Appeasement (francouzsky apaisement) označuje pacifistickou politiku z 30. let 20. století, kterou symbolizovalo hlavně ustupování agresivním stranám. Politici, kteří appeasement prosazovali, věřili, že uspokojením potřeb a požadavků nacistického Německa odvrátí druhou světovou válku a zachovají mír za každou cenu. Tolik citace z Wikipedie.

Ústupky byly vždy na úkor třetí strany, tehdy třeba Československa, dnes Ukrajiny. Nedodržování úmluv a otevřenou agresi zkusilo Rusko v nedávné minulosti již několikrát, vyvolalo to trochu rámusu, diplomatického tytyty a nějaké sankce. Výsledek nic moc, Rusové si dělají z Krymu výletní zahrádku, navzdory Budapešťskému memorandu, které je zavazovalo respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic (1994).

Američané křičí, Anglie a Francie vyzývají k zachování klidu a pokusu o diplomatické řešení, mají přeci své zkušenosti, Mnichov se neodehrál zase tak dávno. Někteří politici brblají, že sankce ohrožují národní obchodní zájmy. Čína taktně mlčí, navzdory tomu, že v separátním dokumentu Budapešťské memorandum podpořila. Rusko, to pomaloučku, polehoučku získává území a zasévá děs u svých sousedů.

Vypadá to jako déjà vu, ale děje se to.