25.6.2019 | Svátek má Ivan


USA: Nárok na vlastní názor, ne však na vlastní fakta

8.1.2013

            Takto vyjádřil rozsah svobody slova již nežijící znamenitý senátor Daniel Patrick Moynihan. Nepohodlná fakta tedy nutno vyvrátit, k čemuž ale nepostačí fackování, zesměšňování opovážlivců, kteří se troufli o ošidné záležitosti se zmínit.

            S úlevou končilo rozloučení s rokem, v němž hned třetí den v lednu zemřel velký český literát a můj nebližší kamarád zde na Západě, a v listopadu ve volbách jsem pozbyl zbytek iluzí o americkém světě. Vysloužil jsem si pověst pošuka, podivína, posedlého minulostí Baracka Husseina Obamy.

            Na časté lichotky, jichž se mi dostává (blbec, bloud, senila, zapšklý stařík, sadista, rasista, antisemita, židofil, komunistický soudce, vrah, válečný zločinec - i takové zásluhy) zásadně nereaguji. K povzdychu komentátora, jak ještě dlouho budu otravovat svými konspiračními teoriemi o "podvodníku" Obamovi, takto v uvozovkách, pouze bych doporučil aspoň jedno mé tvrzení vyvrátit:

            Obama zažádal o přijetí na studia jako zahraniční student, obdržel druh Fulbrightova stipendia, pro něž výlučně kvalifikovali cizí, nikoliv američtí občané, aby později popřel, že by byl cizinec.

            V roce 1981 odletěl k pobytu do Pakistánu, kam v té době nikdo s americkým pasem nesměl vstoupit.

            Jak je možné mít identifikačním číslo sociálního zabezpečení (Social Security Card), vydané v Connecticutu, státě, v němž nikdy nežil?

            Na své původní webové stránce uváděl (27.6.1998), že se narodil v Keni a správnost informace, publikované jeho literární agenturou, pravidelně potvrzoval až do roku 2004, kdy došlo k jeho zvolení do zákonodárného sboru ve státě Illinois. V únoru 2007 oznámil svou kandidaturu ma úřad prezidenta a za necelé dva měsíce poté se již představil s tvrzením, že se narodil na Havaji a svého otce z ministra financí přetvořil v pastevce koz v nuzné keňské vísce. Veřejnosti poskytnuto vysvětlení, že došlo k omylu ("clerical error"), který 17 roků nikdo jaksi nepostřehl, byť přece autoři pravidelně potvrzují pravdivost svých údajů.

            - - -

            Každý žadatel o vydání řidičského průkazu je povinen předložit důkazy o své identitě. Tím víc bedlivosti by se dalo předpokládat a vyžadovat od zájemců o nastěhování do Bílého domu, odkud pak řídit celou zemi. Uchazeči o vrcholný úřad musí napřed projít procedurou známo jako vetting – prošetření, důkladné prokádrování všech kandidátů. Ti musí dát k dispozici údaje, dokumenty, důkazy o svém předchozím životě – předložit všemožné certifikáty, list rodný, manželský (v případě Reagana i rozvodový), lékařské vyhodnocení zdravotního stavu, důkazy o dosaženém vzdělání, plnění daňových povinností, situace finanční, angažovanost investiční.

            Po vítězných prezidentských volbách Kongres (Congressional Research Service) vydal zprávu, že nikdo - ani na federální úrovni ani v některém z padesáti států - se neobtěžoval s povinnou iniciativou onoho tzv. "vetting": vyžadovaná procedura k ověření způsobilosti tohoto kandidáta pro výkon funkce prezidenta - posléze se inzerujícího s opakovanými zárukami být ten nejmíň tajnůstkářský, the most transparent ("nejvíc průhledný") prezident v dějinách země - byla jaksi pominuta. Nikdo ve významných medií si netroufl o Obamově minulosti zapochybovat, aniž by se vystavil riziku obvinění z rasismu.

            Úspěch taktiky zesměšněním, nikoliv popřením nepříjemných, nepopiratelných faktů: ty od svého prvopočátku nepřipustit, s pohrdáním je znicotnit jako nehoráznou absurditu, jíž se přece racionálně uvažující člověk nebude, nemůže zabývat. Tak jenom řádí pošukové, potrhlá individua. V televizním interview s Brian Williamsem (NBC-TV) Obama vysvětloval: "Já přece nemůžu strávit všechen svůj čas, abych pobíhal s rodným listem, přilepeným na čele," a všemu přikyvující Williams si netroufl poznamenat, že by jen jednou postačilo důkaz, dosud tolik tajený, ukázat. Všechny významné informační zdroje se vyhýbají jakékoliv zmínce o prezidentově problematickém původu. Žurnalisté, pravidelně se pachtící za všemožnou pitomostí, si v tomto případě netroufnou zájem jevit.. Když šerif Joe Arpaio oznámil konání tiskové konference ve Phoenixu, stát Arizona, se zveřejněním výsledků půl roku trvajícího vyšetřování v souvislosti s Obamovou skutečnou identitou, nikdo ze sdělovacích prostředků se buď neobtěžoval dostavit, a pokud se snad dostavil, netroufl si sdělovat. Ohlášený host v televizním pořadu nikde, vysvětlení divákům nesděleno.

            Nelze vyloučit, že zapůsobily hrozby právním postihem, též jinačími nepříjemnostmi. (Andrew Breitbart, publicista, ročník 1969, po svém oznámení, že předloží Washingtonu nemilé důkazy, po večeři v restauraci v Los Angeles náhle zesnul. Nařízená pitva údajně nic nekalého neobjevila, ačkoliv po jejím zveřejnění tamější zaměstnanec - photographic technician - najednou byl také nebožtík).

            Zdravotně si prozatím nepohoršil Jeffrey T. Kuhner, prezident Edmund Burke Institute, pravidelný přispěvatel v The Washington Times, kde uveřejnil 23.7.2012 svou úvahu "Is U.S. facing a Constitutional crisis?", v níž prezidenta Obamu charakterizuje jako mazaného podvodníka, nestoudného oportunistu, že jeho elaborate hoax ("důkladně vypracovaný podvod") vrhá Ameriku do unprecedented crisis, je to největší skandál v dějinách země. Kuhner navazuje na nevyhnutelnost dopadu anulujícího platnost aktů moci výkonné, zákonodárné i soudní. Všechna rozhodnutí - od miliardových dotací churavějící automobilce General Motors, po amnestie ve prospěch milionu ilegálních přistěhovalců - takto znicotněna. Akty ilegálního prezidenta přestanou rovněž být legální, rovněž tak slavnostně uzavřené mezinárodní smlouvy.

            Významnější než ozvání nějakého amerického žurnalisty se ale zdá být hlas

britského šlechtice: lord Christopher Monckton, bývalý poradce Margaret Thatcherové, přijal pozvání šerifa Arpaia na onu tiskovou konferenci v Arizoně a předložené důkazy o Obamově skutečné identitě ho přesvědčily. V The Washington Times 25.června 2012 zveřejnil sdělení "Is the President the President?" (s informací o získání dalších podrobností na adrese www.moncktononline.com) a rovněž celostránkový text "Obama's Sword of Damocles." Citoval ustanovení americké ústavy, že zákon, schválený oběma komorami Kongresu vstoupí v platnost prezidentovým podpisem. A stejně tak by platnosti pozbyly všechny zákony Obamou kdy podepsané.

            Magnát Donald Trump si troufl vyslovit podiv, proč Obama utratil víc než milion dolarů, aby zabránil pokusům zveřejnit místo svého narození, Bílý dům dal k dispozici jeho rodný list, ale pouze v elektronické podobě. Pětičlenný tým expertů po šest měsíci trvajícím vyšetřování došel k jednomyslnému závěru, že dodaná listina je forgery - zmanipulovaný podvod. Trump nabídl Obamovi šek na pět milionů dolarů, aby je použil pro jakýkoli charitativní účel, a to za pouhou informaci o jeho žádosti o přijetí na nákladná studia (Occidental College, univerzity Columbia a Harvard), kdo a jak je financoval, a druh pasu, s nímž pak jel do Pakistánu. Oslovený ovšem šlechetnou nabídku ignoroval.

            - - -

            Nikdy jsem nejevil nadšení pro americký právní pořádek, jehož tzv. adversary system umožňuje, ne-li de facto vyžaduje od právníků vystupovat v roli nájemních lhářů (liars for hire), kdy forma převládá nad podstatou, cílem není zjištění spravedlnosti, ale vítězství dosažené jakkoliv hanebným způsobem. Došlo k desítkám iniciativ soudní cestou se domáhat zjištění, zda Obama je oprávněn zastávat úřad prezidenta. Prozatím ve všech případech, z formálních procedurálních důvodů, došlo k odmítnutí meritem věci se zabývat. Tak reagovaly všechny soudy včetně toho Nejvyššího ve Washingtonu („to be denied a full hearing“), bez přiznání oprávněnosti kohokoliv se takto zajímat ("lack of standing"). Lord Monckton tuto neochotu ohleduplně charakterizoval slovy "the judges used intelectually questionable arguments".

            Michael Jablonski, Obamův hlavní právní zástupce, započal několik manévrů, aby zabránil projednávání jako irrelevant - nezávažné, zbytečné. Po neúspěšném pokusu Jablonski prosazoval verzi, že rozhodnutí o oprávněnosti kandidovat na prezidentský úřad není v kompetenci státu. Když ani s takovou taktikou neuspěl, Jablonski oznámil, že jeho klient jinými povinnostmi zaneprázdněný, se k soudu nedostaví. Obama ignoroval předvolání, poručil svým právníkům reagovat týmž způsobem. V podstatě řekl, že soudní větev nad ním nemá vůbec žádnou moc. Tak učiněno s převážnou mediální podporou. Typicky zareagovala televizní celebrita Rachel Maddow, nabádající své posluchače, že je jejich téměř vlasteneckou povinností zákon a soud nikoliv respektovat, ale ignorovat ("to ignore the hearing and not to dignify this nonsense or elevate it by paying it any attention").

            V několika případech předem oznámený soudní proces se bez slova vysvětlení

nekonal. Soudce James Robertson ve Washingtonu se nepříjemnosti zbavil takovýmto sdělením: "The issue of the president's citizenship was raised, vetted, blogged, texted, twittered, and otherwise massaged by America's vigilant citizentry..." Jako prozatím nejčerstvějším (prosinec 2012) justičním výkonem se vyznamenal Kevil Carroll, soudce oblastního soudu Leon County na Floridě, ve věci žalobce Michaela C. Voeltze, reprezentovaného Larry Klaymanem, domáhajícího se diskvalifikace Obamy jako kandidáta na prezidentský úřad z prokázaných důvodů své neoprávněnosti (eligibility).

            Soudce Carroll požadavku nevyhověl, ale umožnil do 23. prosince podat odvolání.

            Jenže jako v řadě podobných případů, z důvodů, o jejichž příčině si lze ledacos

domýšlet, soudce náhle změnil svůj názor, povolenou lhůtu k odvolání zrušil a rozhodnutí v Obamův prospěch potvrdil s odůvodněním tzv. "Santa Ruling" - totiž s odvoláním na svatého Mikuláše, na hollywoodský film "Miracle on the 34th Street".

            Doslovné zdůvodnění floridského jurisprudenta: "Tento soud zaznamenává, že prezident Obama žije v Bílém domě. Létá na letadle Číslo Jedna. Vystupuje v Kongresu, tam pronáší řeč k národu a pravidelně se setkává s jeho představiteli. Funkcí pověřil nespočetné množství velvyslanců, aby reprezentovali zájmy Spojených států ve světě. V souvislosti s tímto soudním případem v nynější předmětné době velmi vhodným se nabízí použít rozhodnutí, které učinil fiktivní soudce Henry X. Harper z New Yorku v klasickém vánočním filmu 'Zázrak na 34. ulici'. Poněvadž vláda Spojených států prohlásila tohoto muže být prezidentem, tento soud to nebude popírat."

            - - -

            Hodně častější jsou opakované důkazy nedostatku kuráže, a to i u známých osobností spíš konzervativního ražení, jako je třeba publicista, televizní komentátor Bill O'Reilly, který prohlásil, že neexistuje přesvědčivý důkaz zpochybňující Obamovu kvalifikaci zastávat úřad prezidenta. Otázku, zda se obtěžoval po takovém důkazu porozhlédnout, O'Reilly vyřešil odkazem na nedostatek vhodného času.

            Přílišný zájem zabývat se Obamovou minulostí by mohl nepříjemně potřísnit i mnohé politiky a byrokraty, kteří v někdejším nadšení pro Obamu ignorovali ono vetting - důkladné kádrové prověřování. Rovněž by se neradovali přemnozí fanoušci, kteří Obamu extravagantně glorifikovali.

            U některých to třeba vůbec není zbabělost, oportunismus, strach z vlastní diskreditace. Pramálo nadšení z důvodů zcela nesobeckých by projevovali i Obamovi oponenti při představě velikánské ústavní krize, ba i kolapsu jak politického, tak hospodářského, s mezinárodním dopadem.

 Jak jinak pochopit důvody, proč Obamovi rivalové, od dřívějšího McCaina po prozatím nejposlednějšího Romneyho, se neodvážili takto přímo na Obamu zaútočit? Během prezidentské kampaně 2008 poradci protikandidáta McCaina na něj marně naléhali, aby vytáhl aspoň jeden trumf, jenž přece mohl Obamu dost hravě odrovnat. K dispozici byl třeba precedent fiaska kandidáta Dukakise, tehdy guvernéra státu Massachusetts, který vrahovi Hortonovi dal propustku z vězení na pár dní, během nichž znovu znásilnil a vraždil. Což pohřbilo Dukakisovy prezidentské naděje.

            V předvolební kampani 2012 Mitt Romney utrousil poznámku: "Já se narodil v Harper Hospital. Nikdo mě nikdy nepožádal, abych mu ukázal svůj rodný list. Oni znají místo, kde jsem se narodil a kde jsem vyrostl."

            Že by si Romney přece jen troufl vyslovit, že král je nahý? Marná taková naděje. Scott Pelley, CBS-TV, hned na něj otázkou, zda zmínkou o svém narození zpochybňuje Obamův původ.

            Nikoliv, Romney nikdy nezapochyboval o Obamově narození v USA: "Jsem o tom přesvědčen, už jsem to říkal třicetkrát, teď to tedy zopakuji pojednatřicáté."

            Proč si troufl o takové háklivosti se vůbec zmínit? Romney odpověděl ve smyslu, že trošku humoru, ĺehkého tonu neuškodí.         Omluvné vysvětlení nepřijato. Obama via personal Twitter account to zhodnotil slovy "new low from Romney" - že takto hanebně nízko klesl, "This is personal now." Vyhrůžka jednoznačná.      The Washington Post, spolu s The New York Times, deník nejvlivnější a Obamu stoprocentně podporující, zatratil Romneyho, že do kampaně "vstříkl jed" (injected the toxic issue of birtherism"). Že tento Romneyho krok aby zarazil (give pause), šokoval každého racionálně uvažujícího voliče v Americe.

