Vážení televizní diváci, hlásím se vám z atletického stadiónu na Kavčích horách. Můžeme vidět atletku Helenu Fibingerovou, jak se rozcvičuje v tréninkovém prostoru. Helenka je ve výborné formě. Když jsem s ní ráno mluvil, tak říkala, že by desetibodový limit měla splnit. No uvidíme a budeme jí držet všechny palce!

Moment, teď pozoruji, jak Helenka obchází své soupeřky, dokonce zamířila i k rozhodčím ... pokusím se zjistit více od kolegů reportérů na ploše ... ale teď už je to jasné! Vážení diváci, naše šampiónka nabízí soupeřkám i rozhodčím své koláčky! Tak to je ale milé a sympatické sportovní gesto. Připomeňme, že naše reprezentatka není jen sportovkyní tělem i duší, ale že ve svém privátním životě také vlastní pekárnu. Sám jsem na takový koláček dostal chuť! No ale teď už jde Helenka do kruhu. Bez rozmýšlení si ze soutěžních koulí vybrala Jiřího Janečka. Je vidět, že s ním háže často a ráda. V jejích vypracovaných a silných pažích vypadá Janeček skoro nepatrně. Helena si s ním zkušeně pohazuje a na tvářích jí hraje úsměv. Ale to už je v kruhu. Helenka si dává Janečka pod krk, jde do typického podřepu a napíná všechny svaly. Vy u televizních obrazovek to nemůžete slyšet, ale tady stadiónu zavládlo napjaté ticho. A už se jde na to. Otočka ... Helenka hází ... Jiří Janeček opisuje vzduchem krásný oblouk ... na stadiónu by teď byl slyšet spadnout špendlík ... a vážení přátelé, legenda naší atletiky to zase dokázala! Tak to je neuvěřitelné! Koule dopadla přesně na desetibodovou čáru. Milí diváci, dojetím nemůžu mluvit, znamená to další zlatou medaili a ohromný úspěch celé české atletiky.

Do sluchátek dostávám zprávu, že se někteři nesportovní diváci snažili tvrdit, že viděli přešlap, ale rozhodčí uznali hod jako platný. Sportu zdar a České televizi zvlášť!

(Psáno jako sloupek pro slovenský deník Sme)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.