16.2.2019 | Svátek má Ljuba


KNIHA: Pokus o pohled na vývoj světa v 21. století

16.1.2010

Můžeme nastínit vývoj světa na celé století? Každý pokus o takový obrázek je neobyčejně odvážný, autor si nikdy nedozví, nakolik se naplnil - ale v mnoha směrech je omylný. Nicméně pokud je jeho autor politicky a vědecky erudovaný, bývá zajímavý a inspirativní. Politolog a vysloužilý zpravodajský důstojník George Friedman, šéf firmy zaměřené na strategické analýzy Stratfor v texaském Austinu, se o to nedávno pokusil v knize The Next 100 Years (Příštích 100 let), která se stala bestsellerem. Výtah z tohoto nekonvenčního pohledu vyšel i na internetových stránkách Stratforu.

Spokojený svět roku 1900

Nejdřív se musíme podívat do historie. Jaký vypadal svět okolo roku 1900?
Hlavním městem světa byl Londýn. Evropské mocnosti vládly přímými a nepřímými metodami Asii a Africe, celé východní polokouli. Mocnosti potlačily tzv. boxerské povstání v Číně a britská vojska sváděla boje s Búry v jižní Africe. To byly jenom škrábanečky, které nikdo nebral vážně. Rusko obsadilo Mandžusko.
V Londýně vznikl zárodek labouristické strany. Francouzský parlament omezil práci žen a dětí. V Belgii zavedli povinnou školní docházku. V Čechách už byla dávno, proto pouze 4,3 % Čechů nad 6 let neumělo číst a psát, zatímco Němců 6,8 %. V celém Rakousko-Uhersku byla situace horší: negramotných bylo 41 % Poláků, 76% Ukrajinců, 24 % Slovinců, 74 % Srbochorvatů, 72 % Rumunů, 57 % Maďarů.
Koncem 19. století probíhaly ve Francii první závody automobilů, zdálo se, že nejvýhodnější bude elektromobil poháněný bateriemi. Ve Francii vyrobili první auto s volantem, v Čechách zase první lokomotivu. Němci vypustili prototyp vzducholodi. V Paříži předvedli magnetofon. V Praze-Holešovicích dokončili první velkou elektrárnu. Brno a Jablonec zavedly elektrické tramvaje. Německý fyzik Max Planck přednesl kvantovou teorii, která se stala základem technických objevů a vynálezů celého 20. století i počátku 21. století.
V Paříži se konaly druhé olympijské hry moderní doby, poprvé jich směly účastnit ženy. V Evropě panoval mír a prosperita, o válce se nemluvilo. A pokud by nějaký konflikt vypukl, věřili, že do týdne skončí, protože o něj nikdo nestojí. Minulé boje mezi Pruskem, Francií a Rakouskem všechny znechutili.
Většina lidí žila v přesvědčení, že základem společnosti zůstává majetné měšťanstvo, které určuje, co je správné a co ne, co se sluší a co je nemravné. Počátkem století vyhlásil Američan Charles Taze Russel, zakladatel Společnosti vážných vykladačů Bible, která se v roce 1931 změnila v církev Svědci Jehovovi, že v roce 1914 nastane konec "věku útrap" a přijde začátek Boží říše. Trochu se strefil, ale jinak: v létě 1914 začala první světová válka.
Světem otřásly zprávy o hladomoru v Indii. Svědci tvrdili, že z 290 milionů obyvatel nejvýznamnější britské kolonie jich 50 milionů umírá hladem a podvýživou. V celém světě se zvedla vlna solidarity.
Třebaže nikdo nedělal prognózy, které by se považovaly za vědecké, panovalo přesvědčení o neměnnosti světa: Monarchie jako státní forma je nezvratná. Koloniální říše budou i nadále trvat a růst. Tak kruté války jako dosud už nejsou myslitelné. Ani v chudých zemích nebudou muset lidé hladovět. Strůjci státních převratů, anarchisté a ateisté nemají šanci na úspěch.
Vývoj v příštích letech ukázal opak: většina monarchií skončila, kolonie získaly samostatnost, proběhly dvě světové války a desítky válek menších, dnes hladoví asi miliarda lidí, bolševická revoluce v Rusku ovlivnila celý svět. Většina konfliktů v první polovině 20. století - zdůrazňuje Friedman - vycházela z potřeby Německa upevnit si svůj status v Evropě.

