Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: CO2 jako následek oteplování
|
J. Jurax 19.1.2024 12:46Ano. A vodní pára je ještě větší oteplovač než zločinný kysličník uhličitý. Nemělo by se s tím něco dělat? Nezapomněli globálně oteplení, pardon, dnes už globálně klimaticky změnění, na další možný cíl svého ušlechtilého snažení? |
|
L. Metelka 19.1.2024 12:47Jak chcete ovlivnit množství vodní páry v atmosféře? |
|
O. Istvanfy 19.1.2024 13:33Keby som chcel, použijem jodid strieborný. Ale vo vnútrozemí by sa mi nepoďakovali za tie suchá. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 13:35Nesmysl, něco malinko by se možná vypršelo a během hodin nebo maximálně dní by se to doplnilo výparem. Ten jodid stříbrný funguje jen za určitých specifických podmínek. A jen urychluje kondenzaci, ke které by stejně později došlo. |
|
|
O. Istvanfy 19.1.2024 18:44Sú aj bláznivejšie nápady ako ovplyvňovať klímu. |
|
|
J. Jurax 19.1.2024 13:52To nevím. Ale kdyby se do toho ochránci klimatu pořádně obuli, určitě na něco přijdou. Zejména když by se na tom dalo pořádně vydělat. Kdysi dávno jsem zde na stránkách Psa navrhoval pokrýt vody oceánů olejovým povlakem, což by snížilo odpar a významně tak přispělo k záchraně planety. Přiznávám, že nápad se tehdy nesetkal s pochopením. Byli i tací, co mi hrubě klnuli. Ale dnes je progresivnější doba, tak nápad oprašuji. Když se prosadí elektromobilita, nafty na to bude dost; taky vyjetý motorový olej nebo použitý olej z friťáků a vůbec smažení čehokoliv by bylo možno použít. Připouštím, že by to mělo i nějaké marginální záporné dopady, možná i srovnatelné s dopady boje proti kysličníku a navíc by nedalo v moři koupat, ale pro záchranu planety jistě není žádná oběť dost velká. |
|
|
J. Hyršl 19.1.2024 14:10Aby to nebylo tak jednoduché platí i Henryho zákon, který vyrovnává vliv parciálního tlaku. Okyslování oceánu může být často vlivem lokálních jevů, např podmořských sopek, pohybu tektonických desek a hlavně je téměř v rámci chyby měření. |
|
|
J. Roškota 19.1.2024 9:00Zajímavé. Nicméně vědecký konsenzus je že vypouštěný CO2 způsobuje skleníkový efekt a důsledkem toho je globální oteplování. Bylo by dobré, kdyby bylo možné najít a přečíst si odbornou polemiku na názory klimaskeptiků jako je prof. Plimer. Možná že existuje, nehledal jsem ji. Potíž je že známe ekopolitické statusy, ale ne odborné studie. Jistě je to i proto že jen málokdo je odborně vybaven tak aby byl z vědeckých studií nějak zvláště moudrý. Ale oponentní názory je třeba diskutovat a pokoušet se vyvracet. To je základ vědy. Dovolím si upozornit na jeden aspekt chování klimatu, který zde na diskusích je jen málokdy zmiňován. Tím jsou vyrovnávací mechanismy. I při zvyšovanému záchytu energie na naší planetě nemusí dlouho docházet k žádnému oteplování. Teplo bude zachycováno třeba jako skupenské teplo, prohřívání vyšší vrstvy oceánů a jistě i jiných procesů které způsobují že klima na naší planetě je neuvěřitelně stabilní. Jakmile však budou tyto mechanismy vyčerpány nárůst globální teploty a s tím klimatických obtíží pro lidstvo bude velmi rychlý. Proto bych nebral názory klimaskeptiků úplně na lehkou váhu i když já to vidím tak 50/50. Co když mají pravdu? Navíc odklon od fosilních paliv je žádoucí. |
|
|
R. Langer 19.1.2024 9:07V minulosti byly na Zemi mnohem větší koncentrace CO2 v atmosféře, a evidentně se nám neuvařila. Co z toho můžete vyvodit? Zkuste se zamyslet. |
|
|
J. Roškota 19.1.2024 9:17neuvařila ale teplota byla mnohem vyšší než je teď |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 9:39A nebo nižší.Minimálně dvakrát "Snowball" (Orosir a Cryogen). |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 10:02Že v té dávné minulosti byly ostatní forcingy jiné než dnes. |
|
|
R. Langer 19.1.2024 10:15A čím byly tak jiné? |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 10:22Třeba jiný příkon sluneční energie k Zemi. |
|
|
J. Ganaur 19.1.2024 10:16Vy jste taky dobrý "fór cink"! |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 10:22Nojo, použil jsem slovo, které neznáte. Pardon... |
|
|
R. Langer 19.1.2024 10:22Ale forcingy byli úplně jiné, než ty dnešní z Brusele, to je fakt, takže to tehdy nikdo neřešil. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 10:23Forcingy z Brusele? |
|
M. Šejna 19.1.2024 10:11Pane Roškoto, donedávna popírači tvrdili, že CO2 má zpoždění za oteplením asi 700 let. Jenže před 700 lety se žádné výrazné oteplení nekonalo. Takže nastoupil tenhle australský magor s teorií, že zpoždění je 650 až 6000 let. To by v tom byl cetr, aby se v takovém intervalu něco nenašlo. Každopádně nám tenhle pomatený autor nevysvětlil proč je to časové zpoždění tak gumové. Ve fyzice totiž guma neplatí, tam jsou intervaly reakci celkem přesné. |
|
|
J. Roškota 19.1.2024 10:33poněkud se ostýchám spekulovat v diskusi které se účastní pan Metelka, ale může to být docela dobře ten vyrovnávací mechanismus klimatu, jak jsem se pokusil nastínit ve svém původním příspěvku |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 10:37"Vyrovnávací mechanismy" (negativní zpětné vazby) v klimatickém systému určitě převažují nad pozitivními. Kdyby ne, bylo by klima velice nestabilní s rizikem i nějakého divergentního vývoje (viz např. Venuše). Kde jsou ale hranice té relativní stability, za kterou by mohly přijít i prudké a velké změny, to se zatím moc neví. |
|
|
O. Istvanfy 19.1.2024 19:01Povedal by som, že určitá kladná spätná väzba dosť výrazne ovplyvňuje striedanie ľadových a medziľadových dôb. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 19:26Ale podle všeho jsou to forcingy, ne zpětné vazby. |
|
|
O. Istvanfy 19.1.2024 20:05Rekurentný forcing je spätná väzba. |
|
|
L. Metelka 19.1.2024 20:32To není ani omylem. Forcing působí zvenku a jednosměrně. |
|
|
O. Istvanfy 19.1.2024 22:00Kladná spätná väzba, ktorú som mal na mysli je zmena albeda spôsobená zmenou snehovej pokrývky. Ale asi pôsobí len ako faktor zosilňujúci zmeny spôsobené inými vplyvmi. To ako oceán reaguje na zmeny teploty vysvetľuje, prečo je nárast teploty po skončení doby ľadovej ďaleko strmší ako jej nástup. Bola to veľmi poučná diskusia. |
|
|
O. Istvanfy 20.1.2024 7:23Ďalšia je cez skleníkový efekt vodnej pary. |
|
|
J. Hyršl 19.1.2024 14:15Pane Šejno, není magor, je geolog. Samozřejmě si také myslím, že změny teploty se projeví v podstatě okamžitě, ale vycházím z toho, že geologické stopy, měřitelné např. ve vápencích se musí nějakou dobu ukládat, aby byly měřitelné. |
|
|
J. Lukavsky 20.1.2024 18:05"popírači tvrdili, že CO2 má zpoždění za oteplením asi 700 let." no já kdesi četl, že to zpoždění je cca 300 let. Což by odpovídalo zhruba středověkému optimu. No a logiku to má, když se oteplí tak se 1) zrychlí rozklad organiky a 2) sníží pohlcování CO2 v oceánu. Voda ale má tu vlastnost, že když se ochladí tak led a sníh odráží teplo ze Slunce zpátky = zesílení ochlazování. Ale když se oteplí tak sníh a led roztají a vodní pára ve vzduchu pohlcuje sluneční teplo = zesílí oteplování. Takže to "dokopne". Ale ta voda se nějak ignoruje, proč? J.L. end |
|
|
P. Kubáč 19.1.2024 8:44Ačkoliv s článkem souhlasím - je dobré připomenout, abychom s vaničkou nevylívali i dítě. Ropou ani uhlím by se nemělo plýtvat - ne kvůli CO2, ale protože z elektriky boty neuděláte. |
