S léky se plýtvá a někdy se předpisují zbytečně. To však není hlavní důvod, proč náklady na ně tolik rostou. Vinen je vědecký pokrok. Žaludeční vřed už se neléčí amputací části žaludku. Dnes se užívají inhibitory protonové pumpy. Lidé, kteří dříve umírali na infarkt myokardu nebo na mozkovou mrtvici, dnes užívají antihypertenziva. Mají srdce, mozek a žaludek v pořádku, ale užívají léky – často doživotně. Depresivní pacient, který dříve dostal na psychiatrii elektrické šoky, dnes užívá antidepresiva, která mu vyhojila mozek. Narostly mu nové nervové buňky na místě těch, které mu zničil distres vyvolaný utrpením, ke kterému vede depresivní porucha. Léky užívá dál, aby se mu deprese nevrátila.

Jan Evangelista Purkyně je nejčastěji vzpomínán jako autor citátu, že lépe než nemoci léčit je nemocem předcházet. Dnešní medicína jeho odkaz plní značným dílem díky moderním lékům.

Když někdo dostane anginu nebo žlučníkovou koliku, zpravidla se to vyléčí brzo a léky na to nestojí mnoho. Drahé jsou však léky, které předcházejí vážným následkům některých chorob a musí se užívat více méně trvale.

Akutní krutou bolest na hrudníku, které se říkalo angina pectoris, bylo možné zmírnit nebo odstranit nigrogylcerinem pod jazyk. S tím se dnes lékař nespokojí, ale hledá příčiny takové bolesti. Nejvážnější příčinou může být infarkt myokardu. Ten je často diagnostikován už rychlou záchrannou službou, pacient je hospitalizován na kardiologii a léčen třeba implantací stentu, který zajistí přívod krve do míst srdečníhosvalu, které by se jinak vyhojily jizvou a ta jizva by funkci srdce zhoršovala.

Kardiochirurgický zákrok není levný, ale má pro přežití pacienta zásadní význam, jestliže po něm následuje farmakologická léčba, jejímž cílem je předejít novému infarktu. Sem patří léky proti vysokému krevnímu tlaku a léky snižujícími cholesterol v krvi. Vysoké riziko je spojeno s diabetem, a léčí se tedy diabetes. Podaří-li se snížit krevní tlak a normalizovat koncentraci cukru v krvi, neznamená to, že se s podáváním léků přestane. Léky na snížení koncentrace cholesterolu, antihypertenziva, antidiabetika a léky znesnadňující srážejí krve, aby se předešlo ucpání cév, se podávájí prakticky po celý život. Antidiabetika nedovolí, aby došlo ke gangréně, která často vedla k amputaci nohy. Léky snižující koncentraci cholesterolu předcházejí vzniku arteriosklerozy a tím i infarktu a cévních příhod mozkových.

V Americe spočítali, že ve srovnání s léty 1998-2000 klesl počet úmrtí pro cévní a srdeční choroby o 40 %. U nás to bude podobné. Nedělejme si iluze, že za tento zázrak vděčíme tomu, že lidé radikálně změnili svůj životní styl, přestali se přejídat, kouřit a začali sportovat. Milióny lidí začaly užívat pravidelně a systematicky léky, které mají preventivní účinek a chrání člověka před infarktem nebo mrtvici.

Mnoho peněz stojí léčba Alzheimerovy nemoci. Čím je člověk starší, tím je vyšší riziko, že tuto nemoc dostane, a těch osmdesátiletých a devadesátiletých přibývá a bude přibývat. Bude jich přibývat taky díky tomu, že neumřeli na infarkt nebo na mrtvici. Zatím je léky nazývané kognitiva nevyléčí. Oddálí však podstatně konečný stav demence, kdy je člověk odkázán na pomoc druhých. Bývá zmatený, nic si nepamatuje, nertrefí ani na záchod. Nakonec bezmocně leží. O takového nemocného obětovavě pečují příbuzní, jindy žijí v nemocnicích pro dlouhodobě nemocné nebo v domovech důchodců s psychiatrickou péčí.

Kognitiva tedy předchází nebo oddálí takový nešťastný vývoj. Jsou velmi drahá a platí je zdravotní pojišťovny ze svých rozpočtů. Šetří tak peníze fondů sociálního zabezpečení. Argument, že drahá léčba oddaluje výdaje někomu jinému, bývá brzdou prosazovaní plné úhrady těchto léků. Tento problém by odstranilo sjednocení finančních fondů zdravotního pojištění a sociálního zabezpečenení – nejlépe cestou fúze obou ministerstev.

Vysoká cena moderních léčiv je překážkou jejich rychlého uplatnění v praxi. Výrobci si tak dávají zaplatit za investice, které dali do výzkumu, který byl nutný při vývoji nového léku. Mozek člověka zemřelého na Alzheimerovu nemoc je menší a je tísněn amyloidem. Firmy vydaly miliardy dolarů na výzkum mechanizmů, které vedou k úbytku nervových buněk a tvorbě amyloidu. Nadějně vypadal vývoj očkovacích látek, které by bránily tvorbě amyloidu. Po deseti letech výzkumu se zdá, že to byla slepá ulička a investice do tohoto výzkumu dostávají firmy zpět ve vysokých cenách léků už zavedených, třeba i kognitiv, které se v praxi uplatňují a které zajišťují dostatek acetylcholinu (donepezil, rivastigmin, galantamin) a regulují funkci glutamátu (memantin) v mozku.

Peníze získané z prodeje léků jsou často investovány farmaceutickým průmyslem do základního výzkumu realizovaného univerzitami a státními institucemi. Díky tomu dnes víme, že v mozku se denně tvoří desetitisíce nových neuronů a podobný počet jich hyne. Při Alzheimerově nemoci je porušena nejen tvorba nových, ale hynutí starých neuronů apoptózou, tj přirozenou smrtí opotřebovaných nervových buněk. Více se dnes přihlíží k tomu, že k rozvoji Alzheimerovy nemoci přispívají imunitní procesy a zánět. Některé protizánětlivé léky mají dramatický terapeutický účinek i u lidí s pokročilou demencí, spolehlivě však pravděpodobně působí jen tehdy, jsou-li podány punkcí do prostoru pod mozkomíšními plenami.

Výsledků získaných základním výzkumem využívá farmaceutický průmysl při vývoji nových léků a tím se kruh uzavírá.

Nové buňky vznikají, když se něco učíme, cvičíme paměť a cvičíme tělo. Nejen duševní, nýbrž i fyzická aktivita je pro mozek blahodárná. K rychlému nástupu změn typických pro Alzheimerovu nemoc dochází při odchodu do důchodu, tedy do tzv. zaslouženého odpočinku. Zde může pomoci prodloužení doby odchodu do důchodu.

Může to vypadat jako rouhání, ale já doufám, že výdaje na léky ještě porostou. Zvyšování nákladů na léky totiž zpravidla znamená, že jsou zaváděny nové účinnější léky, takové, které nejen člověku vrátí zdraví, ale budou ho umět udržet.

Platíme-li na péči o své zdraví určitým pevným procentem ze svých platů, nemusí to na nové léky stačit, protože růst platů není tak rychlý jako vědecký pokrok, který zavádění nových drahých léků umožňuje.

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora