |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 12:08Jo, četl jsem.Je to samé "možná, snad".Je zajímavé, že pokles teplot je několikanásobně delší než vzestup. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 12:10Žádná záhada. Vliv oceánu. |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 12:22Ale no ták..... |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 12:23Vy nevíte, jak to funguje, že? |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 12:24Předveďte! |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 12:29No, tak si vezměte atmosféru a oceán v teplotně ustáleném stavu. Ochladíte atmosféru. Ochladí se svrchní vrstvy oceánu, stabilita vody při hladině klesne, chladnější voda začne klesat dolů a vytlačuje teplejší vodu k hladině. To ohřívá atmosféru a proto je pokles teplot pomalý. Když ale atmosféru ohřehete, ohřejí se i povrchové vrstvy oceánu, stabilita vody naroste, vertikální promíchávání vody klesne a tok tepla do hlubšího oceánu taky. Proto teplota atmosféry roste rychleji. Zkuste se podívat jaký bude rozdíl, když hrnec vody ochlazujete nebo ohříváte shora... |
|
|
R. Konečný 19.1.2024 13:09Milankovičových cyklů je několik druhů. Ani jeden z nich ovšem svojí frekvencí neodpovídá cyklům ledových dob. Kromě toho M. cykly tu jsou v podstatě od vzniku Země, ale cyklické doby ledové zhruba milion let. Je zjevné, že cykly ledových dob ovlivňuje daleko víc faktorů. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 13:15U Milankovičových cyklů nenajdete jasnou periodicitu, vždy jde o superpozici několika (minimálně čtyř) kvatipeiodických procesů s různou frekvencí, amplitudou a s různým vlivem na klima. Záleží ale také na geografických poměrech (rozložení pevnin a oceánů atd.) a ty se s časem pomalu mění, takže mohou být období, kdy se tyto cykly projeví minimálně a jindy více. Nehledě na to, že historická data s dostatečným časovým rozlišením jsou problém. |
|
|
R. Konečný 19.1.2024 14:16Ano to jsem psal, že M. cyklů je více druhů a patrně působí v superpozici, nicméně pokud jde o ostatní vlivy, tak kontinenty se posledních cca 10 mil let moc nepohnuly. Takže příčiny nástupu cyklických ledových dob jsou prostě nejasné. O hodnověrnosti proxy dat a jejich časovém zařazení jsme se bavili už kdysi na A.cz. Je to velmi často o interpretaci. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 14:45Ony ale ani ty Milankovičovy cykly nejsou dlouhodobě konstantní, může se měnit sluneční aktivita,... Těch vlivů je víc. |
|
|
R. Konečný 19.1.2024 14:56No to asi záleží na tom, jak si kdo ty M. cykly definuje. Podle mne zahrnují pouze (a věřím, že tak to i autor myslel) atronomické vlivy - excentricitu, nutaci a precesi. A ty jsou rozhodně v přiměřeném časovém období stabilní. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 14:56Zeptejte se u astronomů. Zjistíte, že nejsou... |
|
|
R. Konečný 19.1.2024 21:29Na složky M. cyklů působí hlavně relativistické efekty.Nemyslím si, že by měly zásadní vliv. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 21:45Hlavně vliv ostatních planet... |
|
|
V. Mertan 19.1.2024 17:31Najviac sa hovorí o spojení Severnej a Južnej Ameriky a následne presmerovaní morských prúdov. To malo za následok trvalé zaľadnenie Antarktídy a zemegula sa prepla do chladnejšieho módu. |
|
|
R. Konečný 19.1.2024 21:34Antarktida je zaledněné cca 14 milionů let. Spojení S. a J. Ameriky (3 mil. let?) na to nemohlo mít vliv. |
|
J. Šrajer 19.1.2024 12:32Jestlipak víte jak stará je teorie o globálním oteplování způsobená člověkem? Přes 100 let. Je zastaralá a nevěrohodná. Proč? Protože záznamy ze satelitních pozorování planet naší sluneční soustavy dokazují jediné: Teplota na povrchu planet s pevným povrchem je dána dvěma faktory. 1.intenzitou slunečního záření dopadajícího na povrch planety, 2. Atmosférickým tlakem planety. Složení atmosféry nemá na teplotu planety žádný vliv. Zkrátka a dobře, nějaká spektrální pohltlivost či odrazivost plynů je směšná. Dokonce, aby staromilci globálního oteplování obhájili neobhajitelné, přišli s novým vysvětlením účinku CO2 na oteplování planety. Tvrdí, že CO2 je spektrálně selektivní, zadržuje infračervené záření, ale vlivem prostého zákona o energetické rovnováze nemůže 0,04% CO2 v atmosféře zadržet další tepelné záření, tak přišli s tím že selektivita zádrže tepelného záření se rozšiřuje. Prostě CO2 kmitá ve větším spektrálním rozsahu. To ale okamžitě navozuje otázku: Tak je CO2 zádrží a nebo vodivostním kanálem? Ani jedno ani druhé. Na oteplování nemá vliv. Mezi vědci snad již nikdo nemůže pochybovat o tom že současné rychlé oteplování nemůže být přičteno na vrub CO2. Energeticky to prostě dle termodynamiky není možné. Co je tedy příčinou současného oteplování? Sluneční magnetosféra s pronikem do té zemské ionizuje atmosféru a působí jako roleta. Dnes se vytahuje, jsme na vrcholu. V dalších 50-ti letech se bude zatahovat, bude se ochlazovat. A to nemluvě o dalších fázích podnebí, které jsou ovšem časově velmi dlouhé, jako např precese zemské osy, Milankovičovy cykly. Počasí je velmi dynamická veličina. |
|
|
V. Mertan 19.1.2024 17:25Pozor, ale to sú rozličné tvrdenia ktoré môžu platiť zároveň. Na začiatku doby ľadovej bola koncetrácia vyššia (ako tvrdí profesor) a klesla až počas doby ľadovej tak ako tvrdíte Vy. Nakoniec doby ľadové neboli len počas štvrtohôr, kedy nabehol cyklus prevládajúcich ľadových dôb trvajúcich 100 000 rokov a medziľadových dôb trvajúcich len 15 000 rokov. Doby ľadové sprevádzajú Zem už miliardy rokov a vždy sú sprevádzané masívnym vymieraním. Sú doložené ľadové doby s naozaj vysokým obsahom CO2 vo vzduchu aj 20x prevyšujúce dnešnú úroveň - napr. Andsko Saharské zaľadnenie. |
