Asi jsem tam byla se školou. Pak jsme tam jednou vezli synka na tábor (na velikonoce a, když se vrátil, kalhoty mu stály samy, jak byly naimpregnované bahnem). Jinak jsme tam nejspíš nebyli, nebo si to aspoň nepamatuju.

Kokořín - pořádný hrad

K svému úžasu jsem zjistila, že existuje i zámek Kokořín (ale ten zřejmě patří nějakému zemědělskému podniku (aspoň tak usuzuji z toho, že nás tam málem přejel takový ten... výkalocuc). Takže zámek se nepočítá, ale na hrad jsme si samozřejmě došli. Přijde mi trochu legrační – středověkou ruinu získal na samém konci 19. století pražský podnikatel Špaček a nechal si ji novogoticky rekonstruovat. Taková novostavba hradu.

Kokořín

Ale je to kousek na Pokličky, což jsou pozoruhodné útvary, skalní věže s kloboučkem. Pokličky jsou vlastně dvoje - ty druhé, Jestřebické, jsme vzdali (nahoru by to ještě šlo, ale přišlo mi, že směrem dolů bych buď dobrovolně skočila ze stráně dolů, nebo to odplazila po břiše). Ale hospodu v Jestřebicích jsme absolvovali úspěšně.

Pokličky

Pro ty, kdo nezažili – Křivoklátsko je vlastně skoro rovina s řadou pěkně hlubokých kaňonů – za den si stoupání a klesání užijete víckrát, někdy hodně víckrát.

Nahoru nebo dolů, málokdy rovně

Cestou domů byla ještě loupežnická jeskyně.

Loupežnická jeskyně

Druhý den jsme vyrazili směrem Mšeno. Seběhli jsme strmou kamenitou strání na spodním úroveň terénu a prošli dolem s příhodně zvířetnickým názvem Kočičina. Skvělé místo, úzké a hluboké údolí, stinné, vlhké, samý balvan – člověk přímo vidí, kde všude mohli čekat loupežníci z včerejší jeskyně.

Důl Kočičina

V Mšeně mají kouzelné secesní koupaliště, člověk občas narazí na takové perličky.

Mšeno - koupaliště

Vrátili jsme se údolím Pšovky, je to přesně řečeno přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky. Údolí, kde se říčka Pšovka rozlévá do bažin, kde kvetou blatouchy a jívy, žijí různí žabáci a jiná vzácná havěť. Moc hezké.

Mokřady na Pšovce

Odjížděli jsme až v pondělí odpoledne, tak jsme ještě stihli rybník Harasov. Zřejmě to bylo za první republiky populární místo – ještě se tam docela nerozpadl veliký předválečný hotel.

Rybník Harasov

V rybníce se mezi listy leknínů zrcadlily obláčky a my šli spokojeně na autobus domů.

Foto: autorka

Další fotky si můžete prohlédnout zde na rajčeti.