Životopis převzat z osobních stránek autora: www.pavelrencin.cz.

Pavel Renčín se narodil 8. června 1977 a nejenže dosud nezemřel, ale navíc stále žije, a to i přesto, že mu nedávno bylo třicet.

Narodil se v Praze v rodině Pavla Renčína, která byla rodinou Pavla Renčína už před tím, než se Pavel Renčín narodil, snad proto, že se jeho otec jmenuje stejně. Měl jednu matku (obvyklá věc), jednu sestru, a v tomto pořadí: rybičky, džungarského křečka, morče, králíka a psa. Všichni se jmenovali Pepík (to sice není úplně pravda, ale důležité je, že se žádné ze zvířat nejmenovalo Pavel Renčín).

V útlém dětství se u Pavla objevil talent ke zpěvu, tanci, malování a psaní, avšak po zralé úvaze se autor rozhodl většinu svých talentů nerozvíjet, aby měl „více času na zabíjení času“. Kvalitu těchto talentů dokazuje například i umístění na akademii prvního stupně základní školy, kde shromážděným rodičům a funkcionářům zazpíval píseň Krokodýlek Geňa. Protože se za svůj sladký hlas vlastně styděl (kromě něj vystupovala samá děvčata), nestal se na rozdíl od Justina Timberlaka hip-hopovou hvězdou a jeho hlas hluboko klesl (a zmužněl). Po vysoké škole (Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze) začal pracovat v marketingu a působí v něm v mediální oblasti dodnes.

Pavel se vyznačuje tím, že má moc rád lidi. Ne snad, že by je jedl. Velmi intimní má potom vztah k lidstvu. Autor patří mezi ty bláhovce, kteří mu věří, stejně jako pravdě a lásce a tak dále. Vůbec nejraději má lidstvo tehdy, když sedí zavřený doma v útulném prostředí svého bytu a předává mu pozitivní vibrace skrze písmena. Tak, lidstvo, doufám, že jsi spokojené.

Autor začal publikovat v roce 1999, kdy obeslal hned tři literární soutěže. Povídka Stvořitel zabodovala ve dvou z nich. Začátečnické štěstí autorovi pomohlo získat sebevědomí a později úspěch ještě několikrát zopakovat. Zlomový pro něj byl první román - Nepohádka. Na počátku autorovi hodně pomohl nakladatel Michal Bronec, který tu začal jako jeden z prvních vydávat fantasy knížky českých autorů.

Autorova tvorba by se dala shrnout do šafránu. A stále by mezi šafránem bylo více šafránu, než povídek. Pavel Renčín většinou vybrousil pár kousků za rok, jako by se obával, že své čtenáře zahltí. Rád by to ale změnil - pokud by se tedy v blízké budoucnosti nějací zahlcení čtenáři našli, ať napíší, a on se je pokusí odhltit.

Dále by se autor rád věnoval rozvíjení svého webu, práci na románu městské fantasy a psaní povídek pro všemožné zajímavé sbírky. A vůbec nejradši chodí Pavel Renčín mezi lidi, takže kdybyste ho chtěli někam pozvat, tak rád přijede, nají se a přespí. :-) 

• Rozhovor s autorem.
• Informace o křtu Jména korábu.
• Recenze Jména korábu.
• Ukázka ze Jména korábu.