20.7.2019 | Svátek má Ilja


KLIMA: Čeká nás globální ochlazení (1)

31.7.2007

Rozhovor s historickým klimatologem Jiřím Svobodou (1.)

Čím se zabývá váš vědní obor?

Klasická klimatologie studuje časový vývoj meteorologických řad: teploty, tlaku, oblačnosti, srážek… Teplota se v Evropě pravidelně měří zhruba od konce 17. století. Co bylo předtím, moc nevíme. Historická klimatologie se snaží dohlédnout dál. Zkoumá nejrůznější staré prameny a hledá v nich informace, které nějak souvisejí s proměnami klimatu.

Můžete to popsat blíž?

Ve středověkých kronikách se často píše zimách a o jejich délce, o povodních, o začátcích sklizní různých rostlin v různých zeměpisných šířkách, o příchodu časných a pozdních mrazíků, o suchých letech bez vody, o teplých zimách a podobně. Podrobně jsem například zpracoval údaje o vinařství v Čechách za období před zahájením pravidelných instrumentálních měření. Protože jsou nároky révy známé, dají se z kvantity a kvality úrod vína relativně přesně extrapolovat průměrné vegetační teploty.

Co dalšího lze z pramenů vyčíst?

Mimo jiných pramenů jsem se seznámil se zápisky rychtáře Vaváka z Milčic u Poděbrad z let 1769 – 1816. Téměř v každém měsíci jsou popsány klimatické efekty, povodně, deště… prostě kvantum klimatických informací! Když se například dočtete, že byl takový mráz, že praskaly stromy, víte, že bylo -25 C. Dobrým indikátorem klimatu jsou třeba i údaje o cenách základních potravin. Pokud stál věrtel pšenice tři a půl zlaté a za rok jen jeden a půl, je jasné, že se oteplilo. Sestavil jsem cenovou řadu v Čechách od roku 1760. Jasně z ní vyplývá, že drahé roky měly studené a suché klima.

Jaké jiné prameny kromě písemností používáte?

Počátkem 80. let jsem třeba požádal Národní galerii o možnost prostudování obrazů holandských krajinářů. Vedení NG v čele s ředitelem dr. Kotalíkem se podivovalo, na co je potřebuji. Vysvětlil jsem jim, že v průběhu třicetileté války a rovněž i v letech po jejím skončení, došlo pravděpodobně k velké změně klimatu. Porovnáním obrazů z té doby by se dalo odhadnout, jak silně kolísala oblačnost. A ukázalo se, že na nich je téměř stále zataženo.

Nizozemští malíři prý tehdy hodně malovali zamrzlé kanály…

Holandský klimatolog Van Labrijn na základě záznamů poplatků přístavu De Bilt sestavil teplotní řadu, pojmenovanou pode tohoto města. Vycházel i z dobových obrazů datovaných do konkrétních měsíců, ze kterých se dá přesně určit, kdy byl přístav zamrzlý. Na této řadě, která začíná rokem 1706, je krásně vidět nejen ochlazení, ale i oteplení.

Jak daleko se dá v takových studiích dojít?

V publikaci Velká kniha o klimatu zemí Koruny České (Regia 2003), kterou jsem napsal s Zdeňkem Vašků a Václavem Cílkem, sledujeme klima v Českých zemích rok po roku až do roku 1000. Zhruba do roku 1750 je možné sledovat klima téměř s denní přesností, ale dále do minulosti již údajů pochopitelně ubývá.

Jak se získaná data zpracovávají?

S pomocí počítače je můžete různě statisticky shlukovat, filtrovat a hledat mezi nimi vazby a trendy. Zjišťujete třeba, jak se v čase měnily průměrné teploty.

Za pětadvacet let jste analyzoval asi 1200 historických pramenů včetně 700 kronik. Co se vlastně s klimatem v minulosti dělo?

Rok 1000 je nástupem tzv. středověkého klimatického optima – právě tehdy osídlili Vikingové Grónsko. Přibližně do doku 1200 teploty stoupaly. Poté sice došlo k mírnému ochlazení, ale kolem roku 1380 se začalo zase oteplovat. Husitské války probíhaly v teplém a srážkově bohatém období. Tak třeba v bitvě u Sudoměře (25. března 1420) Žižka strategicky využil vypuštěný rybník. Dobové údaje například uvádějí, že rok předtím byl mimořádně deštivý podzim a v celých Čechách se rybníky vypouštěly, aby nepopraskaly.

