17.2.2019 | Svátek má Miloslava


SPOLEČNOST: Reforma školství

26.4.2006

"Děti by měly číst jenom to, co nemohou slyšet a slyšet by měly jenom to, co nemohou vidět okem buď tělesným nebo duševním. Potřeba méně číst a více vyučovat! Méně slyšet, více vést k přemýšlení. Děje-li se to nyní?"
Joachim Heinrich Campe (německý lingvista a pedagog)

Od příchodu Alkuina z Yorku se na evropském kontinentě učí předmět po předmětu, říkejme jim sedmero svobodných umění nebo třeba rámcový vzdělávací program. Od reformy Marie Terezie a Josefa II. se tak u nás děje povinně a podle daných osnov. Školský zákon z roku 2004 má přinést volnost. Ale přináší volnost asi tak, jako když nebožtíkovi zvětšíte rakev, aby se mohl po ránu svobodně protáhnout. Kulisy zůstávají stejné, herci se rovněž nezmění, ale na plakáty a do programu se dostane spousta vzletných frází. Očekává se, že diváci strhnou aplaus ne-li ovace. Jsem (ještě) učitelem a právě se podílím na této tragikomedii tvorbou plakátu a programu. Nedivil bych se divákům, kdyby si do divadla přinesli rajčata a vejce. Chce se, aby herci, kteří z akademií odcházejí odhodlaní hrát v Shakespearovi či Beckettovi, najednou předváděli pantomimu a tančili balet. Kolik jich to může zvládnout? A jak dopadne těch několik tisíc vzdělávacích divadélek po městech českých? Začne pouze boj stará v. nová škola, kde se čeští rodičové nakonec přikloní ke konzervativnímu proudu, jednak proto, že bude většinový (a to my v Čechách rádi), jednak proto, že liberální soupeř bude slabý. Starého psa nepřesvědčíte, aby neštěkal na malé děti tím, že mu to dovolíte nebo že ho pošlete na sobotní seminář s názvem "Nekousej a neštěkej, vždyť je to tak prosté"! A přesně o tom je tato reforma, páníček řekl "Můžete učit lépe!" a víc se nestará. Jen o fráze a přivýdělek školících úředníků. A celé sborovny s řediteli v čele se jako jejich žáčci předhánějí v opisování těchto frází.

Měl bych přece jen ale jeden návrh, jak do reformovaného téměř nereformovatelného systému vnést shora svěží vánek. Průřezová témata, která jsou vlastně jedinými nově navrženými předměty, jež reforma přináší, pod názvy jako environmentální, mediální či multikulturní výchovy, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, to jsou balónky nafukované slovy, ale v praxi už předem propíchnuté tím, že je nemá kdo a podle čeho učit, takže se z nich stanou nálepky na neoficiální výuku biologie, občanky, dějepisu apod. Ve vzdělávacích oblastech mi přijde smysluplná jen dramatická výchova, ale kdo ji bude učit? Diletanti? Samozřejmě. Ale nejsem proti, v zásadě naopak souhlasím. Ostatní předměty však zůstávají stejné jako dosud. A sem směřuje můj návrh na zamyšlení, který souvisí s citátem v úvodu.


Film jako předmět
"Homo sapiens se vyvinul ve čtoucího živočicha schopného abstrakce, jehož chápání ... dalece překračuje jeho vidění a ve skutečnosti nijak nesouvisí s tím, co vidí. Tohoto živočicha nyní ale začíná nahrazovat a vytlačovat homo videns, živočich utvářený televizí, jehož myšlení už neformují pojmy, abstraktní mentální konstrukty, nýbrž obrazy."
Giovanni Sartori (italský politolog)

Při výchově by se mělo vycházet jak z potřeb a zájmů dítěte, tak z cílů, které cítí společnost jako vhodné pro formování svých dospívajících členů. Vizuální média jsou od počátků 20. století stejně vlivným a na počátku 21. století zřejmě už i vlivnějším zdrojem informací než média psaná a čtená. Ale i skrze viděné médium se člověk může dostat k přemýšlení o hodnotách, k abstraktnu a k poznání.

Vycházím z faktu, že děti jsou od útlého věku konfrontovány s filmovým a animovaným světem, jenž je těmito dětmi vyhledávaným zdrojem především zábavy. Odtud plyne mé přesvědčení, že se filmem může dobře působit na výchovu dítěte ve všech výše zmíněných průřezových tématech a ještě může doplnit takové předměty jako je český jazyk a literatura (zfilmovaná klasická díla), estetické výchovy (budování výtvarného, příp. i hudebního vkusu, pojem o kýči apod.), dějepis (historické filmy) ad. Pochopení vývoje filmu, jeho tradic a jeho technik stejně jako analýza filmového díla by kultivovalo mladého člověka nejen jako diváka. Výuku by mohli vést češtináři, příp. učitelé výtvarné výchovy, kteří mají k tomuto umění minimální průpravu a s jejichž předmětem bezprostředně souvisí. Podporu ve vytváření alespoň minimálních osnov by ale samozřejmě muselo zajistit ministerstvo školství, ne skrze nesmyslná školení, ale např. poskytnutím grantu vydavatelstvím, jež by se ujala vydávání speciálních programů jak učebnicových, tak multimediálních; kapacity z filmových škol by se na jejich náplni jistě rády podílely.

Nástin náplně předmětu
"Ty dnešní děti! Tak znecitlivělé z filmu a televize."
Grinch (Jim Carrey), když se ve stejnojmenném filmu pokusil postrašit malé dítě

Samozřejmě nemíním nahrazovat stávající předměty filmovým uměním ani praktickou vizualizaci výuky. Jednoduše bych navrhoval kromě (nebo nejlépe místo některých) stávajících průřezových témat a výukových oblastí také téma či oblast s názvem např. Svět filmu zastoupený jedním novým specifickým předmětem. Pro konkrétní představu uvedu několik příkladů výukových hodin (dvouhodin):

- Velká vlaková loupež - 12 zlomových minut v dějinách filmu (1903) - úvod do němé éry filmu, jaké jsou možnosti němého filmu, jak nahradit zvuk, scénka versus záběr, žáci dávají své návrhy, diskuse, zhlédnutí filmu, rozbor
- Charlie Chaplin - úvod do grotesky, ukázky, podstata tragikomedie, The Kid - "film s úsměvem a možná i slzou…", principy nacismu, film Diktátor - ukázky, jak bylo Hitlerovi, když film viděl?; Buster Keaton a Harold Lloyd
- Sergei Ejzenštejn - úvod do dějin Ruska na počátku 20. století, propaganda, Křižník Potěmkin - ukázky, expresionismus, Říjen - ukázky
atd. atd
- animovaný film, Jiří Trnka ad.
- francouzská nová vlna, československá nová vlna
- auteurs (autoři s vlastní unikátní vizí, např. Bergman, Fellini, Tarantino a další a další) - originalita
Využití s dalšími předměty:
- Srovnání dvou filmových pojetí Shakespearova Jindřicha V. - Laurence Olivier (1944) a Kenneth Branagh (1989)
- Páni kluci - rozdíly s předlohou (Mark Twain)
- Cesta do pravěku - geologická období vývoje Země
atd. atd.
- Domácí práce: recenze na zhlédnuté filmy, příprava referátů
- Možnost odpoledních kroužků - filmových klubů (zřejmě nutná úprava autorského zákona, neznám do podrobností)

Myslím, že s takovým materiálem, jaký přinesl za sto let své existence film, lze udělat divy ve výuce i výchově. Již v současné době se dětem pouští filmy i ve škole, stačí se jich zeptat. Po mém soudu by si to vše ale zasloužilo koordinaci a cíl. Předmět s dvouhodinovou dotací týdně by přinesl zpestření, motivaci a vzdělávání na několika frontách a zároveň by byl opravdovou reformou, která by nás posunula ne z dob Marie Terezie do dob c.k. rakouského školství či marx-leninských frází, ale do 21. století.

autor je středoškolský profesor (historie - anglický jazyk)



Diskuse


J-Lo
15:36
26.4.2006

Čumil
15:36
26.4.2006

Jarda
13:48
26.4.2006

Malý aston
12:47
26.4.2006

gavenda
8:05
26.4.2006

Nepletu
8:57
26.4.2006

Kadlus
6:39
26.4.2006

gavenda
8:04
26.4.2006

melkor
18:35
26.4.2006

Kadlus
6:31
26.4.2006

Thyronx
3:16
26.4.2006

Thyronx
3:20
26.4.2006

Thyronx
3:21
26.4.2006

Pavel
4:35
26.4.2006

Hawk
4:42
26.4.2006

Netřeba
6:42
26.4.2006

mant
9:35
26.4.2006

Třeba
9:54
26.4.2006

mant
11:13
26.4.2006

Martin M
16:34
26.4.2006

zubr.z
0:39
26.4.2006

68
3:32
26.4.2006

H. Šim
18:34
29.4.2006

Jenda
0:27
26.4.2006

J-Lo
15:38
26.4.2006

počet příspěvků: 32, poslední 29.4.2006 06:34









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.