20.5.2019 | Svátek má Zbyšek


PRÁVO: Podnikatelský mesianismus...

13.5.2019

... a nález Ústavního soudu II.ÚS 3212/18

Napříště si američtí turisté na recepci českého hotelu mohou přečíst toto prohlášení: S platností od ….. neubytováváme občany americké federace. Důvodem je uznání anexe Golanských výšin ze strany vlády USA. Služby našeho hotelu mohou využít pouze ti občané USA, kteří se podepíší pod prohlášení, ve kterém vyjádří svůj nesouhlas s okupací Golanských výšin ze strany Izraele a s jeho uznáním ze strany USA, které odporuje všem normám, které by měly platit v 21. století. Váš hotel….

Stejně tak mohou být v hotelech v České republice legálně požadována od hostů, izraelských občanů, „prohlášení“ ohledně okupace Západního břehu Jordánu Izraelem. Takováto politická činnost hoteliérů bude v ČR zcela ústavně komformní a tím legální, tak alespoň soudí nález Ústavního soudu druhého senátu (konkrétně soudce Šimíček a soudkyně Šimáčková, nikoliv disentující soudce Ludvík David) ve svém nálezu II.ÚS 3212/18.

Pro západní civilizaci je typické to, co pro jiné není, a to oddělování sfér lidské činnosti. Symptomaticky toto rozdělení sfér lidské činnost vystihuje Ježíš svým výrokem „Co je císařovo, dejte císaři, a co boží, dejte Bohu.“ Jinými slovy náboženské sféra, má být oddělena od politické. Od věcí časnosti a uspořádaní konkrétní existence lidské polis v její každodennosti. Dnes bohužel na Západě již znova sledujeme propojování těchto dvou sfér v jednu a vznik nových politických náboženství, jako byly v minulosti v západní civilizaci komunismus a nacismus. Jako ve středověku vznikly dětské křížové výpravy pro osvobození Jeruzaléma od muslimů, v současnosti svoji „křížovou výpravu“ za klima vede Greta Thunenbergová, loutka v rukou ideologie ekologismu, který očekává milenialisticky konec světa do pouhých dvanácti let. Cílem této polemiky však není kritika současných aktivních politických náboženství, jako je na Západě ekologismus, feminismus, queer ideologie, a na Východě islám, ale přístup k podnikání dle nálezu Ústavního soudu II.ÚS 3212/18

Byl to Michael Novak (1913-2017), který ve své knize Duch demokratického kapitalismu (1992) po vzoru Maxe Webera rozebírá kapitalismus a rozlišuje tři sféry lidské činnosti:

- Sféru náboženskou: Duch
- Sféru politickou: demokratického
- Sféru ekonomickou: kapitalismu

Jinými slovy činnost ekonomická je oddělena od obou ostatních – náboženské a politické. Toto oddělení není nikdy úplné, takříkajíc za „vysokým plotem“, naopak tyto jednotlivé sféry se navzájem ovlivňují a do sebe různě zasahují. Ale i tyto přesahy musí mít jisté mantinely, protože každá z uvedených sfér má svoji jinou úlohu a účel.

- Náboženská plní lidskou potřebu transcendence
- Politická uspořádá věci veřejné – „res“ „publica“ – skrze sociální polémos v určitém démosu
- Ekonomická pak takříkajíc „vydobývá chléb náš vezdejší“, tedy abychom vůbec přežili

V tom je první mýlka uvedeného nálezu (body 20 a 21 nálezu), podnikání jistě nelze redukovat na …získávání prostředků pro životní potřeby samotného podnikatele…, jak se praví v nálezu, ale je nutno připomenout, že axiomem podnikání jako součásti ekonomické sféry je tvorba zisku. Podniká za účelem zisku, nikoliv za účelem vyjádření politického názoru. K tomu je určena v západní civilizaci politická sféra (demokracie). Nakonec proto má Listina (LZPS) v této logice oddělena práva politická v hlavě druhé oddílu druhém a práva hospodářská v oddílu čtvrtém.

Je třeba oddělovat role jedince jako občana a podnikatele. Každá z těchto sfér má své nástroje a způsob pro vyjádření postoje občana/podnikatele. V tomto smyslu lze zcela souhlasit s názorem Nejvyššího správního soudu (bod 9 nálezu), že podnikatel má jistě právo vyjádřit svůj politický názor např. tím, že projeví svůj politický nesouhlas nějakým veřejným prohlášením nebo např. vyvěšením politických symbolů, ale nemůže „do hry“ svých politických aktivit zatahovat druhou stranu – zákazníka - a požadovat od něj aktivní vyjádření k jeho vlastním politickým názorům, tzv. politický „comming out“. Touto činností totiž podnikatel „simuluje“ činnost politickou a tím vyprazdňuje sféru politickou, obdobně jako ji politická náboženství zcela pohlcují ke svým utopickým cílům.

Zcela nepatřičné je pak podnikatele definovat jako literární postavou doktora Galéna z Čapkovy Bíle nemoci, jak činní II. Senát ÚS v bodu 27 nálezu. Jestliže je doktor Galén v Bíle nemoci něčím, pak je objevitel, nikoliv podnikatel, jako je Haškův hostinský Palivec ze Švejka, jehož postojem …Host je host…třebas Turek. Pro živnostníky neplatí žádná politika… argumentuje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku.

Doktor Galén svůj lék na bílou nemoc neobjevil za účelem zisku (primárně nebyl podnikatel), ale ze zcela altruistických důvodů. Obdobně jako ve skutečném světě doktor Alexandr Fleming (1881-1955) neobjevil antibiotika proto, aby se objevil v TOP 10 časopisu Forbes nejbohatších lidí na světě, ale aby pomohl v léčbě proti v té době nevyléčitelným nemocem. Odměnou zde není nejvyšší zisk, ale společenské uznání či dokonce schopnost obstát sám před sebou, dostát svému vlastnímu morálnímu krédu, jako je to v případě postavy doktora Galéna. V tomto smyslu ÚS v uvedeném nálezu zcela směšuje sféru podnikatelskou se sférou náboženskou a politickou, sféru osobního svědomí a přesvědčení s prostým vyděláváním peněz. ÚS otevírá dveře či skulinu něčemu, co lze nazvat podnikatelským mesianismem.

Mnoho úspěšných podnikatelů totiž „trpí“ představou, že pokud jsou úspěšní v kumulaci zisku a jsou schopni se ekonomicky prosadit nad míru ostatních, budou stejně úspěšní v oblasti politické. V tomto smyslu je asi nyní v Česku nejaktuálnější heslo dne „Vést stát jako firmu“, které uplatňuje současný premiér Andrej Babiš, ale nejde zde o ojedinělý či exkluzivní přístup. Naopak, v historii nalezneme tyto politické ambice bohatých již od samého úsvitu historie. Například v době starého Říma, kdy se největší boháč své doby Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l.53 př. n. l.) snažil vyrovnat v politických úspěších Gaiovi Juliu Caesarovi a napadl na východě Parthskou říší (oblast Středního východu, dnešní Sýrie, Irák a Irán) s úmyslem ji přičlenit k Římu jako předtím Caesar k Římu přičlenil Galii. Crassus byl poražen a zajat. Jeho smrt je příznačná – do hrdla mu Parthové nalily tekuté zlato, jako znak, že i ve smrti nemá tento nejbohatší muž Říma trpět nedostatkem.

crassus

Podnikatelský mesianismus, a tedy snahu využít své bohatství k „lepšímu“ uspořádání společnosti, nelezme v moderní době. V českém prostředí ji vidíme např. u Tomáše Bati (1876-1932), v jehož důsledku i dnes mají mnozí podnikatelé ze Zlína pocit, že jsou něco „víc“ než podnikatelé z jiných částí Česka (zde mluvím z vlastní zkušenosti manažera). V USA je pak v tento politický mesianismus viditelných v některých projektech Henryho Forda (1863-1947). Nejzřetelněji se však tento podnikatelský mesianismus v současné Evropě projevuje v projektech a politickém aktivismu George Sorose. Snad aby „vykoupil a spasil“ svoji duši burziána, rozhodl se podporovat různé typy politického aktivismu neziskových organizací, čím ohrožuje demokratický proces v zemích, ve kterých tyto organizace působí. Jestliže v minulosti bohatí lidé mohli svoje černé svědomí „vykoupit“ např. financováním společensky prospěšných projektů, jako jsou knihovny, nemocnice či kostely, a proměnit část svého podnikatelského úspěchu v obecné dobro pro další, nyní je politický mesianismus vede k představě, že jejich bohatství je opravňuje ostatní občany politicky „řídit“ a „morálně vést“.

Nález II. ÚS 3212/18 v tomto smyslu jen umožňuje rozšíření onoho podnikatelského mesianismu do dalších oblastí, resp. zpět do samotné ekonomické sféry, do oblasti podnikání. V širším smyslu například legitimizuje cenzuru konzervativních a nacionálních názorů, jak ji provádí na síti Facebook Mark Elliot Zuckerberg. Můžeme se dočkat toho stavu, kterého se obává Nejvyšší správní soud …zákazník musí před nákupem zboží nebo služby nejprve vyhledat, zda podle seznamu na dveřích nepatří aktuálně do skupiny těch, kterým poskytovatel nebo obchodník službu nebo zboží nabízet nehodlá, resp. není ochoten bez dalšího poskytnout či prodat… Respektive tohoto stavu jsme se již v případě elektronického veřejného prostoru dočkali, kdy je „regulován“ ideologicky dle názorů majitele poskytované služby.

Ve své úvaze pak zcela úmyslně obcházím problematiku tzv. přímé či nepřímé diskriminace (§6 zákon ochraně spotřebitele a tzv. antidiskriminační zákon). Problematika tzv. diskriminace je v současném právu zcela nadužívána. Asi nejlepším příkladem, k jakým situacím „ab absurdum“ vede jeho nadužívání, je porovnání některých bodů zmiňovaného nálezu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu A As 1/2014-28. Nález II. ÚS 3212/18 v bodě 22. dle mého názoru správně konstatuje, že je v podnikatelském prostředí zcela běžná snaha se odlišovat. Tedy obsluhovat specifický segment trhu, …zaujmout cenou, dobrou kuchyní, možností ubytování „domácích mazlíčku“… regulace těchto aktivit státem by měla být pokud možno zdrženlivá…

Jinými slovy stát by měl zasahovat co nejméně, a to v případě tzv. podezřelých důvodů (bod 25. nálezu) takové tržní segmentace, jako je …rasa, pohlaví nebo národnost…

Když se však podíváme na rozsudek Nejvyššího správního soudu A As 1/2014-28, můžeme konstatovat něco zcela opačného, majitel restaurace napsal při vstupu do své restaurace, že …tato restaurace není vhodná pro děti do 6 let v doprovodu rodičů z důvodů rušení ostatních a hotelových hostů. Vstup pouze pro dospělé a děti od 6 let v doprovodu rodičů…

Takovéto opatření podnikatele bylo Nejvyšším správním soudem shledáno jako diskriminační, a to přesto, že tento podnikatel by dle kritérií nálezu II. ÚS 3212/18 jistě nebyl shledám monopolní (bod 32 nálezu) a tito vyloučení zákazníci by k jeho službám našli alternativu v širokém okolí (bod 33 nálezu).

Nejvyšší správní soud pak jako nediskriminační chování takového podnikatele vidí tyto možnosti:

- Vykázání konkrétních dětí a jejich doprovodu, pokud ruší ostatní hosty (bod 26 rozsudku)

- Omezení vstupu dětí díky ….např. stavebnímu řešení, které neumožňuje zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti či brání volnému pohybu po provozovně s kočárkem…(bod 27 rozsudku)

Tedy při komparaci Nálezu ÚS s Rozsudkem Nejvyššího správního soudu musíme nutně dojít ke zcela absurdní situaci v této oblasti podnikání.

Podnikatel – restauratér/hoteliér – může zabránit vstupu vybraného segmentu hostů z politických důvodů (ÚS), nesmí však takto činit, pokud smyslem a účelem takového omezení je podnikatelské zaměření na určitý zákaznický segment (Nejvyšší správní soud). Pokud pak chce, aby do jeho provozovny nechodili lidé s kočárky, je pro něj ideální provést stavební úpravy, které fakticky vjezd kočárků znemožní.

Naše soudní moc tak na jednu stranu znemožňuje efektivní podnikání pro jeho „diskriminační efekt“ (zaměření na jistý segment trhu) a na druhé straně do podnikání (jako tvorby zisku) vnáší politické prvky, které jsou mu svojí vlastní povahou cizí.

V závěru mé polemiky uveďme jak exkluzivní je vlastně postavení ústavních soudců, kteří jako „ultima ratio“ stojí nad námi jako občany, kdy ani MY jako voliči nejsme schopni změnit jejich rozhodnutí. A tak jen exkluzívní skupina dvou soudců (Šimíček, Šimáčková) může pootevřít dveře destrukci demokratické politického systému. Asi nejlépe na onen nález II.ÚS 3212/18 platí mé oblíbené rčení: „Cesta do pekel je lemována samými dobrými úmysly.“

David Hanák


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


P. Zima
18:01
14.5.2019

F. Fiedler
17:06
14.5.2019

D. Šimáček
0:11
14.5.2019

A. Alda
10:52
13.5.2019

Ś. Svobodová
10:48
13.5.2019

P. Lenc
10:14
13.5.2019

J. Plíva
9:49
13.5.2019

J. Kindl
9:37
13.5.2019

A. Trick
4:12
13.5.2019

A. Trick
4:11
13.5.2019

M. Prokop
9:26
13.5.2019

A. Trick
13:04
13.5.2019

počet příspěvků: 15, poslední 14.5.2019 06:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.