ČSSD oznámila, že chce po svém vítězství ve volbách snížit ceny energií, bankovních poplatků a ceny za volání. Má se tak stát „kvalitní regulací“. Je příznačné, že tímto krokem přebírá program KSČM. Předseda poslaneckého klubu vyjádřil radost, že tuto část volebního programu komunistů Paroubek převzal.

Všichni relevantní ekonomové, v této záležitosti dotázaní, nad plány ČSSD kroutí hlavou nebo je rovnou označují jako pitomost. Aktivity Jiřího Paroubka co se neustálého předkládání návrhů, jak on říká „pro obyčejného člověka“, jsou v posledních dnech exponenciálně gradující. Záměr zlevnit energie a další komodity už Paroubek naznačil na ČT24 při diskusi s předsedou TOP 09. Nyní už začíná být jasno, do jaké katastrofy nás česká postbolševická levice žene.

Poté, co české firmy v souladu se zákonem oznamují své loňské hospodářské výsledky, navrhuje Paroubek ze zisků těchto společností hradit další a další plány své volební kampaně. To lze snad pochopit v případě, že se budou firmy moci věnovat plnění svého poslání - vytváření zisku. Pokud ale chce tentýž Paroubek o týden později nejziskovějším firmám snížit cenu jejich produktů (elektřiny, bankovních poplatků, hovorného), zakládá tím jednoznačně na obrovský průšvih. Nelze totiž čerpat na obou stranách pomyslného podnikatelského vzorce. Pokud by snad po volbách náhodou i prošlo levicovým parlamentem, že elektřina bude stát místo dnešních 4 Kč / kWh pouze polovinu, distribuční společnosti by rázem přišly o celé miliardové zisky a nebylo by co rozdělovat na Paroubkovy megalomanské projekty. Navíc, pro ty nejmladší čtenáře, to už tu bylo před listopadem 1989. Existoval cenový úřad, který dohlížel nad tím, zda houska či litr benzinu stojí stejně na celém území státu. Poslední bolševický prezident Husák si na tom po nástupu k moci dokonce založil svůj „ekonomický“ kredit. Ceny se totiž na konci šedesátých let v období Pražského jara 1968 poněkud rozběhly, díky ekonomické liberalizaci mohly podniky začít skutečně podnikat a v některých oblastech si už mohly dokonce i samy tvořit cenu. Pamatuji si, jak Husák po likvidaci Dubčeka věnoval jeden svůj projev tomu, že pivo a cigarety musí stát v celém Československu zase stejně. Tehdy tomu zatleskali typově titíž lidé, jací dnes horují pro Paroubka a jeho nápady. V hospodách se tehdy o ničem jiném nemluvilo a Husák to měl u pijanů piva dlouho velmi dobré!

Nemá cenu zavírat oči a říkat si, že když Paroubek vyhraje volby, stejně své záměry nezrealizuje a své sliby nesplní. Jak ukazuje případ zdravotnických poplatků, socialisté své sliby plní i za cenu flagrantního porušování platných zákonů. Oni se totiž sami stavějí nad zákon. Oni totiž svůj program vytvářejí pro „obyčejného člověka“ a to je přeci nad všechny zákony a normy! Zdá se mi, že dozrál čas k tomu, abychom se začali Paroubkova vítězství skutečně obávat. Tady už totiž vůbec nejde o hon na podvodníky. Tady už socialisté spolu s komunisty zpochybňují tu největší hodnotu, kterou návrat kapitalismu do Česka přinesl, tj. vedle politické svobody, zejména svobodu podnikání.

Jak nedávno oznámil předseda Hospodářské komory, nezaměstnanost v Česku není vysoko přes 10% jenom proto, že řada lidí vstupuje do podnikání, absolvuje různé rekvalifikační kurzy pořádané úřady práce a využívá státní podporu pro zahájení podnikání. Jestliže je dnes Paroubek ochoten navrhovat, že on bude rozhodovat o cenách energií, poplatcích v bankách apod., kde existuje záruka, že zítra to nebudou ceny housek či umělecké činnosti a pozítří nevyhlásí Českou socialistickou republiku? Ta ostatně formálně existovala od „federalizace“ Československa po roce 1968.

Je načase opět sjednotit síly a rázně se Paroubkovým plánům postavit. Jde už skutečně o víc než o vítězství ve volbách. Jde o naši svobodu.