25.5.2019 | Svátek má Viola


VÝSTAVA: Jak Československo nasedlo do auta

22.2.2019

I když masový motorismus k nám přinesla až Husákova normalizace, podmínky pro něj vytvářela už první republika. Dokládá to výstava ve Škoda Muzeu.

Motorismus patří k oblastem života, jež se přímo spojují se stým výročím Československa. Na rozdíl třeba od architektury a urbanismu, kde se moderna i rozvoj měst prosadily už za Rakouska.

Škoda Muzeum

I kořeny výroby automobilů a motocyklů nás sahají až do 19. století, ke jménům Laurin aKlement či místům jako Mladá Boleslav, Praha a Kopřivnice. Ale motorismus – tedy nejen výroba aut, ale vše, co snimi souvisí, od silniční sítě přes servis až po společenské dopady apřesahy – se u nás rozjel až po říjnu 1918.

Líčí to výstava První kilometry v první republice v boleslavském Škoda Muzeu. To muzeum stojí za širší pozornost. Sídlí v bývalých výrobních halách automobilky. A ukazuje to, čemu se říká korporátní kultura. Čiší zněj vše, co se spojuje s koncernem Volkswagen – německá efektivita, účelnost a funkčnost, pro někoho snad až jistá sterilita (měřeno nepřítomností navyklého českého „bordelu“).

To se promítá i do výstavy. Zahrnuje sice Československo jako celek, ale širší témata nápadně často ilustruje na příkladech firmy Laurin & Klement / Škoda. Jako by vše, co je spjato s firmami Praga, Tatra, Aero, Walter, Wikov a dalšími, do československého motorismu moc nepatřilo. Ale jsme ve Škoda Muzeu (korporátní kulturu odráží i nečeský způsob psaní názvu), takže s tím jaksi počítáme.

Auta jen pro bohaté tak jako kdysi?

První republika sklízí samou chválu. Výstava ale dokládá, že v široké motorizaci spíše kulhala. V roce 1922 bylo v téměř patnáctimilionovém státu registrováno jen 4928 osobních aut. Pak sice jejich roční prodej stoupl na 15 tisíc (1929), ale během krize klesl na devět tisíc (1933).

Zatímco dnes u nás připadá jedno auto na dva obyvatele (jako v nejvyspělejších zemích), za první republiky tvořili vlastníci aut pouhá promile obyvatel. Přes hrdost na to, že ve 30. letech rozvíjela nová továrna Škoda pásovou výrobu aut, jsme patřili do jiné ligy než třeba USA, kde se pásově vyráběné Fordy T počítaly na miliony a říkalo se, že na jejich sedadlech byla počata celá generace Američanů.

Dost se dozvíme o silniční síti. V roce 1918 měřila 50 tisíc kilometrů (ale jen 2500 km mělo zpevněný povrch). Po dvacet letech měřila 70 tisíc kilometrů (11 tisíc km zpevněných). Zpevněním byl myšlen přinejlepším beton, asfaltovat se běžně začalo až po roce 1945. A navíc se zprvu leckde platilo mýto (na mostech či za průjezd městy).

Leč motorismus se činil. První patrové garáže byly otevřeny v roce 1928 v Praze na Maninách. Semafory se objevily roku 1930 na Václavském náměstí. A v roce 1935 začala platit moderní pravidla silničního provozu (poprvé jasně zakázala řízení pod vlivem alkoholu).

Své kouzlo mají snímky prvních benzinových pump. Z čerpadel firmy Fanto, jež navrhl Josef Gočár (žádné se nedochovalo), čiší étos masarykovské republiky. A za pozornost stojí role žen v motorismu. V roce 1929 byl v Praze vydán řidičský průkaz 1400 ženám – a mezi nimi byly vedle celebrit i prodavačky, trhovkyně či soukromnice.

Na první pohled je výstava nostalgickým ohlédnutím za oblíbenou minulostí. Ale může být i vyhlídkou do budoucna. Tedy do doby, kdy zmizí spalovací motory a auta – už jen elektrická – se opět stanou výsadou těch bohatších.

První kilometry v první republice. Škoda Muzeum, Mladá Boleslav, do 28. 4.

LN, 16.2.2019



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


K. Janyška
10:04
22.2.2019

počet příspěvků: 2, poslední 22.2.2019 08:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.