Je nám souzeno žít ve věku prosazování prapodivných racionalizací. S univerzálním dopadem na nás všechny, kdo kdy vlezou na palubu letadla. Dřív než nám to bude dovoleno, musíme si rozšněrovat boty a předložit k inspekci. Sundat opasek, hodinky, písátko. Dosud nedošlo na fusekle a spodní kaťata. Takto jsme všichni postižení - dětičky i stařečkové, bez ohledu na skutečnost, že 96 procent nejvíc hledaných teroristů na seznamu FBI jsou muslimové a nejvíc teroristických počinů páchají muslimové mladiství.

Nutno se nám smiřovat s nejednou novinkou jakkoliv vágní, pramálo zřetelnou, ale k použití jako kamufláž i do očí bijících nehorázností. Příkladem nám poslouží slůvko diversity - "rozmanitost", jímž se zdůvodňuje protiústavní praxe prosazování jedné skupiny obyvatelstva ke škodě jiné skupiny. S nejapným zdůrazňováním výhod pro všechny, neboť v rozmanitosti prý je síla, údajně potvrzovaná vylepšenými výsledky ve školách všech stupňů. Což nejen v USA vůbec není pravda, například v porovnání s výkony v nijak rozmanitém Japonsku, kde mládež si rozhodně znamenitěji počíná ve schopnosti číst, psát, počítat.

S takovou diversity, úsilím to chvalitebným, se snoubí neméně mlžné, poslední dobou velmi opakované a politicky korektně tuze zatracované úsloví racial profiling: že takové profilování je zárukou nespravedlnosti, že individua se mají a musí posuzovat individuálně. A porušování takového pravidla dlužno trestat. V městečku Oneonta ve státě New Yorku, se skupina mladistvých černochů dopustila loupežného přepadení a policie je bez úspěchu pronásledovala na tamější univerzitní campus. Poněvadž se výlučně soustředila na tam přítomné černochy, tím se dopustila nedovoleného racial profiling. Následoval disciplinární či dokonce i trestní postih tímto počínáním se provinivších policistů.

Nelze ovšem vyloučit případné omyly i při sebelepší vůli se jim vyhnout. Například příliš takové vůle se nedostávalo v akci "Koleje," Jak popisuje Josef Frolík, estébák vyklouz, ve své knize zajímavých memoárů "Špion vypovídá": Na železniční trati Hradec Králové - Praha u příležitosti 9. sjezdu KSČ dostal nadporučík Ladislav Vránek informaci od agenta, že slyšel o sabotáži zaviněné kulhavým zaměstnancem ČSD. Namáhavé pátrání po pachateli, na malé zastávce za Nymburkem kdosi zatčen,. neměl ponětí, co se děje, dlouho výslechům a přiznání odolával, až to Vránka unavilo a na případ zapomněl. Nepřiznavší se dotyčný ve vězení dostal tuberkulozu, na lůžko připoután. Posléze se zjistilo, že onu sabotáž provedl tělesně nijak postižený železničář jménem Kulhavý. Nadporučík Vránek tedy musel najít odůvodnění původniho pobytu ve vězení. Dalším pátráním se zjistilo, že onen doopravdy kulhající železničář poslouchal zahraniční rozhlas, jeho obsah vyprávěl svým kamarádům, takže ho postihla obžaloba pro pobuřování a odsouzení na rok nepodmíněně, který si odseděl vazbou.

- - -

Přece bez onoho racial profiling se nelze obejít. Jak ve zdravotnictví se vyhnout skutečnosti, že některé rasové, etnické skupiny trpí vyšším procentem neduhů, tím i vyšší úmrtností?

Indiáni Pima v Arizoně trpí cukrovkou - nejvíc diabetes kdekoliv na světě.

Nejvyšším procentem rakoviny prostaty v USA trpí černoši. Jejich úmrtnost je rovněž značně vyšší (o 30 %) zásluhou infarktu.

Nejvyšším procentem cervical cancer v USA jsou postiženy ženy původem z Laosu, Vietnamu a ostrovů Samoa.

Lékaři se přece musejí zajímat o takto statisticky ověřenou realitu.

Pojišťovny, významná součást současného moderního života, by nemohly existovat bez statistických odhadů pravděpodobnosti všemožného rizika. Takže profilováni a různými tarify pojišťováni jsou kuřáci, notorici, absolventi řidičských karambolů.

Jinak budou soudy posuzovat přičinu náhodného usmrcení, na rozdíl od kariéry hromadného vraha. Američti advokáti se ovšem tuze snaží zabránit informacím o dřívějším počínání svých klientů a jejich sklonech k recidivismu.

Velmi časté jsou případy stížnosti s obviněním z rasismu v případě taxikářů, kteří odmítnou dovést černošského zákazníka do černošské čtvrti. Jenže takové bylo doporučení ve Washingtonu, D.C., v roce 1999 vydané pověřenou metropolitní činitelkou (taxicab commissioner), černoškou jménem Sandra Segers. Většina těchto taxikářů jsou černoši, tímto safety advice statement varováni před "mladými černochy s košilí delší než sako, pytlovité kalhoty a nezašněrované tenisky".

Walter E. Williams, mnou často citovaný profesor ekonomie, k tomu poznamenává ("Profiling", Townhall.com., 23.7.2013): "Zákona dbalý černoch, když černým taxikářem takto odmítnutý, na koho si má vylít vztek, na řidiče, který si chce zachránit život, nebo na lidi, kteří způsobili takovou atmosféru strachu napadáním a olupováním taxikářů?!

Obama ve svých memoárech se kriticky vyjadřuje o své bělošské babičce pro její občasný strach z černochů. Nejinak tomu mezi černochy, včetně autora samého, taktéž i velebníček Jesse Jackson, pro něhož rozdmychávání stížností a zatracování bílé rasy jsou jeho povoláním, přiznává se k pocitům nepříjemné nejistoty, zejméma za tmy a mít pak za zády skupinu se přibližujících soukmenovců.

Vlastní nedostatky procházejí pohodlnou metamorfozou. Plést si příčinu a důsledek: jestliže černoši mají desetkrát větší zločinnost ve svých řadách, nemělo by způsobovat údiv, natož i mravní rozhořčení, kvůli rovněž desetkrát častějšímu jejich uvěznění. Vzpomínám na karikaturu koktavého, který prý z politických důvodů neuspěl se svou žádostí o zaměstnání rozhlasového hlasatele

Racial profiling je přece samozřejmost, která přijde na mysl každému racionálně uvažujícímu tvorovi. Matení, kamufláž příčiny a následku: úhybný pohyb, od reality se odvrátit k její údajné kardinální příčině (rasismus ovšem), na to se soustředit a morálně horlit. Někdo by třeba dal přednost označení, že to je zbabělá; pokrytecká průhledná výmluva.

Každopádně, racial profiling je přísně zakázáno.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče