Německý časopis Der Spiegel, který mívá týdně minimálně 144 stránek, lze považovat za nejdůkladnější a nejprestižnější zpravodajský týdeník v Evropě.

Prestiž si získal hned po druhé světové válce, když upozornil na úplatkovou aféru, která provázela hlasování v Bundestagu o volbě hlavního města, a podruhé v roce 1962, kdy zveřejnil informaci ze společného cvičení vojsk NATO na území západního Německa s názvem Fallex, podle které by v prvních dnech konfliktu s vojsky Varšavské smlouvy padlo deset až patnáct milionů Němců.

Od té doby se jeho náklad zvedal až na milion tři sta tisíc exemplářů a v současnosti prodává necelých devět set tisíc. Příjmy mu klesají, a proto ti, kterým nakladatelství Spiegel patří (to jsou Gruner und Jahr, ti mají 25,5 procent akcií, splečnost spolupracovníků, která má 50,5 procenta, a dědicové zakladatele Rudolfa Augsteina, kterým patří 24 procent), by zisky zase rádi zvýšili. Společnosti vlastníků v šedesátých letech zakladatel Rudolg Augstein věnoval 50,5 procent svých akcií.

Situace v redakci akcelerovala předminulý týden, kdy výkonný ředitel Ove Saffe svolal společné sezení vlastníků. Na něm zveřejnil spolu se šéfredaktorem Wolfgangem Büchnerem svůj úmysl vyměnit všechny vedoucí redaktory. V budoucnu chce, aby noví šéfové zodpovídali jak za tištěné médium, tak za online vydání, které je nejnavštěvovanější v Německu.

Za této situce stáli majitelé před volbou, co dál. Kdyby byli proti změnám, výkonný ředitel i šéfredaktor by odešli z funkcí s vysokým odstupným, a kdyby s reformou souhlasili, redakce by šla na barikády. Hovořilo se v té souvislosti dokonce o stávce. 82 procent redaktorů, tedy 210 z 250, totiž vzápětí podepsalo petici, která plány šéfredaktora Büchnera odmítla.

Jenže jak rešerše ostatních médií ukazují, nejde ani tak o změny v redakční struktuře, s těmi více méně všichni souhlasí, ale spíše o šéfredaktora, který je ve funkci rok a který si u redakce nedokázal získat respekt.

Existuje asi oprávněný strach, že by do redakce přivedl lidi s menšími žurnalistickými nároky, kteři by mohli časopis poškodit. Už taky proto, že se obecně vědělo, že to není člověk, který by se v minulosti profiloval jako výrazný šéfredaktor, autor či politicky myslící hlava. Známý byl jako manažer a fanda nových technologií.

Na konci předminulého týdne se uskutečnilo další sezení majitelů a ti se dohodli na šalamounském řešení: Aby měl šéfredaktor čas se s redakcí domluvit, byl stažen z funkce šéfredaktora. V oficiálním prohlášení se hovoří o konstruktivní nedůvěře.

Připomeňme, že podobná situace je i v konkurenčním Focusu: I tam mění právě v těchto dnech šéfredaktora, protože náklad klesl z půl milionu na polovinu, a i ve Sternu: všude vydrželi šéfredaktoři pouze rok. A tento týden vydavatelství Gruner und Jahr ohlásilo propuštění 400 zaměstnanců z 2400.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus