19.3.2024 | Svátek má Josef


SVĚT: O populismu

25.3.2019

aneb Čím si Donald Trump vysloužil nevůli krasoduchů

Jo, jo. Dřív za všechno mohli židi, teď zase populisti. Populistická vlna v Evropě sílí, varuje pan Fareed Zakaria v týdeníku Respekt z listopadu 2018… neráčil by konečně už nám, nechápavým občánkům, někdo vysvětlit, co je to za živočicha, takový populista? Kde se vyskytuje a podle čeho se pozná? Býval jsem ve škole žák sice dosti nepozorný a z latiny jsem dokonce musel jednou skládat reparát, tolik ale vím, že slovo populus v ní značí lid, národ. Je tedy populistou osoba z vyšších či nižších kruhů politiky reagující na podněty vycházející z lidu, méně opotřebovaně řečeno, z občanské společnosti? Jenže to přece dělá každý; není politika toho, aby nebral ohled na postoje občanské většiny k otázkám času, leda by chtěl spáchat politickou sebevraždu. Ne, v tom to není, začněme odjinud.

Za pradědečka Marxe obcházelo Evropou strašidlo komunismu; inu, to v tom ještě byl pořádek. Dnes, dočítám se také v jednom tuze poučném článečku, obcházejí strašidla rovnou tři: populismu, rasismu a nacionalismu (a dovedl bych k nim z vlastní iniciativy ještě pár dalších přidat, jsa otřepaným frázím uvyklý ještě z dob reálného socialismu). Všechna špatnost jest pak soustředěna v osobě jistého Donalda Trumpa, z trestu božího amerického presidenta. Nebo tak alespoň vyznívá tenor úvah ve výšezmíněném týdeníku Respekt i v jiných tiskovinách tu- i cizozemských; i mohli bychom se ptát, co tak strašlivého spáchal jmenovaný muž, že si vysloužil nevůli a opovržení liberálních duchů celého Západu? Že se pokouší zamezit přívalu nevítaných hostí z chudobných zemí Střední Ameriky… ale o něco podobného přece usilují i naši evropští politikové, ledaže klientela je jiná. Ne, ani v tom to není. Zbývá ještě nějaká třetí možnost?

No, jistěže zbývá, a velmi prostá: levicoví krasoduchové pana Trumpa jen tak docela obyčejně nemají rádi. Proč, po tom nepátrejme. Antipatie, pocit iracionální, se obejde bez důvodů; i může neblahý president Trump jednat tak nebo zrovna naopak, bránit ilegálním imigrantům ve vstupu do USA nebo je tam po vzoru paní kancléřky Angely Merkel beze vší kontroly a výběru vpustit, nebude jim to po chuti tak ani onak. Nebo… počkejte, možná jsem přece jen našel důvod, i když poněkud praštěný. Vzpomínám si na ten poprask, když z presidentských voleb roku 2016 vyšel vítězně zrovna Donald Trump namísto toužebně vzývané Hillary Clinton; i šel pokrokovými medii jeden hlas, že má za své zvolení co děkovat nevzdělaným bělochům. No, dejme tomu. Bělochů je ve Spojených státech pořád ještě většina a všichni nejsou profesoři, takže když dojde v volbám, převáží hlasy méně či středně vzdělaných bělochů. Jen mě zaráží… je na tom něco špatného, být běloch, ať vzdělaný či nevzdělaný? Jestli ne, proč je ta okolnost tak zdůrazňována? Jestli ano… nepáchne to proklatě rasismem? Pozor, přespravedliví pánové, aby vám nepřistálo na hlavě, čím rádi jiné častujete; ono je ohrnování nosů nad bělochy taky rasismus, i když to třeba tak nevnímáte.

A smiřte se s tím… nebo se pro mě za mě ani nesmiřujte, že tvoříte v evropské společnosti hlučnou sice, ale přece jen menšinu. Demokracie zatím zrušena nebyla, i lze se nadít, že populistická vlna – sám bych mlvil o rozumu a zkušenosti - bude sílit i nadále, až, kdoví, převáží nad sociálními a jinými tématy, co jich ovládá politicko-mediální scénu v čase přítomném. Neboť všechno má svou mez: i schopnost evropských zemí pojmout všechny, kdo by se rádi přiživili na jejich blahobytu, i finanční prostředky potřebné k jejich alimentaci, a konec konců i trpělivost domácího obyvatelstva s jejich kousky, zejména jsou-li motivovány islámsky.

V tom má Donald Trump ještě snadnější pozici: nehrnou se mu do země vyznavači nesnášenlivého, o svém předurčení k opanování světa přesvědčeného učení Muhammadova, jen lidé odlišného jazyka a poněkud jiných obyčejů. I lze doufat, že během dvou, tří generací přijmou zákon a zvyk nového domova, ostatně to jde při dobré vůli i během jedné generace, jakž sám co někdejší uprchlík mohu potvrdit. To my na opačné straně Atlantiku čelíme zapeklitějšímu problému, což by ale byl námět jiné úvahy.

Pro to vše se nepřipojuji k záštiplným kritikám presidenta Trumpa, ale přeji mu dostatek rozvahy a trpělivosti ve věčném zápase s těmi, kdož domnívajíce se míti patent na všechnu pravdu dějin, nikdy ještě od dějin zapravdu nedostali. Co pak se populismu týče, můžeme si jej strčit za klobouček stejně jako všechny ostatní frázovité nálepky mající zastřít nedostatek věcných argumentů.

Hannover, 21. března 2019