V pondělí 5. února jsem zahlédl horu knih ATOMOVÍ VYZVĚDAČI v Luxoru na Václavském náměstí. Vyrobili ji dřív, než se původně plánovalo. Kniha o 416 stranách s více než 80 černobílými fotografiemi stojí 399 Kč.

K téhle problematice jsem se dostal náhodou. Když jsem se v létě 1969 chystal do Spojených států sledovat vypuštění a let Apolla 11, prvních lidí, kteří měli přistát na Měsíci, říkal jsem si, že se musím podívat i do Los Alamos v Novém Mexiku. Tam za druhé světové války vyvíjeli bombu - a to byl přece začátek expanze vědy ve 20. století.

Při letu z Houstonu do Santa Fe, města, z něhož se jezdí do Los Alamos, jsem v Dallasu zmeškal další spoj. Měl jsem několik hodin času. Toulal jsem se po letišti a jako obvykle jsem se nadlouho zastavil u stánku s novinami a knihami. Moji pozornost upoutala kniha Waltera a Miriam Schneirových Invitation to an Inquest, vydaná loni. Její autoři totiž obhajovali manžele Rosenbergovi, kteří byli obvinění z atomové špionáže ve prospěch Sovětského svazu a popraveni. Tedy v duchu toho, jak psal československý tisk.

Koupil jsem si ji a doma přelouskal. Neobsahovala žádné komunistické propagandistické výkřiky, nýbrž analyzovala různá fakta. Na konci byl seznam další literatury. Někdo mi řekl, že v Univerzitní knihovně existuje Mezinárodní meziknihovní služba, která objednává výpůjčky knih z celé Evropy. Zkusil jsem si tam objednat některé zajímavé tituly - a k mému překvapení začaly chodit, některé z knihovny amerických vojsk v Heidelbergu. Přitom měly takové názvy, že kdybych je vezl přes ruzyňské letiště, celníci by je zabavili a vykoledoval bych si malér se Státní bezpečností. Některé totiž naplno říkaly, že pojednávají o sovětské atomové špionáži.

V knihovně mně ochotně některé části těchto knih kopírovali, samozřejmě za drobnou úplatu. Později, když získala i redakce Mladé fronty vlastní xerox, jsem si je vypůjčoval a xeroxoval zadarmo. Doma jsem je ukládal a o tom, jestli je někdy využiji, jsem vůbec nepřemýšlel.

Když u nás padl komunistický režim, našel jsem v Londýně a Seattlu další knihy, které se týkaly atomové špionáže, a to nejen Sovětů v USA, ale i Spojenců proti Němcům. Teprve teď jsem o tom mohl napsat knihu.

Mezitím jsem se seznámil s Janem Frolíkem, ředitelem archivní správy ministerstva vnitra. A ten mě upozornil, že v archivu StB se nacházejí spisy o dvou Američanech, kteří uprchli do SSSR a potom se usadili v Československu, protože se báli soudu kvůli průmyslové špionáži. Atomoví špioni vyšli v roce 1994.

Nyní jsem se k tomuto tématu vrátil proto, že od té doby se objevila spousta nových informací. Především Američané odtajnili v roce 1995 akci Venona - čtyři desetiletí trvající dešifrování zachycených telegramů ze sovětských ambasád a obchodních misí z doby války, které ukazovaly na obrovský rozsah špionáže na Západě. I když se o tom už něco dřív vědělo a já o tom psal, byly známé jenom útržky z téhle gigantické práce. Ovšem nyní jsou o tom na internetu stovky stránek. A v Moskvě začaly vycházet knihy, ve kterých se bývalí důstojníci KGB a historici hrdě hlásí k vyzvědačství proti svým válečným spojencům. Jedna kniha se dokonce nazývá - přeloženo do češtiny - Oni ukradli atom pro Sověty. Na ruském serveru Agentura jsem dokonce našel článek, jehož autor hodnotil vyzvědačské kvality manželů Rosenbergových - předávali Sovětům informace ze široké škály amerického zbrojního průmyslu.

Koncem devadesátých let jsem také v Praze mluvil s Herbertem Romersteinem, dlouholetým pracovníkem komisí amerického Kongresu pro zpravodajské služby, který se na analýzách sovětských telegramů podílel. Dověděl jsem se, že FBI a CIA znají jméno důležitého sovětského agenta, který se ukrýval pod pseudonymem "Perseus", ale nedokáží ho usvědčit - je to význačný vědec. Později mi Romerstein poslal sérii kopií rozluštěných depeší.

Když jsem měl část rukopisu knihy Atomoví špioni hotovou, otiskoval jsem ji tuším v roce 1991 na pokračování v MF Dnes. Všiml si toho Karel Hyne z České televize, který chtěl dělat seriál o československé špionáži. Nabídl mi spolupráci. A to byl důvod, proč jsem se do téhle tématiky ponořil ještě hlouběji.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz