Bez větší pozornosti médií i veřejnosti proběhla internetem 28. října zpráva, že na jihu Somálska byla islámskými vzbouřenci ukamenována třiadvacetiletá žena obviněná z cizoložství. To je samo o sobě šokující, nepřijatelné a úděsné - natolik, že je povinností každého člověka, který ctí základní principy lidskosti, takovouto brutalitu jednoznačně odmítnout. Jak jsme se ale dozvěděli 2. listopadu, tento příběh je ještě šílenější a zvrácenější a zcela se vymyká normálnímu chápání: ukamenovanou nebyla 23letá nevěrná žena, ale třináctiletá znásilněná dívka. V následujícím textu se v části A nachází příspěvek reagující na původní zprávu, v části B pak aktualizované slovo napsané poté, co byl zveřejněn skutečný věk a "zločin" zavražděného 13letého dítěte.

A

Když před dvěma tisíci lety přivedli k Ježíšovi ženu přistiženou při stejném činu – s tím, že Mojžíšův zákon kázal takové kamenovat -, dostalo se jim nečekané odpovědi: Kdo z vás je bez hříchu, nechť hodí kamenem. Skupina žalobců začala řídnout, až po chvíli zůstala před Ježíšem pouze obviněná …

Chce-li někdo dokonalou ilustraci rozdílu mezi kristovským (křesťanským) a muslimským viděním světa, tady ji má. Zatímco křesťanská věrouka má ve svém „genetickém základu“ zakódován princip odpuštění, milosrdenství, úcty k lidskému životu a primárního zametení si před vlastním prahem (že to později v dějinách církve porušovaly, není problém biblického křesťanství, ale konkrétních církevních organizací a jejich vůdců), muslimské právo šaría, je-li striktně aplikováno, umožňuje, aby za zapovězený pohlavní styk byl uložen trest smrti, de facto umučení ukamenováním.

To je samozřejmě zcela „nekompatibilní“ s hodnotami a principy, které vyznává západní civilizace, kde cizoložství (manželská nevěra) není trestným činem, ale mravním přestupkem, za který orgány činné v trestním řízení nemohou nikoho obvinit, obžalovat a soudit, a tudíž ani uložit trest. V islámském světě něco takového možné je: že ne všude, je stejně tak pravda jako slabá útěcha – dokud bude v islámském právu toto ustanovení existovat, bude svobodný svět oprávněn stavět se k islámu s krajní obezřetností.

Třiadvacetiletá somálská žena se zachovala jako většina z nás: byla nevěrná. Zaplatila za to daň nejvyšší. My ostatní zůstáváme naživu a díky tomu můžeme položit zásadní otázku: Kdo se dopustil horšího zločinu - nevěrná žena nebo ti, kdo ji nelidským způsobem připravili o život?

Napadá mě, jak by na ni odpověděli čeští muslimové.

B

Jmenovala se Aiša Ibrahim Duhulová, bylo jí třináct a v tomto věku se dopustila osudové chyby. Prozradila, že byla znásilněna třemi muži.

Jak by vypadalo následné vyšetřování v každé alespoň minimálně civilizované zemi, netřeba zeširoka rozebírat. V žádném případě, pakliže se skutečně stalo to, co Aiša uvedla, by neusedla na lavici obžalovaných, nebyla by souzena, odsouzena a už vůbec ne popravena, nota bene jedním z nejkrutějších způsobů jaké dějiny exekucí znají.

Něco tak zvráceného je možné jen ve světě fundamentalistického islámu. Ten sice v muslimských zemích nepřevažuje, nicméně islám jako takový silně diskredituje, protože na něj vrhá extrémně špatné světlo. Upřímně řečeno – není divu.

Je na umírněných muslimech v jednotlivých zemích západního světa, a tedy i na českých vyznavačích Mohamedova učení, aby se od tohoto úděsného případu veřejně distancovali, nedvojsmyslně jeho viníky odsoudili a stejně tak nedvojsmyslně odmítli ta ustanovení práva šaría, jakož i samotného Koránu, která nejsou slučitelná s pravidly a hodnotami civilizovaného světa.

Je ovšem otázka, zda tento požadavek není nerealizovatelný stejně jako je nemožné překročit vlastní stín.

Přesto na jejich vyjádření musíme trvat. Čeští muslimové by měli jasně říci, jak si představují realizaci toho ustanovení Koránu, který za prokázanou nevěru stanoví pro oba viníky trest 100 ran bičem (nikoli kamenování). Uposlechnout Korán a dostat se do konfliktu s právními principy civilizovaného světa, anebo v tomto bodu Korán ignorovat?

Jistěže se v tom okamžiku rodí problém: když lze nedodržovat ustanovení Mohamedova učení o trestu v případě nevěry, proč stejně nepostupovat také u jiných – vlastně jakýchkoli ustanovení Koránu.

Zkrátka: na pozadí do nebe volající nespravedlnosti, zrůdnosti a zvrácenosti, které se jedna skupina muslimů dopustila na třináctileté Aiše, mají i čeští muslimové tuzemské veřejnosti co vysvětlovat. Ve vlastním zájmu: chtějí-li, aby islám byl vnímán jinak než „somálskou“ optikou.

Tedy jako něco, co lidskou svobodu ohrožuje stejně jako nacismus a komunismus.

Stejskal.estranky.cz