28.4.2024 | Svátek má Vlastislav


POLITIKA: O čem sní a co chtějí naši komunisté

5.5.2010

Blíží se volby, průzkumy veřejného mínění se předhánějí ve zveřejňování preferencí, političtí komentátoři spekulují nad povolebním uspořádání ve stylu kdo, s kým, o čem, pro koho a za kolik. Někdy hrozí pat, někdy zase ne, Paroubek s komunisty má buď malou, nebo postačující většinu. Co ale chtějí ti vzadu, za Paroubkem chytře schovaní, naši demokratičtí komunisté? Poslechneme-li si předsedu Filipa či tzv. reformátora Dolejše, z jejich vyprávění by měl snad radost i zasloužilý bělogvardějec. Slova jako demokracie, pluralita, respekt k podnikání, odsouzení krvavých praktik komunistických vlád u nás či v Sovětském svazu, zaznívají v míře převeliké. Dokonce soudruh Filip v rozhovoru pro MF Dnes zapřel i marxismus, nazývaje jejich ideologii pouhým materialismem. Co se ale skrývá za účelově nasazenou maskou, kterou si komunisté nasazují vždy, když je potřeba přivábit více voličů, sympatizantů či dalších naivů, kteří věří v obrácení bolševiků v posly demokracie, tolerance a strážce plurality? Aby se snad soudruzi nevymlouvali, že se jedná jen o spekulace a nepodložená tvrzení, zalistujme v jejich stranických novinách, které si tak přáli citovat v přehledech tisku.

Ve své hlásné troubě, Haló novinách, totiž soudruzi masku občas odloží a skutečné politické cíle lezou na povrch. A nejedná se jen o pomateného starobolševika, který si vylévá srdce a vzpomíná na báječná léta, kdy v uličním výboru rozhodoval o osudech ostatních, ale o vážené komentátory a dokonce i poslance. Tak se do toho dejme.

Začneme historií. Zatímco soudruh Filip ronil krokodýlí slzy u pomníku Milady Horákové, tak v Haló novinách (10.8.2009 – příloha Naše Pravda) vychází článek hovořící o tom, že proces vůbec nebyl vykonstruovaný, protože připravovala atomovou válku proti táboru míru a socialismu a jako velezrádkyně si trest plně zasloužila. Všechny procesy byly spravedlivé, mimo jediného, kdy soudruzi popravili svého soudruha Slánského a jeho spřežence. Jen ten jediný byl vykonstruovaný.

Pokračujeme-li dále proti proudu času, dozvíme se, že SSSR byl mírumilovný stát, který obsazoval cizí území jen a jen ve jménu blaha a rozvoje místních lidí a umožnil jim nebývalý rozvoj, přičemž zamezil pravicovým pučům. Pouze kdyby toho Polska nebylo. K tomu ale píše kmenový komentátor Kluz (5.4.2008), že Poláky v Katyni povraždili pochopitelně nacisté. Kdo z toho obviňuje Sovětský svaz, je Goebbelsova loutka a fašista a navíc přece už dávno sovětští historici přesvědčivě vyvrátili nacistickou lež o sovětské vině. V tomto článku jsou i takové perly, že polští zajatci mohli v táborech poklidně pracovat a Stalin jim umožnil prací napravit svá provinění. Ale pro nás ostatní je důležité vyznění článku, jak vystřižené z Wajdova filmu, že poměr ke Katyni se rovná poměru k socialismu. Kdo špiní SSSR, tak je fašista a bude s ním zatočeno. V tomto duchu pokračuje ve článku z 26.11.2008 s unikátním vysvětlením, že doklady o vině Sovětského svazu zfalšoval Gorbačov, aby se zalíbil Západu. Současný výlev mladých komunistů hovořících o vině nacistů za Katyň není tedy jenom úlet nezralých mladíků, ale přesně zapadá do komunistického falšování historie. Další z bolševiků, Frajdl, (19.9.2009) nám zase předkládá k uvěření, že SSSR musel přepadnout Finsko, neboť se stalo rejdištěm špionů proti státu rolníků a dělníků.

Zkrátka historie v podání našich komunistů je jeden báječný román o úspěších socialismu v SSSR a jeho satelitech a pokud došlo k nějakým trestům, tak byly spravedlivé, neboť dotyční se provinili. Popraveni byli jen ti nejhorší, všichni ostatní se mohli vykoupit ze svých hříchů prací v táborech. K tomu už jenom chybí Arbeit machts frei.

A nyní od historie k současnosti. Soudruh Filip sice zapírá, že by se snad řídili marxismem, o leninismu ani nemluvě, leč soudruzi jeho věrní hovoří zcela jinak. Poslanec Exner si v HN dne 22.12.2009 pustil pusu na špacír a dověděli jsme se, že strana má teoretický programový základ v marxismu-leninismu. Taktéž další soudruh se dne 15.2. 2010 hrdě k marxismu hlásí a předseda OV KSČM Praha 1 dne 6.3. 2010 dokonce hovoří o důrazu na zachování marxisticko-leninského pojetí strany.

Když dojde na politické procesy, tak pochopitelně soudruzi se poučili. To platí do momentu, než si přečteme volání po nových politických procesech. Jeden komunista v článku dne 24.7. horuje pro ustavení národního soudu, soudruh Jumr, nyní komentátor a dříve čelný exponent KSČ, hovoří o spravedlivém trestu pro viníky současného marasmu (8.8.2009), obdivovatelka Gottwalda Marta Semelová na teoreticko politické konferenci (19.11.2009) vypráví o vykořisťovatelském režimu po roce 1989 a lituje, že nositelé lži a nenávisti zůstávají zatím nepotrestáni. Přítomní delegáti z KLDR a Kuby jí zajisté zatleskali. Další bolševik v článku 25.9.2009 vykládá o zločinu velezrady za stav, kdy státní pokladna se ocitla v krizi, a pevně věří tomu, že tento zločin bude již v krátké době spravedlivě potrestán.

Soudruzi dále vzývají diktaturu proletariátu. 10.8. 2009 poslanec Exner vyvozuje, že diktatura proletariátu je nutná, neboť odstraní anarchii v produkci a jiné horory kapitalismu. Úkolem je odstranění vykořisťování a revoluční změna, ovšem tato změna musí být pod taktovkou avantgardního politického hnutí (tedy strany komunistické). Dále pokračuje s názorem, že boj proletariátu za socialismus musí vést k jeho diktatuře, aby se poražená třída nemohla pokusit zpětně zavést kapitalismus. Je sice možná pluralita, ovšem pouze v rámci socialismu a v žádném případě se nesmí sklouznout na buržoazní pozice. K tomu se dne 15.2.2010 přidává guru komunistické propagandy, rudoprávní Kojzar, s výkřikem, že diktatura proletariátu zruší soukromé vlastnictví výrobních prostředků (kde je tolik omílaná podpora všech typů vlastnictví, soudruhu Filipe?) a že diktatura proletariátu je obranou demokracie a skutečné svobody pro všechny.

Dostali jsme se k ekonomice. V podání soudruhů prosté a zajisté účinné. Znárodnění a socialistické plánování, neboť, jak praví Jumr 22.12.2009, státní hospodářství zajištěné plánováním v ČSSR zvyšovalo bez otřesů životní úroveň a zároveň, světe div se a Severní Čechy zvlášť, šetřilo životní prostředí. Je nutné se poučit u Marxe a skoncovat s anarchií, která roztáčí spirálu nelimitované výroby. Další soudruh (26.9.2009) se zamyslel nad technickým rozvojem a vyšlo mu, že tento rozvoj společnosti v kapitalismu mnohem pomalejší než by mohl být při socialistickém plánovitém řízení. Pokud se tento myslitel rozhlédne, tak konstatuje úpadek ve všech odvětvích, oborech a oblastech lidského snažení.

Je toho pochopitelně více. Poslanec Grospič (21.12.2009) žádá jednotné odbory a inspiruje se u Antonína Zápotockého. Pokud už zmiňujeme inspiraci pro naše čacké bolševiky, tak tou je pro ně hlavně Velká říjnová socialistická revoluce (9.11.2009).

Trnem v oku komunistů je jsou i instituce, u nichž tuší jistý odpor proti prosazování revolučních požadavků, jako je například Ústavní soud. Řešení je přímo leninské, ústavní soud bude jednoduše zrušen (19.4.2010). A je to.

Pochopitelně soudruzi ryčí, že mají svůj program, kde jsou pro podnikání a demokracii. Pomineme-li zřetelný rozdíl v pojetí demokracie, neboť pro ně je nevyšší demokracie diktatura proletariátu a minulý režim byl stokrát demokratičtější a svobodnější než nynější, tak bych jim připomenul, že i Gottwald se chlubil volebním programem, kde také byla podpora živnostníků a menších podnikatelů. Stranické noviny, jejich stranické noviny, ukazují pravou tvář českých komunistů.

Maska padá, soudruzi pouze potvrdili, že jsou skutečně hrdými pokračovateli předlistopadové KSČ, Gottwaldem počínaje a Biľakem konče. Nemají se přece za co stydět. Problém je v tom, že s touto partou už spolupracují sociální demokraté a vyzkoušeli si i bezproblémové vládnutí, kdy rudooranžová mašina v parlamentu přehlasovala vše. Sice se nyní Paroubek s věrným Zaorálkem kasají, že s komunisty nikdy, ale tomu lze věřit asi tak snadno, jako se dalo věřit výrokům Paroubka, že volby v září loňského roku prostě budou. Máme se na co těšit.

Lubomír Šálek