Břehy obou oceánů

Nicméně právě na téhle zkušenosti staví Friedman svou předpověď. Dokonce jde ještě dál - uvádí příklad ze starověkého Řecka. Atény byly námořní velmocí, která jim dodávala zdravý kosmopolitní ráz a přispěla k vybudování demokracie, zatímco Sparta byla státem bez moře, usilovala o moc vojensky, a přesto zůstávala chudá a k demokracii měla daleko.
Toto století navždy poznamenal útok islámských fundamentalistů na New York a Washington 11. září 2001 - píše autor. Zdravý rozum přestal existovat, se žádnými jednoduchými řešeními nemůžeme počítat. Ostatně to ukázal i nenadálý rozpad Sovětského svazu o deset let dřív, s nímž málokdo a tak rychle počítal. Určité klíčové rysy, na kterých můžeme stavět vývoj, se vynořují.
Spojené státy zůstávají ekonomicky, vojensky a politicky nejsilnější velmocí světa. A na obzoru není nikdo, kdo by mohl toto jejich postavení změnit - aspoň podle Friedmana. Jediné nebezpečí hrozí USA z toho, že se přistěhovalectví z Mexika zvrhne v hromadný útěk, jemuž bude muset zamezit armáda.
Pět staletí byla Evropa střediskem mezinárodního systému - od objevu Ameriky Kolumbem v roce 1492. Poprvé v historii vytvořily její státy jednoduchý globální systém. Hlavní cesta z Evropy vedla přes severní Atlantik - kdo kontroloval tuto oblast, kontroloval situaci v Evropě a Evropa kontrolovala ostatní svět. To byl klíč ke globální politice.
Na počátku osmdesátých let 20. století se začala situace měnit - obchod přes Pacifik se vyrovnal obchodu přes Atlantik. A kdo kontroloval atlantické a pacifické operace, mohl kontrolovat - pokud chtěl - celosvětový obchod. Stát, který se rozkročil na obou stranách oceánu, má největší výhodu - a to jsou USA.
Kromě toho Spojené státy - na rozdíl třeba od Evropy a Japonska - mají stále poměrně malý počet obyvatelstva na svou plochu, takže mohou přijímat přistěhovalce. Proto také nemají potřebu rozšiřovat svá území.
Ovšem to neznamená, že USA budou režimem s vysokými morálními hodnotami a že se stanou vyspělou civilizací.

Více válek, ale méně katastrofických

V 21. století vznikne víc válek, než ve 20. století, ale budou mnohem méně katastrofické - domnívá se Friedman. Tento názor čerpá z používání z nových technologií a z geopolitických změn. Z jiných pramenů víme, že Američané intenzívně vyvíjejí jak zbraně ochromující člověka na určitou dobu, tak zbraně zabíjející jenom živou sílu, nikoli bořící budovy. Stejné pokusy probíhají i v dalších zemích, ale Washington do nich dává zřejmě víc peněz. Vzhledem k tomu, že obrana USA je založena na špionáži, navigaci a spojení takřka výhradně přes družice, musí této páteři vybudovat dokonalou ochranu.
Mají Spojené státy nějaké soupeře ve světě? Jistě, uvažuje se o několika.
Útok na Ameriku v roce 2001 předznamenal válku s militantními islámskými fundamentalisty. Jejich cílem bylo vytvoření nového Kalifátu. Mimochodem, vznik Kalifátu zmínili rovněž analytici CIA, když před lety zveřejnili studii Globální trendy k roku 2020.
USA na islámské bojovníky zaútočily, ale podle Friedmana není jejich cílem vítězství, protože ani není jasné, jak by takové vítězství mělo vypadat. Cílem je narušit islámský svět, aby se vzájemně pobil. "Americko-islámská válka už končí a další konflikt je na obzoru," tvrdí autor.

Rusko a Čína jako soupeři USA?