            Romney ovšem pravdu znal, a přesto neváhal opakovat své fingované přesvědčení o nezpochybnitelném americkém Obamově původu. Na rozdíl od možných důvodů přetvářky, proč nevidět, neslyšet - od oportunismu, snahy se vyhnout vlastní diskreditaci, až po ctnostné vlastenecké ohledy - pořádně nabroušený britský šlechtic obvinil Romneyho z křiklavého, do očí bijícího potácení ((flagrant totter), zbaběle zrazovat vlastní Ústavu, její jednoznačně zřetelné principy. "Obama prokazatelně falšoval svůj rodný list. Došlo ke spáchání padělku. Takoví podvodníci patří za mříže.A tam patří všichni ve vysokých funkcích, kteří vědí, že Obamův rodný list je falzifikát, a přitom vědomě tvrdohlavě (sullenly) s tím naprosto nic nemíní udělat. V Británii, kdyby premiér dal na svůj web padělaný dokument, media by se do něj nemilosrdně pustila, než by byl v hanbě donucen dát originál dokladu k dispozici nezávislému soudnímu přezkoumání. Ne však v Americe těchto dní. Zeptal jsem se významného republikánského právníka na jeho názor. Zareagoval hystericky a řekl: 'Téhle věci se nedotkni... Zničil by sis reputaci.' "

            Další lordova slova: "Mluvil jsem s mnoha vyznamnými Američany o této shoddy ("chatrné, podřadné, zmetkové") záležitosti. Téměř bez výjimky všichni se ztotožňovali z názorem mého přítele, republikánského právníka, že ústava se přežila (had its day), vybledla, uvadla."

            Končil s předpovědí svým republikánským přátelům, že jednoho dne budou trpce litovat. "Ústavu jste měli dodržet. Vy jste ji zradili. Nejen vy, ale celý národ draze doplatí za zradu, vaší nečinností spáchanou."

            Jak se dalo a věru muselo předpokládat, všechny významné americké sdělovací prostředky se o zámořském šťouralovi ani slovem nezmínily.

            S vyloučením eventuality, že surrealismus pod komandem Kafky, Hellera, Ionesca, Becketta, Dalího v zemi hvězd a pruhů totálně převládl, zbývají mi jen tato dvě, vzájemně se nevylučující vysvětlení:

            Jednak je to patriotická, zcela nesobecká obava, že zveřejněním by došlo k mohutné ústavní krizi s obrovským politickým a hospodářským dopadem.

            Jednak optimistické očekávání, že Obama volby prohraje a vítězové budou mít příležitost tento bezprecedentní hoax, tak notnou blamáž uklidit pod koberec permanentního zapomnění. Což se ale velmi nepovedlo.

            V každém případě ale nadále platí Moynihanovo dictum o právu na vlastní názor, ale nikoli na vlastní fakta.

            KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



ZE ŽIVOTA: Jak to vypadá, když hlídá táta
ZE ŽIVOTA: Jak to vypadá, když hlídá táta

Jak to u vás vypadá, když dáte dětičky na hlídání tátovi?

Diskuse


B. Rybák
11:30
10.1.2013

P. Podešva
13:36
8.1.2013

B. Hamal
12:52
8.1.2013

R. Gramblička
13:44
8.1.2013

R. Gramblička
13:47
8.1.2013

B. Rybák
11:35
10.1.2013

J. Tachovský
10:47
8.1.2013

J. Vintr
12:03
8.1.2013

P. Joch
8:16
8.1.2013

R. Gramblička
9:34
8.1.2013

V. Novák
9:51
8.1.2013

J. Aspirin
11:12
8.1.2013

M. Stuchlik
23:11
8.1.2013

P. Jansky
8:06
8.1.2013

L. Křivan
10:37
8.1.2013

P. Košíček
18:34
8.1.2013

M. Stuchlik
23:12
8.1.2013

P. Sulc
3:20
8.1.2013

R. Gramblička
9:30
8.1.2013

J. Tachovský
10:49
8.1.2013

V. Bok
1:20
8.1.2013

B. Volarik
5:11
8.1.2013

P. Košíček
0:32
8.1.2013

P. Kolar
3:30
8.1.2013

R. Gramblička
9:33
8.1.2013

počet příspěvků: 41, poslední 10.1.2013 12:10









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.