19.4.2019 | Svátek má Rostislav


SVĚT: Rozbijte prasátko, nakupte americké vojáky

22.3.2019

Pokud si chcete pořídit jednotku amerických vojáků, počítejte s tím, že může několikanásobně podražit. Donald Trump zvyšuje ceny

Donald Trump si stěžuje, že spojenci z NATOdávají málo peněz na obranu. Tlačí na ně, aby obranné výdaje zvýšili. A chce je také přimět k tomu, aby platili víc za americké vojenské základny na svém území.

Agentura Bloomberg informovala, že mezi Trumpovými plány je požadavek, aby spojenecké státy platily veškeré náklady na jejich provoz – a ještě navíc padesát procent. V americké administrativě dostal plán, označovaný za „krajní řešení“, název „cena plus 50“.

Nahlíženo z Evropy, je skutečně výstřední.

Byznys s obranou

Kdyby na něj spojenci přistoupili, Američané by ze zahraničních základen mohli udělat výnosný byznys. Dostali by do rozpočtu náklady spojené s jejich provozem, a navíc inkasovali slušnou marži. Spojencům by zato přítomnost amerických vojáků až několikanásobně podražila.

V Evropě by se nový přístup k jejich financování mohl týkat tuctu zemí, kde mají Američané dohromady na 64 000 vojáků. Nejpočetnější jednotky udržuje Pentagon v Německu. Na tamních základnách slouží 35 000 vojáků, což je víc než u nejstřeženější hranice světa na 38 rovnoběžce mezi dvěma Korejemi (28 000). Větší počet amerických vojáků než v Německu, je jen v Japonsku (56 000).

Web War on the Rocks přepočítal náklady největších hostitelů amerických základen v zahraničí podle vzorce „cena plus 50“ a porovnal je s těmi současnými. Němcům by v takovém případě platba za americké jednotky vystřelila z jedné miliardy dolarů na 5,5 miliardy ročně.

Teď Němci hradí Američanům něco přes 28 procent nákladů (nejsou v nich výdaje na platy vojáků a dalšího personálu). Kromě toho je z německého rozpočtu financována infrastruktura základen.

A ještě několik názorných čísel: Letos vydá Pentagon na jednotky v Německu, Jižní Koreji a v Japonsku celkem 15 miliard dolarů. Z toho mu spojenci uhradí čtyři miliardy. Pokud by se financování v těchto státech řídilo formulí „cena plus 50“, do amerického rozpočtu by se místo nich dostalo 22,5 miliardy dolarů.

Stopa končí v Bílém domě

Zmíněnou zprávu Bloombergu o vzorci „cena plus 50“ nechala americká vláda bez povšimnutí, byť mezi spojenci, ale i v americkém Kongresu – jak mezi demokraty, tak republikány – vyvolala hněvivé reakce. Teprve o týden později se k ní vyjádřil úřadující ministr obrany Patrick Shanahan.

Ke stanovisku byl přinucen otázkami zákonodárců ve výboru Senátu pro ozbrojené síly. Shanahan označil zprávu Bloombergu za „chybnou“. „Celé to je o tom, že by měl být placen férový příspěvek, ne o zásadě cena plus 50,“ pravil.

Ministr ale existenci záměru nepopřel. Připustil, že padl v konverzaci vládního představitele v Pacifiku a vyhnul se odpovědi na otázku, zda za ním stojí americký prezident. Je nicméně jasné, že bez Trumpova souhlasu by ho nikdo z vlády nezmínil.

Evropské státy, kde mají Američané stálé základny, by každopádně měly počítat s tím, že jejich podíl na financování se zvýší, byť to nemusí být tak drastické, jak naznačují kalkulace na War on the Rocks. Lze tušit, že vyšší platby, ne však 150procentní, za přítomnost amerických jednotek bude vláda ve Washingtonu požadovat zejména na Němcích.

Pentagon se v příštích letech chystá posilovat americkou vojenskou přítomnost v jihovýchodní Asii, výdaje na základny v Evropě mají být snižovány. Také proto Američané budou chtít Evropanům účtovat víc a odmítnou návrh na „Fort Trump“ v Polsku, byť na základnu chtěli naši sousedé přispět bezmála dvěma miliardami dolarů.

Auf wiedersehen, drazí Američané

Trump a spol. mají pravdu v tom, že evropští spojenci by měli zvýšit svůj podíl v Severoatlantické alianci. Je přirozené, že cílem Američanů je mít v NATO spojence, ne chráněnce. Lze chápat, že nechtějí, aby aliance fungovala jako obranná charita. Na druhé straně by z ní neměli dělat supermarket, kde se nakupuje americká obrana.

