Když se zeptáte techniků, proč teď potřebujeme nadzvuková letadla a proč si nepočkáme na ta, co se právě vyvíjejí, začnou se smát a řeknou vám, že až ta letadla, co se teď vyvíjejí, budou v provozu, budou se vyvíjet ještě lepší letadla, proč bychom si tedy na ně nepočkali ještě dále. Lítá se na tom, co je teď k dispozici, ne na tom, co se asi tak deset let vyvíjí a další roky vylepšuje...

(A na tom, co "je", se může lítat desítky let!)

Když se zeptáte vysloužilých pilotů, proč teď potřebujeme supersoniky, odvětí vám, že jejich nejdražší součástky už máme - totiž zatím nevysloužilé piloty.

Když teď nebudou lítat čeští piloti na českých strojích (strojích České armády), ztratíme celou jednu generaci pilotů, miliardy investované do jejich výcviku - a možná už nikdy žádné piloty mít nebudeme! (Proč máme mít piloty? A armádu? A suverenitu? Nevím, ale tak nějak staromilsky jsem pro tu suverenitu.)

(Zejména když se poslední dobou zjevně snižuje ochota politiků zemí NATO pálit si ruce za spojence.)

Když se na hlavním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v belgickém Monsu zeptáte lidí jejich vrchního velitele (SACEUR), proč máme mít vlastní nadzvukové letectvo, odpovědí, že je to čistě naše věc. Že to záleží na možnostech našeho rozpočtu a našem rozhodnutí. Dodají, že v Evropě jsou i země, které se bez letectva obejdou vůbec: Bosna a Hercegovina, Monaco a Vatikán...

(A dnes zatím i pobaltské republiky, jejichž vzdušný prostor chrání spojenecká letadla ze zemí NATO - včetně Česka. V roce 2009 tam naše letka strávila tři měsíce, během nichž "ostře" vzlétla osmkrát - většinou kvůli "zabloudění" cizího pilota. Letos tam jsou zas, tentokrát na čtyři měsíce - když jiná letadla NATO úřadují v Libyi.)

Diplomaté z bruselského hlavního kvartýru NATO se ovšem kolem roku 1998 ptali našich diplomatů, k čemu, proboha, potřebujeme tak nákladné stroje. "Chcete snad válčit s Polskem nebo s Rakouskem?" Političtí činitelé "starého" NATO se nechávali slyšet, že supersoniky nám jsou na nic, že snad máme jiné priority. Přitom z vojenského hlediska bylo jasné, že se nějak o své vlastní území musíme postarat. Zdálo se, že budou stačit ALCY vyzbrojené raketami. V případně nutnosti přijde alianční výpomoc z blízkého zahraničí. Taky jsem si to myslel.

(Na to poukazuje v současných Hospodářských novinách (21.6.2011) Jiří Leschtina: "Velení NATO při nákupu gripenů varovalo Zemanovu vládu, že v Evropě, přeplněné bojovými letouny, je pro nás stíhací letectvo zbytečný luxus." To však říkali diplomaté, nikoli vojáci.)

Čas však oponou trhnul a datum onoho trhu je 11. září 2001.

Dnes vystoupil problém s kódovým označením "Renegát". Renegát je ten gauner, který unese letadlo a zamíří s ním někam... raději nebudu uvádět možné cíle. NATO se tímto problémem zabývá, ale zatím neumí nalézt alianční řešení. Je to problém politický, nikoli technický. Posuďte sami:

Letadla země Iks mají v zemi Ypsilon sestřelit letadlo země Zet, které má pasažéry zemí Á, Bé, Cé. Toto je úkol pro právníky na roky - a musí se rozhodovat v minutách. Proto NATO problém Renegáta ponechává na jednotlivých zemích. Ty se samy musejí postarat o renegáty ve svém vzdušném prostoru. Pak vláda (ministr obrany (velící důstojník protiletecké obrany)) země Iks vyšle zachycovací stíhačku ("interceptor") ze země Iks proti odpadlickému letounu nad územím země Iks a pokud atd...., sestřelí unesený letoun podle právní úpravy země Iks. A s odpovědností země Iks. Ale země Iks na to musí mít prostředky! Tedy supersoniky. Ty potřebují svojí rychlostí překonat i určitou vzdálenost - a na tom místě, kde je třeba být, být včas.

(Pro srovnání: Maximální rychlost Gripenu ve výšce 12 000 m je 2128 km/hod (M=1,8) což je solidní poměr parametru výkon/cena. Stíhačka F-16 je na tom s rychlostí lépe - dosáhne v 11.000 m přes 2M (2414 km/hod). ALCA v podobné výšce vytáhne až 936 km/hod - ale prý bez raket... Tak jak má Renegáta, letícího cestovní rychlostí 950 km/hod. současných dopravních letadel, dohonit? A předhonit. A "zachytit"??? BTW: Ani rychlé F-16, které vystartovaly na pomoc uneseným letadlům 11.9. 2001, se kvůli vzdálenosti nedostaly na své rendez-vous včas. A územní obrana supermocnosti s hrůzou zjistila, že když vyšle tři dvojice interceptorů, nemá na východním pobřeží už žádné další stroje!!! Tolik ještě k počtu letících/připravených k vystřídání a /odpočívajících strojů+pilotů...)

Když se zeptáte Šamana, proč bychom nemohli sestřelit Renegáta raketou země/vzduch nebo vzduch/vzduch ze vzdálených L 159, odpoví vám, že sestřelit bychom ho mohli. Ale znakem stíhače-interceptora ("zachycovače") je, že svou prostou fyzickou přítomností dokáže psychicky i fyzicky únosce zdeptat natolik, že ho může od jeho záměru odradit. Letadla míhající se kolem, letadla, která podlétáváním ubírají vztlak, letadla střílející z kulometů trasírky vedle pilotní kabiny dokážou vetřelce zlomit a ten leckdy od svého úmyslu ustoupí a nechá se dotlačit na přistávací dráhu. A co když je to "jen" obyčejný únosce? Renegáta by z něj udělala teprve neexistence našich supersoniků - která by tak byla vinna za ty zbytečné hromady mrtvol!!!

Pokud by se unesené letadlo nepovedlo donutit k přistání, dokáže pilot stíhačky - spíše nežli raketa - sestřelit odpadlíka (i s dalšími cestujícími) v místě, kde to způsobí nejmenší škody. Pokoj pak budiž duši pilotově!

(Letadla však zejména dovedou fyzicky navést zbloudilé letadlo na správnou trasu. Každý rok tak pomohou několika nešťastníkům - tu Arménovi, tu Američanovi.)

Ale hrozí nám vůbec problém typu "Renegát"? Stalo se to před dvěma lety, dnes hrozí jiná nebezpečí - co se dopravních letadel týče, jde o pěchotní protiletadlové rakety. (A oslepující lasery) Ale další důvody, které jsem výše uvedl, mne vedou k závěru, že nějaké supersoniky pořebujeme. To tvrdím už dávno, ovšem už dříve jsem se ptal, jestli na ně máme. Vypadá to, že na JAS-39 mít budeme.

(Pořídili jsme si letadla ne za sto, ne za šedesát, ale za 20 miliard - do desetiletého nájmu. Do konce roku 2014, dokdy je máme, bychom ještě měli vypotřebovat zbytek z 25 miliard na sjednané ofsety. Dnes čistě švédská nabídka k pokračování pronájmu slibuje i to, že země, které gripeny mají, by mohly své piloty trénovat na našich Alcách L-159 v Pardubicích. Jenom připomenu, že čeští piloti jsou s gripeny spokojení - a umí to s nimi! Vloni se stali členy elitního klubu tygřích letek NATO. Jednak proto, že ovládali svá letadla, pak proto, že dovedli pracovat v týmu - no a ty Jas-39 jim v tom evidentně pomohly. Vybrat by se ovšem měla nejlepší nabídka ze všech - a taková, na kterou budeme mít.)

Nuže - jak je to v tom případě s tou nekompatibilitou Gripenu se standardy NATO?

Když se zeptáte techniků, začnou se smát a řeknou vám, že varianta "C", která je nám nabízena, kompatibilní je - pokud nepoletíme do Iráku.

Když se na totéž zeptáte vysloužilého pilota, řekne vám, že když se mohl stát kompatibilním MiG 21, určitě to půjde i u Gripenů.

(A jde to. V červenci 2005 se naše gripeny staly součástí systému hotovostního hlídkování NATO. I když jim chybí správný "datalink". V našem regionu se o hotovost dělíme se stíhací perutí Luftwaffe z Neuburgu. Jedna peruť má vždy hotovost, druhá se věnuje výcviku.)

Když se na to zeptáte v SHAPE, odvětí vám, že pokud chceme létat v Evropě, bude evropský stroj jistě dobrý - stejně jako jakýkoli jiný. Řeknou vám, že letectvo devatenácti států NATO se sestává ze sedmnácti (mínus Island a Lucembursko) různých národních letectev s různými stroji. Když se jich zeptáte, jestli si máme pořídit ef šestnáctky nebo švédské nenaťácké stíhačky, odvětí vám, že je jim to jedno, že si můžeme klidně koupit třeba Eurofighter. Jenom, dodají s ustaraným čelem, jestli na to budete mít. K nenaťácké švédskosti připomenou, že Gripeny jsou z polovičky britské...

(Ony nebyly britské, když jsme si gripeny pořídili napodruhé, pouze švédské. Britská firma BAE, která uplácela, už tehdy z konsorcia odešla. Jestliže dnes ČSSD křičí o korupci, měla by si to nejdříve vyříkat s tehdejším ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem a tehdejším ministrem zahraničí Janem Kavanem!)

Když se zeptáte naťáckých politiků, jestli není nebezpečné rozpustit armádu, řeknou vám, že stejně nebezpečné může být i nechat si zruinovat státní rozpočet...

JE TO NA NÁS! (Tedy na našich zástupcích. Tedy vládě. Která se zeptala expertů...) Tlustá slova velvyslanců, prezidentů, lobbistů a dalších herců politického zábavního průmyslu jsou určena vlastním voličům v domácích státech.

Šaman hlasuje pro přechodné desetileté období pro Gripeny - se všemi těmi benefity.

A pak se uvidí.

Psáno v Praze dne 14. prosince 2003, na Neviditelném psu vyšlo dva dny nato.

P.S. 2011: Šaman i teď hlasuje pro gripeny. To, že už je máme, se nesmí stát černým puntíkem. To, že se členové socialistické vlády před lety zapletli při prvním výběru do korupční aféry, by nemělo být dalším černým puntíkrem! Ledaže by ty černé puntíky snížily při projednávání konečnou cenu dalšího pronájmu. Jenom abychom při tom vyjednávání ceny nešlápli do - vlastního - lejna!

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.