16.6.2019 | Svátek má Zbyněk


KULTURA: Červenec se Zeleným srdcem

27.9.2013

Již tradičně jsme celý červenec měli na naší chalupě na Vysočině vnoučata. Vzhledem k horkému počasí měly obě děti o zábavu postaráno a u místního koupaliště v lese trávily spoustu času. Adamovi je už skoro třináct let a Nele deset, tak kromě zábavy potřebují i něco poučného. A to se nám podařilo zajistit skvěle s červencovými akcemi Občanského sdružení Zelené srdce.

Občanské sdružení Zelené srdce působí v kraji Vysočina a jeho hlavní náplní je ochrana drobných památek, krajiny a přírody, vztahu člověka k nim, ale také vztahu člověka k člověku. Filosofie činnosti Zeleného srdce vychází z křesťanského pohledu na svět.

První akcí, kterou jsme s dětmi navštívili, bylo otevření Naučné stezky křížek v polích. Autem jsme popojeli do Mladých Břišť u Humpolce a tam u kostela nás přivítal předseda Zeleného srdce Pavel Koubek. Počasí bylo ten den příjemné, teplo tak akorát, na cestu polní a lesní cestou jsme se těšili. Jak se však brzy ukázalo, šlo o víc, než jen o příjemnou procházku. Překvapily nás odborně zpracované a kvalitně vyrobené informační panely. I to, že stojany na ně a lavičky vyráběli lidé v chráněné dílně Fokusu v Pelhřimově. Vždyť Zelené srdce má v programu mimo jiné i vztah člověka k člověku.

Replika smírčího kříže

Litinový kříž

Na 1,5 km dlouhé stezce jsme viděli kromě repliky smírčího kříže také původní kříže kovové a dřevěné včetně jejich torz. Z kvalifikovaného výkladu pana Koubka i z informačních panelů jsme se dozvěděli, kde a proč lidé kříže stavěli. Také bohužel o tom, jak byly kříže ničeny, ať už vandaly, nebo v dobách komunizmu z moci úřední. Ocenili jsme péči, s jakou byla stezka nejen vybudována, ale i připravena k otevření. Členové sdružení si dali tu práci a předem u všech křížků rozsvítili svíčky, což ještě umocnilo zážitek z celé akce. Naučnou stezku křížek v polích doporučuji všem svým přátelům a známým, stojí opravdu za to. Já jsem ji navštívila znovu hned týden po jejím otevření s dvěma kamarádkami z Chomutova. Tak se povědomost o Zeleném srdci bude šířit i na severu Čech.

Mám jen jednu drobnou připomínku. Kdo Mladými Břišti jen projíždí, o stezce se nedozví. Poutač na stezku na návsi na křižovatce silnic by pomohl.

Našim vnoučatům se procházka po křížcích líbila, navrhli jsme jim tedy další akci Zeleného srdce s názvem Křemešnické pověsti, pořádanou v rámci Festivalu řemesel a vyznání. V ten den bylo velké horko, proto jsme na vrch Křemešník vyjeli autem, ačkoliv jindy tam chodíme od nás pěšky. Křemešník je dávné poutní místo a jako takové je opředeno mnoha pověstmi. O nich nám pan Koubek ze Zeleného srdce před kostelem Nejsvětější trojice vyprávěl. Dětem se líbily všechny. Ať už ty, které znaly, nebo ty pro ně nové.

Křemešník, celkový pohled

Křemešník, pověsti

Nezůstalo ovšem jen u pověstí. Připomenut byl i kněz a spisovatel František Bernard Vaněk, který na Křemešnické faře působil v letech 1902 – 1907. Na léta strávená tady uprostřed lesů vzpomíná ve své nejznámější knize Na krásné samotě. Po službě na Křemešníku se páter Vaněk stal děkanem v Pelhřimově.

Maminka mého manžela pocházela z Pelhřimova a často na něj vzpomínala jako na skvělého člověka. S lítostí také připomínala jeho těžký konec. Jako starého sehnutého člověka ho pro jeho otevřená kázání zatklo za 2. světové války gestapo. Zemřel v roce 1943 v koncentračním táboře v Dachau. Pokaždé, když zajdeme v Pelhřimově na hřbitov, zastavíme se i u hrobu maminky pátera Vaňka, jehož náhrobek vytesal František Bílek.

Když už jsme byli na Křemešníku, nemohl být opominut ani Větrný zámek, který v roce 1930 začal stavět Kamil Hilbert pro českého akademického sochaře a medailéra Josefa Šejnostu. Nedokončený Větrný zámek po medailérově smrti zdědili jeho synové. Někdy v sedmdesátých letech můj tchán opravoval na Větrném zámku střechu, tenkrát ještě pro Šejnostovy syny. Nyní je již zámek v rukou jiných majitelů. Je mi to líto, zámek budu mít navždy spojený s rodinou Šejnostových. Kdoví, co nový majitel s romantickou stavbou provede. Zůstane alespoň na věži sedm porcelánových havranů?

Dole pod křížovou cestou nás překvapila studánka tím, že v ní ještě byla voda. Voda slabě radioaktivní, která údajně léčí všechny možné neduhy. Není divu, že si pro ni jezdí s kanystry lidé z širokého okolí. Voda se zde většinou objevuje v čase vánočním a mizí v květnu, kdy se na Křemešníku koná pouť. Letos jsme se z ní pro zdraví napili ještě v červenci.

Štítová zeď kaple sv. Anny

Poutníci a TV Noe

Poslední naše cesta se Zeleným srdcem nás zavedla 28. července na kopec nad Pelhřimovem, kde se konal Den pro kapli sv. Anny. My s manželem jsme u polorozpadlé kaple byli již vícekrát, teď jsme sebou vzali i vnoučata. Zelené srdce se snaží upozornit veřejnost na tuto pozapomenutou památku právě vždy kolem svátku svaté Anny. Letos tady pronesl duchovní slovo evangelický farář Michael Hána a zazpívali sympatičtí manželé Radovi.

Občanskému sdružení Zelené srdce se podařilo opravit kapli alespoň tak, aby se dál nerozpadala. Pokud bude úspěšné jednání s katolickou církví o převzetí kaple do péče sdružení, byla by naděje na dotaci a tím i na další rekonstrukci kaple.

Červenec se Zeleným srdcem se vydařil. Držíme palce, ať se vše, co si sdružení dalo za cíl, zdaří. Sami se pokusíme v rámci našich možností pomoci.

http://www.marcela-matejkova-story.estranky.cz/



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


V. Heidlerová
9:18
27.9.2013

S. Rehulka
4:19
27.9.2013

R. Langer
12:38
27.9.2013

S. Rehulka
12:51
27.9.2013

počet příspěvků: 4, poslední 27.9.2013 12:51









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.