19.3.2024 | Svátek má Josef


SVĚT: O sadismu a genocidě

25.9.2014

Musím se předem omluvit čtenářům za bezohledný, brutální naturalismus (jiný název mne nenapadá), který článkem proniká. Není to má vina, neboť toto se bohužel stalo součástí dnešního světa. Bylo by chybou, kdyby před ním lidé zavírali oči, neboť pak by se mohlo stát, že tato brutalita se stane naší realitou.

Téměř za povinnou četbu je třeba považovat články z poslední doby:
1. IRÁK: Apokalypsa iráckého křesťanstva, Neviditelný pes
2. Holokaust chrześcijan, mPolska2
3. EVROPA: Islám, reklama a propagace, Neviditelný pes
(Množství odkazů na další prameny a další souvislosti lze najít na webu www.urgent21.cz .)

První článek je čistě textový. I když popisované skutečnosti jsou otřesné, nemají takovou vypovídací sílu jako obrázky a video v dalších dvou článcích. Navíc, jedná se vesměs o perzekuce křesťanů, takže mnohý si asi oddechne, že nás se to tolik netýká, protože u nás je většina nevěřících. Chyba! Tento zásadní omyl bude vyvrácen dále v tomto textu.

Bilance článku 2

Uřezané hlavy v kádi, napíchnuté na zábradlí, pohozené vedle těla bez hlavy, držené za vlasy svými vrahy jako trofeje; některé hlavy mají otevřené oči (37, mezi vrahy je i usměvavý mladík s bekovkou otočenou kšiltem dozadu a držící za vlasy uřezanou hlavu), uřezávání hlav (7), roztříštěná hlava a vedle volně ležící dva obnažené mozky (1), mučení na kříži (8), zohavených těl nepočítaně, popravy střelnou zbraní, často vleže a nikoliv zblízka – nepočítaně.

Bilance článku 3

Otřesný pohled na množství ležících, ohořelých, nahých těl na ploše malého sportovního hřiště. Zvednuté končetiny některých těl budí dojem, že mnozí, byli upáleni zaživa. Nikde nejsou zbytky paliva, jakoby oběti byly polity hořlavinou a zapáleny. Snímek nepochází z Iráku, ale z Nigérie, z „dílny“ Boko Haram.

Poslední dokument – video zachycující přípravu a popravu údajně zajatých iráckých vojáků, podle oblečení však spíše civilistů. Oběti se svázanýma rukama za zády leží v řadách na břiše. V této poloze jsou stříleni z dlouhých střelných zbraní, nejdříve od nohou, pak od hlav. Velká pravděpodobnost, že ne všichni jsou ihned usmrceni.

tepna

Hlavy nejsou stínány, jak píší novináři, ale uřezávány směrem od hrdla k obratlům za plného vědomí. Na stínání hlav nejsou kati ani vybaveni, mají jen dlouhé nože. Jejich ostří se asi značně liší od ostří řeznického nože, co chvíle přibroušeného na ocílce. Stejným nožem totiž musely být přeseknuty krční obratle a mícha. (Vrah britského vojáka ve Woolwich k tomu použil sekáček na maso.) Hlavy tedy nebyly odděleny máchnutím těžkého meče jako ve starověku, ani mistrem katem popravčí sekyrou na špalku, jako ve středověku, tím méně strašnou, ale milosrdnou gilotinou. Ve skutečnosti byly „upižlány“ tupým nožem, což znamená smrt v dlouhých, krutých bolestech. Podle anatomie tepen (viz Wikipedie a obrázek) lze soudit, že podříznutí hrdla znamená pouze nemožnost oběti křičet, a rovněž přerušení tzv., zevních karotid, tepen, které zásobují krví především oblast krku a hlavy, vyjma mozku. Ten je zásobován krví z tzv. vnitřních karotid, které procházejí krčními obratli. Dokud tedy není hlava zcela oddělena, je mozek prokrvován a mícha je propojená s ostatními tělesnými orgány. Lze mít za jisté, že v té době člověk plně vnímá bolest (přesnější názor by asi měl lékař). Přitom by nebylo nic jednoduššího, než aby popravčí nejdříve usmrtil oběť ranou z pistole, a pak teprve uřízl hlavu. To by ale nebyl zřejmě splněn účel, kterým je způsobit oběti při umírání co největší bolest. To už ale není prosté zabíjení, ale sadismus. Totéž platí o umučení obětí na křížích, bičování, psychickém mučení aj.

Sadismus

Co je to vlastně sadismus? Podle odborníků na psychotesty, kteří se zabývají poruchami osobnosti, se sadismus vyznačuje uspokojením, které sadistovi přináší kruté chování. Sadistický člověk se chová k druhým lidem krutě a jejich utrpení sadistu těší. Tato charakteristika vysvětluje chování jednotlivce, nikoliv však řadu dalších případů. V životě se vyskytuje sadismus, který sdílí mnoho jedinců tvořících nějaké společenství, z nichž zdaleka ne všichni musí mít sadistickou poruchu osobnosti. Zřejmě se uplatňuje i tzv. davová psychóza.

Tak můžeme rozlišovat sadismus např.:

1) když skupina mladíků bezdůvodně, jen pro své potěšení zmasakruje náhodné kolem jdoucí,
2) když se válečný konflikt dostane do stavu tzv. singulárního bodu, kdy již neplatí mezinárodně uznaná pravidla pro vedení války,
3) když má být vězeň donucen k vyzrazení něčeho či doznání viny,
4) projevy sadistické poruchy osobnosti u osob, kterým byla dána moc, jako byli mnozí dozorci v nacistických koncentračních táborech, komunistických gulazích, ale například i funkcionáři strany v době tzv. rozkulačování sedláků a při likvidace kapitalistů jako třídy,
5) v hluboké víře v nějakou ideologii hlásající rasovou, náboženskou či jinou nenávist a přikazující či tolerující sadismus.

Poslední případ zasluhuje zvláštní pozornost, neboť je společensky nejnebezpečnější. Přitom je jistě rozdíl, jestliže se jedná o sadismus jako poruchu osobnosti, který daná ideologie toleruje, nebo zda ho přímo ve svých základních dokumentech propaguje a přikazuje. Toto se prokazatelně děje v základní svaté knize islámu – koránu, kde lze najít vedle súr přikazujících zabití všech nevěřících (např. súra 9:5), což patří mezi zločiny proti lidskosti, i súry propagující či dokonce přikazující jejich mučení (např. súry 4:59, 5:33, 22:19-21), což je bezesporu sadismus. Vrahové nemusí cítit a ani necítí žádnou odpovědnost za své činy, neboť podle Súry 8:17 to nebyli oni, kdo zabíjeli, ale sám Alláh. (Všechny súry hlásající násilí a brutalitu, údajně 180 veršů, lze najít zde, nenávist k nemuslimům, údajně 349 veršů lze najít zde.)

Pokud vím, tak jasně vyjádřené nabádání k sadismu nelze najít ani v Hitlerově Mein Kampfu, ani v Komunistickém manifestu či ve spisech Lenina a Stalina. A přece, zatímco tyto ideologie jsou posuzovány právem jako ideologie genocidní, islám, který splňuje téměř všechna nezávisle platná kritéria genocidy, požívá neuvěřitelné podpory vládců a mainstreamu, části intelektuální, zejména akademické fronty, i náboženských kruhů a samozřejmě všech možných ochránců lidských práv. Ti nejčastěji používají následující argumenty, ve skutečnosti bludy:

1) Zločinů proti lidskosti se dopouštějí islámští teroristé, kteří tím poškozují dobré jméno islámu. Většina muslimů je mírumilovných a s jejich praktikami nesouhlasí.

2) Sadistická genocida IS je namířena zejména proti křesťanům. U nás je většina nevěřících, takže nás se to vlastně ani netýká.

ad 1)
Je strašný omyl a demagogie tvrdit, že to není islám, ale teroristé. Nikoliv. Alespoň protagonisté těchto teroristů jsou lidé hluboce věřící v Alláha a již z toho důvodu by si nedovolili Alláhově vůli se protivit. Nejsou to zločinci, na jaké jsme zvyklí, ale lidé, kteří se snaží přísně sledovat cestu, kterou korán vytýčil. Domnívat se, že hluboce věřící islámští teroristé budou zneškodněni většinou „umírněných muslimů“, odporuje historickým zkušenostem. Běh událostí snad nikdy neurčovala početní většina, ale fanatičtější a krutější menšina (viz nacistické Německo, bolševické Rusko a další).

ad 2)
Tento argument je nejen nesmírně necitlivý ke křesťanům, ale vyznačuje se základní neznalostí pravidel v islámské společnosti. Křesťané a Židé, jako tzv. „lidé Knihy“, mají od Mohameda dovolenou výjimku, že při nepřijetí islámu nemusí být zabiti, ale mohou (ale nemusí) se stát tzv. dhimmi, něco jako poddanými. Podle islámského zákoníku šaría mají lidé pod tímto zákonem rozdílná práva (např. před soudem) a hodnotu (např. při stanovení odškodnění za zabití) zhruba podle této tabulky:

- muslim 100 %,
- muslimka-žena 50 %,
- Žid nebo křesťan jako dhimmi 30 %,
- zoroastoriánec jako dhimmi 6,6 %
- ateisté a otroci 0 %

Například svědectví muslimky před soudem má jen poloviční váhu než svědectví muslima atd. Ateisté by se neměli pod právem šaría vůbec vyskytovat, neboť podle veršů Koránu 9:5 a 9:29 měli být zabiti. Pokud nejsou zabiti, stávají se zřejmě otroky bez jakýchkoliv lidských práv. Otroci jsou trpěni z ekonomických důvodů. Jestliže s křesťany a Židy je nakládáno krutě, jak mohou ateisté a příslušníci jiných náboženství doufat, že oni na tom budou lépe? Na konci článku IRÁK: Apokalypsa iráckého křesťanstva je uveden důležitý vzkaz mosulského chaldejsko-katolického arcibiskupa Amela Nona, který určitě ví, o čem mluví: „Naše současné utrpení je předehrou toho, co v blízké budoucnosti čeká evropské a západní křesťany.“ Nutno dodat – nejen křesťany.

Předchozí text snad obsahuje dostatek podkladů k tomu, aby mezinárodní společenství uznalo, že ideologie islámu zahrnuje systémově zakotvenou genocidu, včetně sadistického mučení odpůrců.

Všichni ti, kdo svými postoji a projevy dnes podporují již probíhající přípravu islamizace naší země anebo ze své pozice proti ní náležitě nebojují, se podle článků III a IV Resoluce OSN 260 z roku 1948, týkající se genocidy, patrně dopouštějí trestných činů. Trestní řád ČR obsahuje řadu paragrafů (§§ 400 až 405) věnovaných pachatelům genocidy a rovněž těm, kdo tuto genocidu podněcují nebo připravují. Nad tím by se měla zamyslet většina našich státních představitelů, ministerských úředníků, poslanců a senátorů, novinářů, některých vědeckých pracovníků a pedagogů univerzit a církevních hodnostářů, a dalších.

Současnou obranu proti islamizaci, včetně tzv. boje proti terorismu, lze přirovnat k léčení smrtelné choroby na základě chybné diagnózy se všemi katastrofálními důsledky. Správná formulace příčin současného trendu nezatížená chimérickou ideologií týkající se lidských práv je pro záchranu naší civilizace rozhodující.

Jestliže naši představitelé z převážné části odmítají chránit naši bezpečnost, pak velká zodpovědnost za budoucí generace dnes leží na občanech. Znova je třeba připomínat, že existuje článek 23 Listiny základních práv a svobod (ČR): "Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny."

Postavit se na odpor tehdy, až tady bude vládnout islám a šaría, by bylo jistě již zbytečné. Jednat se musí teď, kdy ještě zůstal nějaký prostor k sebeobraně. Jak ale dostat lidi s klíči do ulic, aby svým vládcům jasně řekli: „Cítíme, že naše bezpečnost je ohrožena. Ochrana naší bezpečnosti je Vaší základní povinností. Nechceme zde ani nacismus, ani komunismus, ani ještě horší islám!“

(Toto je zkrácený text článku „O sadismu, aneb zločiny beze jména“. Úplný text najdete zde.)