Již nejednou jsem se zmínil a příslušnými fakty, statistikami potvrzoval, že ta naše západní civilizace, výsledek úsilí dvou tisíciletí, má už hodně na kahánku. Destruktivní muslimové jsou již nejen před dveřmi, ale značně i ve dveřích, křesťanské dědictví rozmetat, pořádně rozdupat. Už je to věc pouhé jedné generace, račte se seznámit s ciframi o dosažené fertilitě. Muslimská rodina má v průměru osm dětí, kdežto evropský průměr dosahuje jen 1,4 dítěte. Islámští vetřelci si do Evropy přivezou víc než jednu plodnou rodičku, ty všechny jsou pak živeny státem, dále se rozmnožují a vzdálenost mezi výkonností původního obyvatelstva a oněch vetřelců se pak ještě víc násobí. ̈

Před měsícem ke mně doputovalo zhodnocení ponuré situace kanadským historikem Marty Skinnerem. Začíná zdůrazněním, že občanská válka v Sýrii už trvá téměř pět roků, čili déle než první a vbrzku už i druhá světová válka. Vznáší otázku, proč teď tak najednou se vyhrnulo tolik prchajících běženců a v takovém množství.

Invaze muslimů, všemožných džihádistů, většinou mladých mužů ve správném věku pro výkon vojenské služby. Dostává se jim důkladné zkušenosti, aby přivykli k rostoucím dávkám uplatňovaného násilí. Však dominuje kult smrti, slovo „islam“ nutno hodnotit synonymem „podřízení“, korán rozhodne délku a druh potrestání, zda za požití alkoholu je smrt a za cizoložství ženy zcela určitě. Islám především není náboženstvím, ale totalitní, bezohlednou ideologií, vždy připravenou krutě trestat. A tímto směrem se do Evropy hrnou statisícové hordy a ta je přijímá, bruselští byrokraté určují kvoty, kolik který členský stát jich bude povinen přijmout a strávit přidělené sousto. O Němcích se dočítáme, že jsou ochotni jich přijmout milion. Belgie, Holandsko, Švédsko, Francie, Británie, i státy další jsou již ochotny či aspoň se nevzpírají takovému mandátu. Pořádná to sebedestruktivní cena, připište ji na konto multikulturalismu, politicky tolik korektního.

Běžný normální Evropan ve své naprosté většině takovouto budoucnost se zabíjením ve vlastních rodinách (tzv. honor killing) nevítá, kamenování k smrti, utínání údů nebo i hlav, bičování, sňatky dětí - takové a ještě další perverzní horory. Tento postoj občanů ale nepříliš zřetelně sdílí jejich zpravidla demokraticky zvolené vlády, jakož i nejvlivnější média. O radostných perspektivách úspěšného přežití evropského kontinentu v jakési jeho původní podobě fantazíruje už jen smršťující se hrstka nenapravitelných optimistů. Račte se rozhlédnout kterýmkoliv směrem v naději, kde že lze zahlédnout chrabré šiky připravené k boji za záchranu nezachránitelného.

Za snad nejpodivnější úkaz lze posuzovat skutečnost, že arabské státy, mezi nimiž ty zcela nejbohatší - Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar, Bahrajn - odmítají na své území přijmout takové uprchlíky - přece jejich autentické bratry téhož jazyka, náboženství, kultury, mentality. Nikoho nepřekvapuje, že tito příchozí se dobývají i do severního, skandinávského, luteránského prostoru. Tam se ovšem nemíní asimilovat, ač takový proces přeměny se předpokládá i vlastně vyžaduje od původního evropského obyvatelstva. A mediální zdroje takové zpotvořování reality tuze podporují. Záběry jednoho utopeného děťátka se opakovaně promítají na televizních obrazovkách. Hodně méně častá je prezentace daleko akutnější reality - vytváření tuctů, veletuctů oblastí, městských oáz nejen ve Francii, kde již francouzské zákony nejsou v platnosti, kam se strážci veřejného porádku neodvažují vstoupit, kde převládá muslimské násilí a muslimská šaríja. A není to ovšem jen záležitost končiny s historickou zásluhou svého vynálezu gilotiny. Ve Velké Británii už víc než třetina muslimských studentů je přesvědčena, že vraždění ve jménu islámu je naprosto oprávněné. Canterburský arcibiskup v televizi BBC již národu oznámil, že přijetí islámských zákonů v Británii je vitané, nevyhnutelné.

Takový hanebný morbus již dosahuje k opačným břehům Atlantiku. Právě se dočítám (Todd Starnes, „There is no God but Allah? School Accused of Islamic Indoctrination“, Townhall.com, 15.9.2015), že v USA, státě Tennessee, okrese Maury, tom pravém srdci křesťanských fundamentalistů - tzv. Bible Belt, mládež odchází ze škol s poučením, že tím jediným bohem je Allah a jeho poslem je Mohamed.

- - -

Divný to příval uprchlíků evropským směrem. Mužská mládež vojenského věku, v kapsách eura a dolary, u ucha mobil a komunikace s tamějšími jejich kontakty. Málo žen a nemnoho dětí - podivná to klientela. Televizní záběry z rakousko-uherské oblasti. Na železničním nástupišti ženy v maďarských uniformách se snaží rozdávat balíčky se stravou a napoji, jenže ti jediní, kteří si troufnou něco takového přijmout, jsou děti. Vše získané ale musí předat dospělému personálu, který všechny dárky s odporerm odhazuje mezi železniční koleje. V jiném záběru tito údajní uprchlíci svým údajným zachráncům pohybem palce podél vlastního hrdla naznačují kvalitu svého vztahu k novému prostředí.

V něm dochází k všelijakým podivnostem (“Thousands of Muslim Migrants

‚Disappear‘ from Camps“). V Německu z nových jakoby uprchlíků většina zmizí dřív, než by mohlo dojít k jejich registraci a identifikaci. V Brandenburgu ze 7000 nových příchozích jejich většina z Welcoming Reception Centers zmizela, aniž se dalo vyloučit, že jejich skutečnou adresou byl kontakt s teroristickou ISIS.

Paul McGuire, spoluautor nové knihy „The Babylon Code: Solving The Bible’s Greatest End Times Mystery“ předvídá blížící se teroristickou iniciativu po pařížském vzoru (Charlie Hebdo). Téměř již milion nových běženců do Německa je ve věku 18 až 25 let. Jejich rolí bude prorazit zbývající zeď křesťanského Západu. V této souvislosti se objevuje jméno ultralevicového miliardářského filantropa Georga Sorose. O něm v rozhlase maďarský ministerský předseda Viktor Orban prohlásil: „Jeho jméno je pravděpodobně tím nejlepším příkladem těch, kteří usilují o oslabení evropských států a snaží se učinit vše za účelem zničení tradičního evropského způsobu života.“

Tito zmizivší neregistrovaní vetřelci mohou být zdrojem chaosu. Místni úřady tvrdí, že postrádají oprávnění k nějakému zásahu. Totéž platí v případě uprchlíků ze zemí Třetího světa, a nyní v amerických městech. O ně se starají různé resettlements agencies s náboženskými konexemi. Kongres v jedné své výzkumné studii zjistil, že 91 % všech uprchlíků ze zemí Středního východu pobírá štědré food stamps - zásoby veškeré potřebné stravy gratis. I takto se Evropané starají o blaho svých budoucích likvidátorů.

- - -

S miliony do Evropy se hrnoucích muslimských migrantů, někteří odborníci jako Pamela Geller, anti-Shariah campaigner, G.M.Davis, Stanford Ph.D., autor „House of War: Islam’s Jihad Against the World“, Diana West, autor „The Death of the Grown-Up“, zdůrazňují že situace v Evropě se vymkla vší kontrole. Evropský kontinent má před sebou budoucnost revoluce, občanské války nebo kapitulace islámské nadvládě.

Dočítáme se, že evropská veřejnost je již připravována na způsob života v post-Western society. Že Evropa se nečinností svých demokratických praktik takto odsoudila. Však již nyní muslimové vytvářejí útvary - autonomně fungující oblasti, které nemají nic společného s někdejší Evropou.

Již dřív zmíněný maďarský premiér Orban dosud úspěšně prosazuje principy křesťanských kořenů a západního ducha a pro takové své úsilí je zatracován většinou evropské elity, již pilně zaangažované v pohřbívání evropského civilizačního ůsilí. Diane West nevzdává naději na vítězství nad Bruselem v Maďarsku, Polsku a i jiných východoevropských státech. Pokud se taková naděje nezdaří, konečným výsledkem bude totalitní islámská Evropa, obsahující ty nejhorší vlastnosti levičáctví a zákonodárství šaríje. Pamela Geller ale věří, že „někteří“ (some) Evropanépřece jen budou bojovat.

- - -

Nikdo se ale neodváží v tuto tuze pozdní hodinu napodobit japonský model.

Vypadá takto: Japonsko je jediný národ, který neuznává občanství pro muslimy. Jim se neudělují povolení k trvalému pobytu. Šíření islámu je zakázáno, v Japonsku se na univerzitách arabština jakož i další islámské jazyky nevyučují, nelze importovat korán psaný v arabštině. Povolení k přechodnému pobytu bylo vydáno jen 2000 muslimům, kteří musí mluvit japonsky a své náboženské rituály vykonávat pouze ve svých domovech. Muslimové žijící v Japonsku jsou zaměstnáni pouze zahraničními společnostmi. Nejsou poskytována pobytová viza muslimským lékařům, inženýrům. Ve většině společností je v jejich pravidlech, že žádný muslim u nich nesmí být zaměstnán. Muslimové nemohou ani pomyslet na pronajmutí domu v Japonsku. Pokud si Japonka vezme muslima, pak je považována za vyvrhela a to navždy. V Japonsku panuje oprávněné přesvědčení, že islám je netolerantní náboženství, od něhož je radno se držet co nejdál.

Jenže takové řešení je „too good to be true“, příliš dobré na to, aby to byla pravda...

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče