30.9.2016 | Svátek má Jeroným, Ráchel






USA: Neochota dávat přednost skutečnosti před přízraky

9.9.2014

Začněme pokusem dešifrovat takové úmyslně matoucí tvrzení: stalo se ve Fergusonu, předměstí metropole St.Louis amerického státu Missouri. V srpnu tohoto roku 2014 osmnáctiletý Michael Brown, mladík značné velikosti a nadváhy, posílen mocným nadýmáním marihuány, po soumraku v obchodu ukradl krabici doutníků a přitom nešetrně zatočil s tamějším zaměstnancem poloviční velikosti, který se snažil lupu zabránit. Toto zaznamenáno bezpečnostní kamerou.

Realitu následujících okolností různí svědkové popisují různě, a bude tedy na soudu, aby zjistil - pokusil se zjistit - co se ve skutečnosti stalo, že hromotluk Brown pěstní utkání v policejním voze s několika kulemi v těle nepřežil. Nezpochybnitelné jsou tyto skutečnosti: následovalo několik dní trvající černošské rabování, vylupování okolních obchodů za pasivní asistence policie. Naprostá většina pachatelů nebyli místní rezidenti, ale zájemci dostavivší se i ze značných dálav.

Podle očekávání se rovněž promptně dostavili vždy přítomní tzv. profesionální černoši - reverendi pseudovelebníčci jako Jesse Jackson a Al Sharpton, kteří nikdy nezmeškají jakoukoliv příležitost k protestům s maximálním mravním rozhořčením a okamžitým zatracením bělošské, nyní kvapně se vytrácející většiny amerického obyvatelstva. Protestní pochody, domáhající se okamžitých trestů včetně toho hrdelního. Vina bělošského policisty není zpochybňována, v hlavách těch nejpokrokovějších je předem automaticky odsouzen. Třináctiprocentní černošská minorita, ve všem vždy oficiálně zcela nevinná, jakoby s automatickým nárokem na celonárodní sympatickou pozornost medií, s mocnou podporou politicky korektních interpretů.

Bílý dům, v němž dosud sídlí s černošstvím se stoprocentně ztotožňující syn bělošské matky, odeslal na pohřeb ve Fergusonu oficiální delegaci, v čele s mnohonásobně již zdiskreditovaným tlučhubou Sharptonem, tentokrát pověřeným tím hlavním funebrálním proslovem. (Týž Bílý dům se neobtěžoval vyslat příslušnou delegaci na pohřeb Margaret Thatcherové.)

Mediální pozornost k těmto úkazům ve vlastních řadách je nepatrná až žádná.

- - -

Jednou z nepočetných výjimek v řadách bělošských publicistů s dostatečnou kuráží se ozvat je Bill O'Reilly, populární televizní komentátor s rekordně značnou sledovaností. Právě jsem vyslechl jeho perfektní televizní pětiminutovku (přesně 5 minut, 7 vteřin), započatou zmínkou o protestních iniciativách proti "racial profiling", o horlení kritiků, kteří dávají vše, co chybí černochům na dokonalosti, za vinu rasismu a nikoliv realitě, všude kolem viditelné, nepřehlédnutelné a tou ovšem je desintegrace černošské rodiny, její kolaps, s mizernými školními výsledky. Většina těchto dětí (73 procent) se rodí mimo manželství, většina černošských domácností je odkázána na jednoho živitele. Vyrůstá se v prostředí bez otcovské autority a taková mládež nachází autoritu v řadách pouličních gangů. Mladí černoši spáchají desetkrát víc zabití ve vlastních řadách než běloši a hispanics dohromady.

Obviňovat zbraně či nedostatečné financování škol? Například washingtonská Dunbar High School, před sto lety pýcha poskytující vzdělání vysoké kvality nejedné černošské generaci, zaznamenala svůj podstatný úpadek, který rozhodně nevyřeší vybudování ultramoderní budovy za 160 milionů dolarů.

Běloši přece nenutí čtrnáctileté černošské holčičky spěchat do těhotenství a mateřství. Kdo kdy slyšel mravně tak snadno popuditelné reverendy, že by nabádali mládež ke školní píli, kázni, disciplině, ochotě se naučit poněkud civilizovanému vyjadřování aspoň ve vlastní mateřštině? Bez znalosti čehokoliv užitečného, jak míní obstát v současných hospodářských podmínkách? Civil rights leaders, onen černošský Caucus kongresmanů, tak velesnadno popuditelných, kdy ti promluvili ve prospěch udržení černošské rodiny, která dřív daleko úspěšněji přežívala v době před oním humanistickým zákonodárstvím let šedesátých?

Podle údajů Census Bureau v roce 2012 v USA 105 milionů obyvatelstva pracovalo na plný úvazek. Těch nepracujících, kteří žili z různých sociálních podpor, bylo o 6 milionů víc. O'Reilly ve své pětiminutovce měl k dispozici hodně nepřízlivých komentářů na adresu hollyoodské entertainment industry, její plytké komerční surovosti, k vlastnímu obrovskému obohacování a k příliš zřetelnému ochuzování jimi manipulovaných konzumentů. A je to tato pseudoelita bezduchých celberit, jíž se dostává pozvání do Bílého domu.

Nekonečné racionalizace, mezi nimiž výmluva na otroctví dodnes neztrácí na aktuálnosti. Zdůrazňovat vesměs neexistující rasismus bělochů. jimž jaksi nevadí, že mládež asijského původu dosahuje lepší studijní výsledky a má vyšší životní úroveň než oni sami. Velmi salutuji nepříliš početným, ale o to víc odvážným černochům, kteří si troufnout nezřídka značně nesouhlasit s oficiálními stanovisky svého etnického establishmentu (všelijací kongresmani, odboroví předáci, primátoři, početné ozdobné postavy v bankách, správních radách, párkrát do roka se dostavit k jakémusi schůzování, za plno peněz odkývat pár formalit. atd.)

Jason Riley, člen redakční rady velmi vlivných novin Wall Street Journal, je autorem sympaticky neposlušné knihy s názvem PLEASE STOP HELPING US a s podtitulem HOW LIBERALS M AKE IT HARDER FOR BLACKS TO SUCCEED.

V názvu je požadavek vůči politicky korektním liberálům, ať nechají černošskou menšinu, aby se starala o vlastní osud. Pryč s affirmative action - s privilegiemi "pozitivní diskriminace". U toho s vynikajícím poznatkem, že "mít černocha v Bílém domě je méně důležité než ho mít ve vlastní domácnosti".

- - -

Právě jsem četl komentář s názvem "What if white America just said NO"? - Co že by se asi stalo, kdyby bělošská Amerika řekla NE. Tak se otázal černoch Jesse Lee Peterson, autor knih From Rage to Responsibility ("Od vzteku k odpovědnosti") a How the Black Leadership Exploits Black America ("Jak černošské vůdcovství využívá černošskou Ameriku"). Nynější počínání svých rasových soukmenovců ve Fergusonu přirovnává k řádění zkažených dětiček (spoiled rotten children), za totální nehoráznost pokládá pověření velebníčka Al Sharptona a rasisticky laděného generálního prokurátora (attorney general) Erica Holdera jako těch nejsprávnějších k dosažení rasové harmonie. Holder přece odmítl zažalovat rasistické agresivní pardály pro zastrašování bělošských voličů.

Černoští rodičové si vychovali nezvládnutelné řádící vzteklé spratky (s výsledným stavem tzv. tantrum, pro něž adekvátní české slovo nenacházím) s výsledkem, že z takových totomků vyrůstají "welfare-pampered, morally crippled, racist black thugs" (thug = "lupič, hrdlořez, bandita"). Taková je rovněž obžaloba autora Petersona.

- - -

Obdivuji integritu nejednoho znamenitého odvážlivce, uvedu jen čtyři jména:

Thomas Sowell, ekonom, publicista, Hoover Institute, Kalifornie.
Walter E.Williams, profesor ekonomie na univerzitě George Mason, stát Virginia.
Allen B. West, bývalý plukovník a kongresman, Florida.
Ben.S.Carson, profesor neurochirurgie, univerzita Johns Hopkins v Baltiimore. Je pobízen, aby se v příštích prezidentských volbách 2016 ucházel o nastěhování do Bílého domu. Určitě bych mu dal svůj hlas.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Diskuse


J. Kanioková
22:14
9.9.2014

L. Křivan
22:30
9.9.2014

V. Čermák 160
15:34
9.9.2014

J. Brunner
22:40
9.9.2014

P. Vaňura
15:24
9.9.2014

E. Sevrát
13:04
9.9.2014

P. Vaňura
15:23
9.9.2014

P. Vaňura
15:26
9.9.2014

P. Krasny
16:01
9.9.2014

J. Tachovský
11:54
9.9.2014

J. Jurax
18:48
9.9.2014

R. Langer
10:20
10.9.2014

P. Vaňura
15:20
9.9.2014

J. Jurax
18:52
9.9.2014

J. Sinnreich
9:40
9.9.2014

B. Rybák
10:44
9.9.2014

M. Prokop
9:09
9.9.2014

J. Boleslav
10:12
9.9.2014

L. Křivan
10:56
9.9.2014

J. Boleslav
16:45
9.9.2014

J. Jurax
18:56
9.9.2014

L. Křivan
8:14
9.9.2014

J. Mrázek
7:38
9.9.2014

B. Volarik
7:15
9.9.2014

P. Lenc
7:32
9.9.2014

J. Boleslav
10:12
9.9.2014

počet příspěvků: 36, poslední 10.9.2014 10:20









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.