M.Lapin 6.9.2008 13:32

Re: Prečítal som si článok...

Dopĺňam iba že prirodzená emisia fosílneho uhlíka do atmosféry je asi 0,5 miliardy ton ročne. Ide prevažne o CO2 a menší podiel tvorí metán. Sopečnou činnosťou sa dostáva do atmosféry v priemere 0,1 miliardy ton fosílneho uhlíka ročne. Antropogénna emisia fosílneho uhlíka predstavovala v roku 2007 viac ako 9 miliárd ton (všetko z využívania fosílnych palív a z výroby cementu).

• reagovat

Ludva 7.9.2008 10:36

Re: Re: Prečítal som si článok...

0,1mld tun ročně uhlíku ze sopečné činnosti je opravdu relativně málo proti lidským emisím. Ale za 100 miliónů let to dělá 10 tisíc biliónů tun. V biomase jsou asi 2 bilióny tun uhlíku ve fosilních palivech možná dvakrát tolik. Pořád je to ovšem tisíkrát méně než už v atmosféře kdysi bylo. Kam se ten uhlík poděl ? Je v horninách, hlavně vápencích, kde je ho sto tisíkrát více než v biomase. On se tam nakonec uloží i ten lidský emisní uhlík. To jen na uklidnění, že tu přírodu nevratně poškodíme. Taky existují teorie, že nakonec biosféra nebude mít žádný uhlík, který skončí v horninách (hlavně vlivem zvětrávání křemičitanů). Spalování fosilních paliv tuto dobu viditelně oddaluje. No a pokud to oddaluje dobu ledovou, taky dobře. Můj názor je, že bojovat s emisemi CO2 je zbytečné a drahé. Je třeba se přizpůsobovat klimatu, jak tomu bylo odjakživa. Pokud by se opravdu muselo něco udělat s oteplováním, tak třeba rozprášit v kosmu odrazivé částice. Proč se o tom neuvažuje ? Asi to není tak lukrativní.

• reagovat

M.Lapin 7.9.2008 11:09

Re: Re: Re: Prečítal som si článok...

To síce máte pravdu, problém je iba v tom, že prostredníctvom biomasy sa do fosílií ukladá ročne iba 0,5 miliardy ton uhlíka. Viac sa prirodzenými procesmi nedá. Príroda sa teda vyrovná s antropogénnym prísunom uhlíka do atmosféry tak za niekoľko tisíc rokov. To už tu asi nebudeme a ani naši prapravnuci.

• reagovat

para 7.9.2008 13:08

Re: Re: Re: Prečítal som si článok...

Mě to s tou odrazivou vrstvou kolem Země taky napadlo. Dokonce se svého času taková věc připravovala - měli se rozptýlit malé jehličky aby bylo možné provádět radiové spojení odrazem od nich.... Technologie však pokročily a ten projekt byl odstaven.. S tím zastíněním slunce by to asi teoreticky šlo i v libračním bodě .... ale má to ale spousty háčků. Např. v tom, že se změní nejen teplota ale i proudění větrů a tedy srážková činost... pak to musí někdo zaplatit.... a případné škody by také byly adresné.... A kdo ví jestli si někdo v pozadí neřekne: "když už máme problém s tím fundamentalistickým světem vojensky - proč to nezkusit vyřešit přihřátím.... vždyt mi můžem v nejhorším uhnout k severu.... a pak se to nějak dořeší....".

• reagovat

Chris Kelvin 6.9.2008 14:17

Re: Prečítal som si článok...

Máte naprostou pravdu co se týče škod způsobených roztáváním permafrostu na různých stavbách a technologických zařízeních. Něco málo praxe v tomto oboru mám, i když jen okrajově....

Zajímal by mě Váš údaj o stáří permafrostu. Mám také pocit, že to tak je, ale nemám v ruce konkrétní zdroj, který by to potvrzoval.

Ještě k metan x CO2:

Metan je jako skleníkový plyn účinnější, ale doba jeho "života", čili přetrvávání v atmosféře je podstatně kratší. Uvolnění většího množství metanu může způsobit krátkodobé potíže a můžeme jen doufat, že ne překlopení do nějakého jiného metastabilního stavu. CO2 se však v atmosféře hromadí, rostliny ho nestačí pohlcovat. I když je v Evropě a ve východní Asii dnes relativní dostatek lesů, v jiných částech světa jich rapidně ubývá. Klesá také schopnost oceánské flóry CO2 pohlcovat, protože jí prostě ubývá v důsledku znečištění a rabování oceánů.

• reagovat

M.Lapin 6.9.2008 16:40

Re: Re: Prečítal som si článok...

Práve som sa vrátil zo Zlatých pieskov pri Bratislave, skvelá pohoda - voda +24 °C, vzduch +32 °C. Viac o podmienkach plávania na Zlatých pieskoch je na mojej stránke: http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/climate/zlatepiesky.htm .

Teraz k vašej otázke. Klimatografiu kryosféry a aj permafrostu si môžete pozrieť na stránke: http://nsidc.org/data/atlas/ . História polárneho zaľadnenia na severnej pologuli je pomerne dobre preštudovaná a datovaná za posledných 5 milónov rokov. Ľadovce v Grónsku, na Aljaške a aj inde v Arktíde sa začali formovať pred asi 3 miliónmi rokov, v ostatných 2 miliónoch rokov sa už striedali doby ľadové a medziľadové. Je síce pravda, že počas prvých medziľadových dôb bolo asi o 3 °C teplejšie ako v súčasnosti, ľadovce a súvisiaci permafrost nezmizli úplne ani počas jednej medziľadovej doby. Izotópová a iné metódy identifikácie a datovania to jednoznačne potvrdzujú. Permafrost pretrváva asi na 20% plochy kontinentov Zeme, pričom asi na 10% plochy kontinentov je úplne kompaktný a dosť hrubý na to, aby tam neboli žiadne prerušené miesta. Permafrost má zvláštne klimatické podmienky (tundra, tajga, močiare), po jeho rozmrznutí tam zvyčajne nastupuje lesostep alebo step, pretože permafrost je na miestach, kde sú veľmi nízke zimné úhrny zrážok. Metán má oveľa kratšiu dobu zotrvania v atmosfére (okolo 12 rokov) ako CO2 (50 až 200 rokov). Preto je účinnosť metánu ako skleníkového plynu odlišná pre rôzne časové horizonty - pre 100 rokov je to asi 25x viac ako pri CO2, no pre 20 rokov je to asi 60x viac ako pri CO2. Lesy majú iba obmedzenú možnosť záchytu CO2 z atmosféry, navyše po deštrukcii biomasy sa CO2 vracia naspäť do atmosféry, lebo pôda má tiež len konečnú možnosť udržať určité množstvo uhlíka. Do fosílií sa dnes z biomasy ukladá iba asi 0,5 miliardy ton uhlíka ročne na celej Zemi.

• reagovat

Ludva 7.9.2008 10:42

Re: Re: Prečítal som si článok...

Methan je sice účinnější skleníkový plyn , ale taky je podstatně lehčí (1,75x) než vzduch. Předpokládám, že stoupá do vyšších vrstev atmosféry a tam snad se to skleníkové působení tak neprojeví, možná dokonce i opačně. Ví o tom někdo něco ?

• reagovat

para 7.9.2008 12:47

Re: Re: Re: Prečítal som si článok...

Ludvo možná zprvu právě naopak vystoupá a při rozkladu radikálem OH* disociuje na vodní páru a CH3*.  . Má sice vysokou absorpci optoti CO2 ale vydrží v atmosféře jen asi 10let kdežto CO2 až 200 let. Proto se udává jeho globální teplotní potencíáů vzhledem k časovému horizontu - oproti CO2 tedy na: 62/20let  21/100let či 7/ 500let. Jindy se udává hodnota GWP což je celková absorpce proti CO2 vztažená na 100 let kdy CO2 je přiřazena jednička. Na skleníkovém efektu se podílí asi 20%. Tohle je s knížek: I. Hůnová - Úvod do problematiky znečištění ovzduší a L.Nátr - Země jako skleník. Taky bych rád znal víc,  ta jeho úplná chemie v reálné atmosféře je asi komplikovanější.

• reagovat