Ostatně, americké základny na starém kontinentu, stejně jako třeba na japonské Okinawě, nejsou udržovány výlučně pro obranu hostitelských států. Mnohé z těch, které leží v Evropě ztratily původní význam z dob studené války. To platí zejména o základnách v Německu, které už neleží na hranicích dvou bloků. Spíš než k ochraně Evropy před frontálním útokem mocné východní říše, tak slouží Američanům k logistickým operacím na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu. Z letecké základny v Ramsteinu například Američané doplňovali jednotky v Iráku.

Je proto logické že hostitelská země náklady sdílí s Američany. Ostatně krajní řešení „cena plus 50“ by pro protitrumpovsky laděné Němce sotva bylo přijatelné. V takovém případě by Němci (a nejen oni) patrně dali Američanům sbohem.

V americké vládě jsou na klíčových pozicích lidé, kteří o tom něco ví, tuší, kam mohou zajít a jejich zájmem není NATO rozvrátit. Třeba zmíněný šéf Pentagonu Patrick Shanahan. Doufejme, že jejich hlas převáží.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



Diskuse


V. Liptovský
16:04
22.3.2019

M. Prokop
17:05
22.3.2019

V. Liptovský
17:19
22.3.2019

J. Jelínek
18:32
22.3.2019

E. Derat
18:42
22.3.2019

V. Liptovský
19:01
22.3.2019

V. Liptovský
18:43
22.3.2019

M. Prokop
21:20
22.3.2019

J. Tachovsky
13:39
22.3.2019

P. Lenc
9:59
22.3.2019

R. Hanuš
12:14
22.3.2019

J. Jelínek
13:34
22.3.2019

J. Tachovsky
13:38
22.3.2019

J. Jelínek
13:40
22.3.2019

R. Chodovsky
13:47
22.3.2019

J. Jelínek
15:47
22.3.2019

M. Prokop
17:06
22.3.2019

M. Prokop
14:38
22.3.2019

J. Tachovsky
14:44
22.3.2019

M. Prokop
15:08
22.3.2019

J. Jelínek
15:50
22.3.2019

M. Prokop
17:07
22.3.2019

V. Novák
17:19
22.3.2019

J. Jelínek
18:21
22.3.2019

M. Prokop
14:36
22.3.2019

A. Trick
15:02
22.3.2019

M. Prokop
15:09
22.3.2019

V. Novák
17:48
22.3.2019

J. Jelínek
18:23
22.3.2019

M. Prokop
21:25
22.3.2019

V. Novák
9:34
22.3.2019

J. Jelínek
13:36
22.3.2019

V. Novák
13:57
22.3.2019

J. Jelínek
15:52
22.3.2019

V. Novák
17:16
22.3.2019

J. Tachovsky
14:22
22.3.2019

V. Novák
14:34
22.3.2019

M. Prokop
14:39
22.3.2019

J. Tachovsky
14:43
22.3.2019

V. Novák
17:18
22.3.2019

J. Jelínek
18:27
22.3.2019

M. Prokop
14:39
22.3.2019

J. Tachovsky
14:43
22.3.2019

M. Prokop
15:10
22.3.2019

V. Novák
17:24
22.3.2019

K. Janyška
9:22
22.3.2019

J. Tachovsky
13:37
22.3.2019

J. Jelínek
13:38
22.3.2019

J. Tachovsky
13:40
22.3.2019

J. Jelínek
13:42
22.3.2019

J. Tachovsky
13:49
22.3.2019

J. Jelínek
15:55
22.3.2019

J. Jelínek
13:37
22.3.2019

K. Janyška
18:13
22.3.2019

R. Vašíček
9:06
22.3.2019

F. Navr8til
9:03
22.3.2019

P. Hlosta
8:47
22.3.2019

K. Salajka
7:51
22.3.2019

R. Vacek
8:23
22.3.2019

P. Hlosta
8:55
22.3.2019

Š. Hašek
7:35
22.3.2019

J. Jelínek
7:54
22.3.2019

J. Richter
7:58
22.3.2019

R. Langer
9:42
22.3.2019

J. Richter
11:58
22.3.2019

R. Langer
15:23
22.3.2019

R. Langer
5:57
22.3.2019

J. Richter
7:54
22.3.2019

R. Langer
9:39
22.3.2019

J. Richter
12:19
22.3.2019

R. Langer
15:24
22.3.2019

J. Richter
21:02
22.3.2019

P. Černoch
1:06
22.3.2019

J. Huml
3:04
22.3.2019

P. Černoch
4:40
22.3.2019

J. Jelínek
7:58
22.3.2019

V. Novák
9:41
22.3.2019

P. Černoch
14:30
22.3.2019

J. Nový
6:31
22.3.2019

R. Langer
9:47
22.3.2019

J. Cervenka
0:37
22.3.2019

počet příspěvků: 96, poslední 22.3.2019 09:25









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.