Babišovci si zřídili vlastní „líheň“. Jmenuje se „Mladé ANO“, má 120 členů ve všech krajích, v každém pak jednoho koordinátora. Předsedkyně sdružení Kateřina Reiblová prohlásila: „Mladí lidé jsou dnes k politice apatičtí. Mezi vrstevníky se mi stává, že když řeknete, že máte politický názor, tak se vám vysmějí. To byl hlavní důvod, proč jsem se začala angažovat.“ Zvláštní je jen, že se začala angažovat právě v „líhni“ hnutí ANO, které založilo svou slávu na výsměchu politice a politikům, co už pětadvacet let, rozuměj od listopadu 1989, nemakají a kradou. Měla by správně bojovat proti vlastní straně, tedy vlastnímu hnutí. Říká, že na členech líhně nechce, aby byli strašně ortodoxně věřící v ANO. To dokonce ani dost dobře nejde, pokud jim chce zároveň vnucovat něco tak ohavného, jako je „politický názor“. Program je strašidelně všeobsáhlý: „Bude to spojené s politikou, ale také budeme hovořit o problémech lidstva.“

„Premiér Bohuslav Sobotka se nevkládá do přímých polemik s prezidentem republiky, zároveň však vede proti Miloši Zemanovi tichý boj,“ píše v Právu Alexandr Mitrofanov. Je třeba zdůraznit, že ten boj je opravdu velmi, velmi tichý, viz premiérův článek ob stránku dál, kde prezidenta v souvislosti s pompézními oslavami konce světové války nezmínil ani slůvkem, ačkoli jeho angažmá v té věci včetně demonstrativní pouti do Moskvy se prostě nedá obejít. O Sobotkové článku píši zde.

V Polsku mají obdobu iniciativy Vraťte nám stát: jmenuje se Kukiz (není to zkratka, ale osobnost), v prvním kole prezidentské volby skončil na třetím místě s 20,5 % a jeho voliči možná v druhém kole rozhodnou, že zvítězí kandidát PiS Duda. Voličům slibuje: „Společně změníme ústavu a vrátíme Polsko občanům.“ Návrat bude analogický jako u nás: zatímco u nás lidé z iniciativ jako je Rekonstrukce státu a Vraťte nám stát dostali do sedla Andreje Babiše, v Polsku pomůže pan Kukiz lidem z PiS, které nějak nedokážu považovat za nic jiného než za nezodpovědné avanturisty, usilující obrovitou politickou explozí proměnit Polsko v ostrov, který by dokázal najednou vzdorovat Rusku i Německu (což fakticky znamená demokratickému Západu).

Rovněž v rámci oslav osvobození zveřejnily Babišovy Lidové noviny informativní učené pojednání Jana Kuklíka o Benešových dekretech. Je to v posledních dnech už druhý text na toto téma, po vášnivé obhajobě kolektivní viny od Petra Zídka, a zároveň výzva pro samizdat, aby se tomuto tématu věnoval taky. V příštích dnech se tedy pokusím. Pozoruhodné je, jak se pan Kuklík drží zpátky a vyhýbá se tomu říci něco jiného než banality. Nejpozoruhodnější informací o právní povaze dekretů je tak fotokopie dekretu o zrušení německé univerzity v Praze nahoře na stránce. Text je kratičký, první řádek je „Dekret prezidenta republiky ze dne 18. října 1945“, poslední zní: „Tento dekret nabývá účinnosti dne 17. listopadu 1939.“

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.