Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996BIOPALIVA: Pyrhovo vítězství
Motto:
Když řecký vojevůdce Pyrhos zvítězil u Hérakleie nad Římany měl tak velké ztráty, že po bitvě zvolal:
"Ještě jedno takové vítězství a je po mně veta!"
Je to katastrofická předtucha nebo poplašná zpráva?
Nikoliv, je to podobnost čistě náhodná. Je to je to zpráva o tom, jak na světě vypukla „zelená zlatá horečka“, jak zlatokopové vyrazili do světa utrhnout co se dá bez ohledu na to, co tomu řekne příroda.
1. Odvrácená tvář produkce biopaliv
Je to odvrácená strana problému zajištění pohonných hmot pro žíznivou Evropu, Ameriku, ale dnes i Čínu a Indii s ubývající ropou. Tímto problémem se zabývají renomované vědecké ústavy, jejichž cílem není odporovat snahám EU o produkci biopaliv, ale poukázat právě na tu odvrácenou tvář a pokusit se odvrátit likvidaci přírodního prostředí na Zemi. Podkladem pro tento článek jsou rozsáhlé studie, uvedené na konci v seznamu odkazů.
2. Biopaliva nejsou uhlíkově neutrální.
Biopaliva jsou podporována s vírou, že skleníkové plyny vzniklé hořením jsou z amosféry odčerpány při fotosyntéze během pěstování. Tato víra bohužel nebere v úvahu, nebo se úmyslně zamlčuje, že se spotřebovává energie s únikem emisí do atmosféry při výrobě umělých hnojiv a pesticidů, pěstování, skladování, zpracování, výrobě v rafineriích s dalším únikem CO2, dopravě, infrastruktuře a distribuci. Energetická bilance (výstup - vstup) může být někdy kladná, např. u odpadové biomasy nebo záporná - např. u pěstované a dále zpracovávané biomasy, t.zn., že energie ve vyrobeném biopalivu je menší, než energie do výroby vložená. Tento stav je možné udržovat pouze tak dlouho, dokud je možné deficit dotovat jinou produktivní energií, tento stav není trvale udržitelný.
3. Co na to Evropská unie?
Dle dokumentu [2] (Biofuel directed) EU zvýší podíl biopaliv do r. 2010 o 5,75% se zvýšením na 8% do r. 2015 a 14% do r 2020.
- Jejich výroba a použití vede ke snížení skleníkových plynů.
Největšími podílníky je Německo 3,75% (bionafta) Švédsko 2,23%(Bioetanol). Švédsko dováží 2/3 spotřeby z Brazílie, Německo z ostatních zemí EU a rozvojových zemí a Velká Britanie bionaftu z Brazílie, podíl ostatních zemí EU je zatím zanedbatelný, ale bude se zvětšovat podle směrnic EU. Veškerá produkce biopaliv je náležitě dotovaná z jiných zdrojů a tržně zvýhodněná.
Co se týká vlivu OZE na životní prostředí dokument EU uvádí, že nemají vliv žádný nebo téměř žádný. Dále se v materiálu uvádí, že jsou ve vývoji technologie druhé generace, které by měly snížit dopad na životní prostředí s nižší ekonomickou náročností.
Pozn. V současnosti je znám jediný závod na na bioetanol druhé generace Iogen Corporation in Ottawa, k svému provozu spotřebuje více energie než vyprodukuje a je méně produktivní, než výroba bioetanolu z kukuřice.
Závažné jsou další direktivy:
- rostliny pro biopaliva mají být pěstovány pouze na půdě k tomu vhodné
- výchozí rostliny nemají být pěstovány na úkor pěstování potravin, deštných pralesů nebo jiných chráněných biotopů
- zásadou je zachování přírodní biodiverzity bez monokulturního pěstování.
4. K čemu to vede?
Při nemožnosti dodržet ekologické limity a zároveň vyprodukovat indikované množství biopaliv se státy EU obracejí k rozvojovým zemím a tím začíná horror. Proč by si měly bohaté evropské státy ničit svoje životní prostředí? Něco vyprodukují a ostatní produkci přenesou do chudých rozvojových zemí a velmi levně.
Důsledkem je dotované plantážní pěstování monokultur na úkor nedotovaného pěstování potravin, pokles produkce potravin, snižování výnosů a jejich zdražování s dopadem na obyvatelstvo. V přírodě dochází k nevratnému odlesňování deštných lesů, ničení vodonosné vrstvy, likvidace úrodnosi půdy, zvyšování teploty, vysušování půdy, likvidace živočišných a rostlinných druhů. Odnášejí to ti nejchudší, nejhladovější v t.zv. biorepublikách.
5. Které jsou ty "Klondike" biorepubliky?
Deštné pralesy jsou největší zásobárnou, která zadržuje uhlík. V případě jejich likvidace pálením se uvolní do atmosféry tak velké množství CO2, které už země v horizontu několika set let není schopna zpět absorbovat. Kromě toho podle posledních výzkumů [4] je obsah dehtu při spalování fytomasy dvojnásobný než u uhlí, vytváří se obrovské množství polyaromatických uhlovodíků (PAU) s karcinogenními a genotoxickými účinky (biomasa 447, ČU 25 mlPAU/kg) a dvojnásob oxidu dusíku. A to se přičítá k produkci skleníkových plynů z jiných činností. Odlesňování dále pokračuje a významě přispívá ke zvyšování skleníkových plynů.
Brazílie
má nejdelší historii jako producent biopaliv. Zavedla pěstování cukrové třtiny za účelem výroby bioetanolu. Jako první přišel k likvidaci vzácný biodiversifikovaný lesnatý pás podél Atlantiku Cerrado [3].
Na obrázku vidíte nekonečnou třtinovou plantáž, kde se ještě před 13 roky rozprostíral deštný les v délce 2000 km.
Zde byly založeny plantáže cukrové třtiny pro výrobu bioetanolu s příslušným výrobním průmyslem. Na mapě je žlutě označena oblast lesů v roce 1993, zelenými tečkami je zobrazeno 8% zbývajícího lesa v r. 2005. Za 13 roků bylo vykáceno 93% původní plochy, 16,5× převyšující plochu ČR. Alarmující je rychlost s jakou deštné lesy mizí.
Dále do rozsáhlých oblastí Amazonského pralesa se zakusují plantáže sojových bobů, když z pralesa nejdříve byli vyhnáni indiáni, kvalitní dřevo vytěženo a zbytek vypálen. Tuto získanou,vytěženou půdu intensivně postřikují pracovníci v protichemických oblecích insekticidy, fugicidy, herbicidy, umělými hnojivy, aby vůbec byla schopna něco produkovat. Byla postavena tzv. Sojová dálnice BR166, po které stovky dýmajících náklaďáků svážejí tisíce kilometrů sóju k přístavům, odkud se dováží do výrobních závodů na bionaftu, nebo přímo na export. 50% do EU, 20% do Číny. Na vyčerpaných pozemcích, kde už nelze pěstovat sóju se pase 60 milionů kusů dobytka s příslušnou produkcí skleníkových plynů a pěstování sóji se zakusuje dále do pralesa.
Argentina
První fáze odlesňování byla dokončena a druhá a poslední fáze začala, protože Argentina plánuje produkci 100 milionů tun. Důsledky jsou katastrofické pro venkovské obyvatelstvo, které se musí stěhovat na nové plantáže a za sebou zanechává neúrodnou pustinu.
Malaisie, Indonésie
jsou ještě více postiženy než Brazílie. Do r. 2000 bylo v Malajsii odlesněno 87% deštného pralesa ve prospěch plantáží palmy olejové a každým rokem ubývá 0,7% zbývající lesní plochy.
Holandská firma Delf Hydraulics rozbory zjistila, že Bionafta z palmy olejové má 10× větší obsah skleníkových plynů než fosilní nafta. Na Sumatře a Borneu bylo odlesněno 6 milionů ha deštného lesa ve prospěch palmy olejové. Do roku 2000 byl olej převážně využíván pro potraviny a chemický průmysl. Příchodem zelených zlatokopů v rámci „biofuel“ horečky se realizují plány dalšího odlesňování a odvodňování půdy. Nově získaný palmový olej je mandatorně určen pro výrobu biodieselu, který je určen pro další žíznící země Japonsko, Čína, Korea, Australie, Taivan.