Ve druhé polovině 20. století byl nejvážnějším soupeřem USA a západního demokratického světa komunistický Sovětský svaz a jeho kolonie. Po kolapsu evropského komunismu se do role nového strašáku přihlásilo autokratické Rusko. Druhá studená válka, méně hrozivá a méně globální, už probíhá. Ale ani v ní Moskva nemůže zvítězit - domnívá se Friedman. Nemá k tomu podmínky - potýká se s mnoha mezinárodními problémy, hrozivým úbytkem obyvatelstva a opírá se o beznadějně zastaralou infrastrukturu.
Třebaže se Kreml pokouší tyto neradostné trendy zastavit, nedaří se mu to. Západ nemá chuť v Rusku, proslulém byrokracií a zlovůlí státních úředníků, investovat. Technika těžby ropy a plynu na Sibiři je stará půl století, navíc zmrzlá půda, na níž všechny stavby, ropovody a plynovody stojí, se následkem oteplování propadá. Ani zbrojní výzkum a průmysl, kdysi chlouba SSSR, nejsou na vysoké úrovni, jak dokládají nezdařené zkoušky některých nových raket.
Mnoho odborníků se domnívá, že nejvážnějším soupeřem USA se stane Čína s více než 1,3 miliardy obyvateli, která svůj národní důchod rychle zvyšuje. Podle Friedmana to tři důvody vylučují: Čína je poměrně izolovanou zemí - na severu ruská Sibiř a Himaláje, na jihu džungle, většina obyvatelstva sídlí na východě, ale ani tam není prostor k expanzi. Za druhé nemá šanci, aby se stala námořní velmocí - výstavba nových lodí a výchova námořníků trvá dlouho. A konečně množství národností, které tam žijí, způsobují nestabilitu země, protože mají pocit, že jim vláda nedává všechno, co ke svému životu potřebují.
Nynější ekonomický růst Číny nepotrvá věčně. Ostatně i někteří jiní analytici se obávají, že v nejbližších letech ji čeká kolaps vzhledem k tomu, že má asi o 20 % nadhodnocený jüan. Jestliže by se jeho kurz srovnal, zpomalil by se příliv zahraničních investic do země a zkolaboval by export. Čínu sužuje množství neefektivní výroby, zatímco špičkových produktů nedodává na trh mnoho, a tamní život prošpikovala všeobecná korupce. Se svými výrobky, často pomocí dumpingových cen, pronikla do celého světa, takže jakékoli změny by pocítily všechny státy - a mohly by být katastrofální. Kdyby kvůli tomu vznikly v této nejlidnatější zemi světa sociální a etnické nepokoje, značně by ji destabilizovaly. Kdy tento pád přijde? Může to být letos, stejně jako za 3-4 roky.

Tři regionální mocnosti

Mohly by vyrůst nové mocnosti? Ano, v polovině století. Friedman uvádí tři kandidáty na regionální vůdce: Japonsko, Turecko a Polsko.
Japonsko má dnes druhou největší ekonomiku na světě. Třebaže je zranitelné kvůli nedostatku vlastních surovin, zatím tento problém zvládá. Má silné loďstvo a armádu, naštěstí imperiální ambice ztratilo po druhé světové válce.
Turecko se vyšvihlo svým hospodářstvím na sedmnácté místo. Jako Osmanská říše kdysi vládlo islámskému světu. Nyní je stabilním státem uprostřed chaosu Balkánu, Kavkazu a arabského světa. Vzhledem ke své ekonomické a vojenské síle má šanci převzít roli nejvlivnější země v celé oblasti.
Polsko bylo a bude nárazníkem mezi Ruskem a Německem. Díky hospodářské a technické pomoci ze Spojených států by se mohlo stát vedoucí silou zemí protiruské koalice. Ostatně z celé studie vyplývá, že ambiciózní chudá Moskva bude pořád strašit svět. A Varšava se má stát nejspolehlivějším spojencem Washingtonu v kontinentální Evropě.
Tyto tři státy by měly být hradbami proti nestabilním státům: Polsko na východě, Turecko na jihu a Japonsko na východě. I když není vyloučeno, že Turecko a Japonsko, jakmile získají sílu a sebevědomí, by se nakonec mohly vzbouřit proti USA. Frideman si dokonce zafantazíroval: na Den díkůvzdání, který Američané slaví druhé pondělí v říjnu, zaútočí roku 2050 Japonci raketami ze své základny na Měsíci na Severní Ameriku.

Závislost na technice

Vidina blízkého vyčerpání klasických pramenů energie vede vědce k tomu, aby hledali nové zdroje. Podle Friedmana by bylo teoreticky nejlepší získávat energii ze Slunce, ale solární elektrárny vyžadují obrovské množství plochy. Není vyloučeno, že kvůli zdrojům energie by mohly vypuknout války, možná dokonce i globální válka. Ovšem rozvoj nové energetiky se neobejde bez masivní státní podpory, zato přinese prudký ekonomický rozvoj a změny, jaké světu daly internet a železnice.
Je zajímavé, že se Friedman nezmiňuje o problémech s vodou. Některé jiné scénáře budoucnosti světa totiž uvádějí, že nedostatek vody by mohl vést k válečným střetnutím, například na Středním východě.
Okolo roku 2050 čeká autor prudký pokles růstu obyvatelstva ve vyspělých zemích a okolo roku 2100 jeho stabilizaci v zemích rozvojových.
Lidstvo bude stále víc závislé na technice. Speciální roboti nahradí lidi při fyzické práci. Výsledky genetického výzkumu zlepší lidem podmínky - očekává se nejen prodloužení průměrné doby života, nýbrž i prodloužení produktivního věku.
Zesnulý americký sociální ekolog Peter Drucker ve své předpovědi z roku 2002 upozornil, že největší změny jsou stále před námi: "Společnost roku 2030 bude velmi odlišná od toho, co známe dnes, a bude patrně velmi odlišná od toho, co dnes předpovídají nejlépe prodávaní futurologové. Centrálním rysem budoucí společnosti, stejně jako jejích předchůdců, budou nové instituce a nové teorie, ideologie a problémy." Ještě víc to platí pro rok 2100.

Kdo je George Friedman? Jeho rodiče utekli z Maďarska, kde se před 60 lety narodil, před komunistickým režimem do USA. Doktorát z politologie získal na Cornellově univerzitě v New Yorku. Byl zpravodajským důstojníkem, vyučoval na vojenských a civilních školách. Napsal několik knih věnovaných vojenským aspektům vztahů USA-SSSR, USA-Japonska a zpravodajským službám. V roce 1996 založil v texaském Austinu společnost zaměřenou na zpravodajské analýzy Stratfor (Strategic Forecast - strategické předpovědi). Na studiích, které Stratfor vydává, se podílí řada vysloužilých důstojníků amerických tajných služeb. Do Texasu utekl proto, aby se vyhnul konvenčnímu uvažování washingtonské elity.

Otištěno ve zkrácení v Reflexu č. 2 - 14. 1. 2010


Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz



Diskuse


jozo
18:49
18.1.2010

V. Novák
14:22
18.1.2010

kirast
18:14
17.1.2010

Minutus
16:08
17.1.2010

čtenář
11:29
17.1.2010

V
11:20
17.1.2010

V
11:55
17.1.2010

JaKo
8:52
17.1.2010

mueller
10:35
17.1.2010

mueller
18:16
16.1.2010

čtenář
18:17
16.1.2010

Codr
9:20
17.1.2010

mueller
10:35
17.1.2010

Codr
16:30
17.1.2010

Vodička-sapér
14:49
17.1.2010

mueller
18:12
16.1.2010

čtenář
18:16
16.1.2010

brána
18:10
16.1.2010

občan
19:37
16.1.2010

richard
13:14
16.1.2010

čtenář
10:56
16.1.2010

liberal shark
9:26
16.1.2010

Vodička-sapér
13:17
16.1.2010

Jarda
1:35
16.1.2010

hulvath
0:33
16.1.2010

liberal shark
9:27
16.1.2010

Ludva
9:55
16.1.2010

Mgr. Milda
10:09
16.1.2010

Ludva
10:11
16.1.2010

JaS
13:05
16.1.2010

NevericiTomas
14:20
16.1.2010

Didi
16:37
16.1.2010

V
11:36
17.1.2010

JJ
10:19
18.1.2010

počet příspěvků: 51, poslední 18.1.2010 06:49









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.