Jak se klima vyvíjelo dál?

Po roce 1470 se trochu ochladilo, ale počínaje rokem 1520 začala teplota silně stoupat. V 16. století přišlo nejteplejší období od roku 1000. V letech 1520 - 1580 byly letní teploty asi o 2 C vyšší než dnes!

Že by Ludvík Jagellonský a Ferdinand Habsburský pálili fosilní paliva?

Antropogenní vlivy lze samozřejmě vyloučit, ale teplotně šlo o analogii s dneškem. Tehdy se třeba v Polabí pěstovaly cukrové melouny. Existují zápisy z císařské kuchyně, která si jich tam každý rok objednávala tři vozy. Melouny se už nemusely draze dovážet z Itálie. A protože nejen v Čechách panovalo příjemné podnebí, došlo v 16. století k velkému rozvoji zemědělství (především vinařství), řemesel i umění.

Takže na klimatickou změnu zareagovala celá společnost?

Počasí řídí dějiny odedávna. V knize Utajené dějiny podnebí (Ivo Železný, 2002) podrobně popisuji, jak studené roky vždy korelují s hladomory, válkami a migracemi. Tak třeba ve 4. – 7. století n.l. došlo k ochlazení, které vyvolalo velmi pravděpodobně známé "stěhování národů". Pokud se totiž v tehdejším primitivním zemědělství vícekrát za sebou neurodilo, vypukl hladomor a populace musela vyrazit za teplem. V roce 1350 pustošila Evropu velká morová epidemie. Uvádí se, že vymřela asi třetina až polovina obyvatelstva. Populace se však během jedné až dvou generací opět obnovila, protože bylo relativně teplé a optimální podnebí umožňující bohaté sklizně. Rčení „Za krále Holce byla v Čechách za groš ovce“ zase odkazuje k Ladislavu Pohrobkovi (1453 – 1457) a naznačuje, jak nesmírně rychle se v teplém období po husitských válkách ekonomika vzpamatovala.

Co se s klimatem stalo na konci 16. století?

Po roce 1590 přišla série tvrdých zim a klima se „rozkývalo“. Přibližně po roce 1620 přišel zlom. Začalo se prudce ochlazovat a nastala tzv. "malá doba ledová".

A třicetiletá válka

Přesně! Historici ji vysvětlují náboženským střetem, ale hlavním impulsem k ní byla klimatická změna. Hlavní atak přišel od Švédů, o kterých až do té doby v Evropě téměř nikdo nevěděl. Ochlazení totiž nejdřív zasáhlo severské země a Švédy doslova „vyhnalo“. Už v létě 1630 vtrhlo švédské vojsko do Pomořan. Klasickým příkladem je slavná loď Vasa, která se v srpnu 1628 potopila na své první plavbě ve stockholmském přístavu. Byla to sice vojenská loď, ale měla tři nákladní paluby. Šlo o první ze série takto stavených lodí – Švédové se plánovitě připravovali na dovoz potravin, protože jim ochlazení přineslo obrovské neúrody. I když ve střední Evropě skončila třicetiletá válka "vestfálským mírem" v roce 1647, Švédsko bojovalo na severu prakticky až do konce 17. století.

Zasáhlo ochlazení do každodenního života i v Čechách?

Přineslo celou řadu změn. Ve venkovských staveních třeba dřív kouř odcházel volně skrz střechu, takzvanými dymníky. Po roce 1620 se ale začaly stavět komíny a kamenné pece, aby se v chalupách udrželo teplo. Šlechtická sídla je měla samozřejmě už dříve, ale na venkov dorazily až když se ochladilo. V průběhu baroka se v Čechách objevily i první svetry, které do Evropy přivezli Švédové. Rozšířily se i noční čepice a dlouhé kalhoty.

Kdy se pak zase oteplilo?

Malá doba ledová trvala více než sto let – teploty začaly růst až po roce 1730. Na klementinské řadě kulminují vysoké hodnoty v letech 1830 – 1840. Pak se klima „rozkmitalo“ a teplota se snížila. Klesala až asi do roku 1890 a od té doby stoupá.

Není tedy současné oteplení jen návratem k normálu po malé době ledové?

Od roku 1890 do současnosti se teplota zvýšila o asi 1,7 C – tedy o prakticky stejnou hodnotu, o jakou před rokem 1890 klesla (1,5 C). Problém ovšem je, že žádné „normální“ klima neexistuje a navíc přesně neznáme dlouhodobé cykly. Proto bych spíš řekl, že současné klima je „rozkmitané“. Letošní zima byla velmi teplá, předtím byly zase asi tři zimy velmi studené... Myslím ale, že dlouhodobě se klima překlápí směrem k ochlazení.

Takže současné oteplování už dosáhlo vrcholu?

Dlouhodobé průměry některých měřících stanic to naznačují. Například Milešovka má za poslední roky velmi rozkmitané teploty, stejně tak i například Lomnický štít, některé stanice v Antarktidě naznačují, že i tam dochází k pozvolnému ochlazování (např. stanice Orcadas v argentinské zóně). Jako zajímavost je možné uvést, že v tomto týdnu v Buenos Aires začalo téměř po 70 letech sněžit. Donekonečna se prostě oteplovat nemůže - musí nastat zlom. Nevíme, kdy k němu přesně dojde, ale část klimatologů se domnívá, že už ťuká na dveře.

Že se začne ochlazovat tvrdíte nejen vy, ale třeba i americký klimatolog českého původu George Kukla nebo Habibull Abdussamatov z Pulkovské observatoře ruské akademie věd (Globální oteplování nebo ochlazování?). Vladimír Baškircev a Galina Mašničová z ruského Institutu solární fyziky se dokonce o nadcházející ochlazení vsadili o deset tisíc dolarů. Proč se tyto hlasy prakticky nedostanou do médií?

Protože zastánci "globálního oteplení“ mají široký mediální prostor. Druhá strana slyšet není a pokud ano, je zesměšňována.

Až se začne ochlazovat, zastáncům „globálního oteplení“ se zhroutí svět. Budou muset přiznat, že se mýlili.

Myslím, že začnou říkat, že to přece tvrdili už dávno. Nebo prohlásí, že se ochlazuje jen díky opatřením, která prosadili.

(Psáno pro časpis 51 Pro. Dokončení zítra)



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


Kaktus
10:35
9.8.2007

Byg
12:54
1.8.2007

míša mýval
22:19
31.7.2007

Nestačímsedivit
0:04
1.8.2007

Forstmeister
22:08
31.7.2007

I.L.
21:54
31.7.2007

LM
22:17
31.7.2007

Diabolo
22:41
31.7.2007

Diabolo
22:52
31.7.2007

clay
1:23
1.8.2007

Harry
14:06
8.8.2007

Šumavák
21:37
31.7.2007

Forstmeister
21:17
31.7.2007

Psí vrah Čumil
20:25
31.7.2007

Von
19:29
31.7.2007

Ivan Brezina
19:41
31.7.2007

LM
19:46
31.7.2007

Ivan Brezina
19:55
31.7.2007

Psí vrah Čumil
20:33
31.7.2007

Ivan Brezina
20:35
31.7.2007

JJ
20:39
31.7.2007

jasan
19:28
31.7.2007

Ccecil
18:05
31.7.2007

Aleš Kostelka
17:26
31.7.2007

Ivan Brezina
17:49
31.7.2007

Milda
16:53
31.7.2007

Honza42
17:02
31.7.2007

Nestačímsedivit
19:37
31.7.2007

www racek
16:23
31.7.2007

JJ
16:21
31.7.2007

Šnek
15:41
31.7.2007

Frant. Lukeš
15:31
31.7.2007

LM
15:36
31.7.2007

Honza42
16:55
31.7.2007

Šnek
15:50
31.7.2007

LM
16:01
31.7.2007

jasan
16:05
31.7.2007

LM
16:06
31.7.2007

jasan
16:08
31.7.2007

jasan
17:01
31.7.2007

M.Lapin
17:20
31.7.2007

I.L.
17:28
31.7.2007

I.L.
18:57
31.7.2007

LM
19:09
31.7.2007

I.L.
19:20
31.7.2007

balthasar
16:12
31.7.2007

Ivan Brezina
16:54
31.7.2007

balthasar
18:20
31.7.2007

Ivan Brezina
18:48
31.7.2007

pavlik
20:04
31.7.2007

Ivan Brezina
20:39
31.7.2007

počet příspěvků: 334, poslední 9.8.2007 10:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.