Dalšími producenty jsou Ghana, Mdagaskar, Jižní Afrika, Indie, Filipíny, Bolívie, Paraguay, Kolumbie a další menší země s uvedený mi efekty.
6. Jaké jsou sny EU? : Všichni jsou vítězi.
1. Biopaliva jsou produkována jako byzns, který musí vydělat a vydělává.
2. Výhodou je, že je produkce biopaliv dotována a toho je třeba využít.
3. EU dosáhne snadněji svých indikativních cílů, protože levně nakoupí surovinu nebo biopalivo.
4. Sníží se produkce skleníkových a jedovatých plynů.
5. V rozvojových zemích dostane vesnické obyvatlstvo práci.
7. A jaká je skutečnost.
ad.1 Je to byznys pro velkopěstitele a velkovýrobce, malý rolník nemá šanci a je likvidován a odkázán k bídě.
ad.2 Produkce biopaliv je dotována, produkce potravin nikoliv. Tím dochází zejména v rozvojových zemích k přesununu z potravin na biopaliva, potraviny se stávají nedostatkovými, zvyšuje se cena, šíří se bída.
ad.3 EU jásá, rychlým tempem dochází k uzavírání obchodů s produkčními zeměmi, které zásobují evropský trh. EU tak plní indikační cíle v "úspoře" skleníkových plynů a produkce pohonných hmot. Jenom z Brazílie jde 50% produkce biopaliv nebo surovin do EU. Dne 1.2.2007 předsedkyně EU kancléřka Merkelová dojednala s brazilským obchodním zástupcem dodávky biopaliv nebo surovin do EU - proč ne, bližší košile než kabát.
Hlavními odběrateli jsou naše vzory Švédsko a Německo a přidávají se další. Tento týden dojednal Romano Prodi partnerství Itálie s Brazilií. Itálie postaví v Brazílii 4 závody na výrobu biopaliv z brazilských surovin převážně pro Itálii a své aktivity rozšíří dále na africký kontinent do Angoly. Ve španělském přístavu Cádiz nechal vybudovat španělský premier Zapatero výrobnu bionafty ze sojových bobů přímo z přepravních lodí, podobně se boby zpracovávají v přístavu Amsterdam. K těmto příkladům je možné uvést řadu dalších, stal se z toho byznys velkého rozsahu.
Prezident Bush podepsal s brazilským prezidentem Lulou smlouvu o dodávkách biopaliv do USA.
ad.4 Produkce biopaliv je zatížena enormním množstvím emisí z uvedených zdrojů v odst.2 a kromě toho zatížena dalšími exhalacemi přepravou na nákladních autech tisíců km z vnitrozemí do přístavů, přepravou na vzdálenost desítek tisíců km po moři a přepravou z přístavů k výrobci. Některé druhy bionafty např. z palmy olejové mají nevhodné složení a při jejich použití vypouští do odvzduší 10× více skleníkových plynů než z fosilní nafty. Další podstatnou zátěží je vypalování lesních porostů se současnou tvorbou jedovatých látek.
O snížení produkce skleníkových plynů nemůže být ani řeči.
ad.5 Zde se odehrává zásadní boj o potravu mezi automobilem a člověkem, ve kterém prohrává člověk.
Vliv devastované přírody nezná hranic a představa, že někam utečeme, že nás v Evropě se to netýká, je mylná.
8. Jak z toho ven?
Výzkumy je prokázáno, že v globálním měřítku současná produkce biopaliv nesnižuje podíl skleníkových plynů. Rozvoj produkce plodin pro výrobu biopaliv a s tím spojená devastace přírody probíhá mnohem rychleji než se očekávalo. Tento rozvoj garantují největší mocnosti jako USA, EU a Čína, které objemem produkce zcela zásadně ovlivňují světový vývoj. Kontrolu nad produkcí biopaliv převzal byznys a ten se řítí vpřed jako rychlík. Mocnosti k produkci a používání biopaliv vytvořily hluboké dotační prostředí, které celý proces žene nezadržitelně vpřed.
Směrnice EU uvádějí, že během 5 roků bude vypracována druhá generace technologie pro výrobu biopaliv, které budou výkonnější a přírodu budou devastovat méně. Je nebezpěčí, že do té doby dojde k nevratným škodám a nasazení nových metod může přijít pozdě.
Jaké je možné řešení? Současnou produkci biopaliv zmrazit alespň na 5 roků dokud nebude vyvinuta nová generace technologií.
Jak toho dosáhnout? Zastavit okamžitě veškeré dotace na biopaliva, čímž dojde k ekonomickému útlumu a výrobu rozběhnout až s novými technologiemi.
A kdo to může zařídit? Určitě ne jednotlivec. K tomuto cíli vzniklo celosvětové hnutí "biofuelwatch", které sdružuje 250 organizací. Hnutí oslovilo všechny zainteresované státy a vyzvalo je ke zmrazení současného rozmachu produkce biopaliv.
Vzaly už tuto skutečnost některé vlády na vědomí? K jistému pohybu již došlo.
--- Státy jihovýchodní Asie a Austrálie vytvořily v čele s australským premiérem sdružení států za záchranu zbývajících deštných lesů, biodiverzity, snižení produkce skleníkových plynů a zachování produkce potravin. K tomu vytvořily fond 200 milionů dolarů. Zatím má však tento akt deklarativní charakter, protože hlavní motor devastace - ekonomické dotace - trvá. Doufejme, že budou učiněny další kroky k účinným opatřením.
--- Hnutí biofuelwatch se obrátilo dne 31.1.2007 na nejvyšší orgány EU s otevřeným dopisem s naléhavou výzvou ke zrušení stanovených limitů produkce biopaliv [8].
V dopisu se uvádí, že EU plánuje zvýšení používání biopaliv, ale jejich produkci ponechává na jižních zemích. EU navrhuje, aby většina produkce byla vyvážena do Evropy s tím, že se podpoří ekonomika jižních zemí. Jsou ale důkazy, že monokulturní pěstování plodin pro biopaliva jako palmový olej, soja, třtina, kukuřice vedou k destrukci biodiverzity, ohrožují život na venkově s vážným dopadem na produkci potravin, vodu a klima.
Monokulturní pěstování vede k otroctví, špatným pracovním podmínkám, pozemkovým konfliktům, úmrtím a zdravotním krizím kvůli agrochemikáliím a vypalování lesů. Dotace na produkty pro biopaliva vytlačují produkci potravin. Podepsáno 250 organizací z celého světa. Celý text je uveden na uvedeném odkazu.
Jak reagovala EU? Zatím mlčí. V nedávných dnech zavázala k plnění indikativních cílů všechny členské státy a nejsou náznaky, že by své rozhodnutí korigovala.
--- USA si dala ambiciózní cíle na produkci 30% biopaliv do roku 2020. Zatím jakékoliv aktivity tohoto druhu ignoruje a všechno podřizuje splnění svých cílů. Nedávno podepsal prezident Bush s prezidentem Brazílie Lulou smlouvu o dodávce bioetanolu do USA.
--- A co Čína? Čína spotřebuje jakékoliv množství biopaliv. Dováží 20% brazilské produkce sóji, kromě toho má kontrakty na bionaftu z Indonézie. Podle State Forestry Administration chystá Čína vlastní produkci biodieselu na území jako Anglie v jižní části země. Provádí vlastní politiku bez ohledu na vnější vlivy.
Co říci závěrem?
Jestli nedojde k radikální nápravě, tak můžeme slavit Pyrhovo vítězství nad přírodou. Pyrhos by měl asi radost, že v tom není sám.
Přehled zdrojů:
[1] www.i-sis.org.uk/BiofuelsBiodevastationHunger.php
[2] http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/index_fr.htm
[3] http://europe.theoildrum.com/node/2390
[4]http://www.zf.jcu.cz/research
[5] http://www.guardian.co.uk/commentisfree/story/0,,2043724,00
[6] http://www.biofuelwatch.org.uk/background.php
[7] http://www.monbiot.com/
[8] http://www.biofuelwatch.org.uk/2007Jan31-openletterbiofuels.pdf
[9] www.coe.berkeley.edu/labnotes/0305/patzek.html
autor simulačního modelu energetické soustavy ČR
