Pozice zvaná Nevíme je Babišově straně nestraně, jak se zdá, vlastní. Projevuje se i ve stanovisku k přijetí společné evropské měny. To byl hlavní námět středeční debaty prezidenta Zemana a premiéra Sobotky. Po schůzce pravil Sobotka, že by se Česká republika měla pohnout k diskusi. To je věru zvláštní formulace. Ono by se mělo, to nepatří do státnického slovníku. Nic rozumného jsme se nedozvěděli ani od ANO.

Tady opravdu jde o cosi, co se dotkne každého z nás. Jasně se ve věci přijetí eura vyslovuje jenom prezident, ale vzhledem k tomu, že je nevěrohodný, zmatený, názorově protichůdný, jeho pohled opravdu není vodítkem. Bohužel se svými exhibicemi diskvalifikoval v roli majáku věrohodnosti, a tím by prezident republiky měl být především.

Podle Sobotky by bylo možné přijmout euro do pěti let. Další naprosto nevěrohodná floskule. Sobotka tím alibisticky problém odsouvá do dalšího volebního období, v tom aktuálním mu nebude překážet. Babiš má pochybnosti, ale neslyšeli jsme jeho jasný a vyargumentovaný hlas proti. Nahlas a jasně ho slyšíme jenom při obveselovacích slovních přestřelkách s Kalouskem. Faktický význam ale jejich přestřelky nemají.

Zametání nepohodlného smetí pod koberec vždy funguje omezenou dobu. Pokud bychom si měli zvyknout na myšlenku eura někdy po roce dvacet, pak z toho plyne, že to bude významné téma už v příštích parlamentních volbách. Pak přestane fungovat „možná“ a „nevíme“ a „později“. Pak bude platit ano nebo ne a zájemci o vládní posty by se na to klání měli připravovat už teď.

ODS v tom jasno má a možná, že právě to ji vytáhne z bryndy, v níž vězí.