Země je v pořadí třetí planetou, počítáno od Slunce. Inzerovaná pátá planeta se nachází ve hvězdném systému Kepler – 186 a ta je vzdálená od té naší pět set světelných let. Znamená to, že světlo letí z hvězdy tohoto systému k nám půl tisíciletí.

Kepler-186f

Objev této planety si připsala Elisa Quintana institutu SETI na kalifornském Mountain View. Jde o takzvanou exoplanetu, planetu z cizího hvězdného systému. To už dávno není senzace, k 23. dubnu tohoto roku byly objeveny celkem 1783 planety v 1105 planetárních systémech. Nicméně pátá planeta v Kepleru 186 je výjimečná tím, že obíhá kolem svého slunce v takzvané obyvatelné zóně. Tedy obíhá ve vzdálenosti ani moc velké (chlad neslučitelný se životem) nebo blízko (teplota neslučitelná s životem), obíhá v rozumné vzdálenosti, takže je zde šance, že by se tu mohla udržet voda a ta, jak znám, je základ života. Máme tedy jakous takous naději, že by na planetě objevené sličnou Elisou mohla být nějaká životní forma.

Na pátrání po životu ve vesmíru je celý program SETI zaměřen už od roku 1994, kdy vznikl coby zájmová organizace. Sleduji ho dlouhodobě, byť nikoli intenzivně a moje naděje, že potkáme malé zelené mužíky, je nulová. Vysvětlím důvody.

Pozemští odborníci sledují vesmír a pátrají po exoplanetách, protože je to součást vývoje astronomie, od prvotního počítání hvězdiček a fatazijního vytváření souhvězdí hluboko v dávnověku. Dejme tomu, že v hlubokém vesmíru jsou obyvatelné planety (objev Elisy Quintana to potvrzuje) a že na některých se vyvinul život a inteligentní život a vznikla tam civilizace technického typu a ta se vyvíjela a začala též zkoumat vesmír kolem sebe. Má své hvězdáře a ty muselo nevyhnutelně napadnout to, co napadlo Nerudovy žáby po astronomickém výkladu, "jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!" . Což je princip SETI.

Předpokládejme tedy, že některé ty civilizace jsou technicky vyspělejší než ty naše a jejich metody pátrání po exoplanetách jsou dokonalejší a zatímco my se o Pětce Kepler sto šestaosmdesátce můžeme jen dohadovat, zdali je nebo není na ní voda, tito hypotetičtí hvězdní hvězdáři, exoastronomové, mají přistroje, které jim exoplanety včetně Země naloží na talíř.

Zatím ale skeptický nejsem: pokládám za logické, že život ve vesmíru existuje a je tam i život rozumný a někde byla, je nebo bude technická civilizace.

Má skepse se týká čistě kontaktu, setkání, návštěvy, dorozumění. Protože kdyby to vůbec a absolutně bylo možné, ti Mimozemšťané z technicky vyspělejší civilizace by tady už dávno museli být a řeči o tom, že tu opravdu byli, odkládám do říše pohádek a bájí v lepším smyslu, do pábení a podvodů v horším smyslu. Kdyby to bylo totiž možné, vesmírný pohyb by se stal módem života nositelů technické civilizace. A jelikož tomu tak není, s kontaktem počítat nelze a není důvod se na něj těšit nebo se ho bát, vždyť zelení mužíčci by mohli být pěkná agresivní pakáž, skoro jako lidi! Což mi nebrání v tom, abych Elise Quintaně nepogratuloval ke skvělému objevu.

LN, 28.4.2014