15.7.2018 | Svátek má Jindřich


GLOSA: Experiment Kurz

20.12.2017

Rakousko bude mít vládu s FPÖ. Kde je poplach?

Sebastian Kurz představil v sobotu novou rakouskou vládu a ta zpráva není senzací. Co se děje? To už není koalice lidovců a Svobodných (FPÖ) důvodem k alarmu? Před 18 lety z toho poplach byl. Když vládu ve stejných barvách představil lidovec Schüssel, nastal mazec. Státy EU vyhlašovaly diplomatické sankce a jménem vlády Miloše Zemana se k nim přidalo i Česko. Teď jsme však někde úplně jinde. Na webech čteme titulky jako „Kurzova vláda bude proevropská“, a nikdo se neděsí.

Rakouský případ ukazuje, jak zavádějící mohou být paušální nálepky, v tomto případě nálepka „pravicových populistů“. Právě tu mají Svobodní, kteří budou ve vládě řídit resorty vnitra, zahraničí a obrany. Jenže příběh FPÖ nelze ocejchovat jednou nálepkou. Po válce se o ní říkalo, že legitimizuje staré nácky, ne zločince, ale lidi, kteří si zadali s režimem. Potom získala cejch strany prozápadní. Snažila se přiblížit Rakousko k EU i NATO (tedy i k západnímu Německu) v době, kdy se to považovalo za podkopávání neutrality. Pak přišla ke slovu éra Jörga Haidera a sázky na rakouský nacionalismus a ryzí pravicový populismus. V poslední dekádě sází na subsidiaritu, tedy na něco, co v EU není sprosté slovo, spíše naopak.

V časech, kdy se rakouské politické elity snažily Svobodné vytěsnit jako nepřijatelné, se země stala rukojmím velkých koalic a FPÖ stále posilovala – až na druhé místo ve volbách v říjnu 1999. Pak ji lidovci vzali do vlády a strana se dílem rozložila, dílem zreformovala, dílem zkultivovala. Proto teď další vládu s její účastí Sebastian Kurz prezentuje jako proevropskou. Ta vláda nabízí voličům alternativu k velkým koalicím, ale na půdorysu EU. Svobodní nechtějí EU opustit, či dokonce zcela rozložit. V tomto smyslu jsou spíše reformisty než populisty.

Z Rakouska se stává jistý protipól Německa. Země Angely Merkelové sklouzává k vládám stálých velkých koalic. Ty prosazují řešení, která symbolizuje výraz alternativlos (bez alternativy, paslovo roku 2010). Proto vznikla a posiluje Alternativa pro Německo (AfD), jež si alternativu dala přímo do vínku. Je to strana nová, protestní, dosud nevyprofilovaná, se silnými nacionalistickými tóny (včetně relativizace Reinharda Heydricha) a nelze ji házet do jednoho pytle „pravicových populistů“ se současnou rakouskou FPÖ. Jedno však společné mají. Pokud se v Německu obnoví velká koalice, AfD u voličů jistě posílí. O tom by Rakušané mohli vyprávět. I proto jde Rakousko raději cestou střídání moci. Ze země považované za zatuchlou se stává zemí reforem a experimentů.

LN, 18.12.2017



Diskuse


P. Lenc
9:18
20.12.2017

P. Maleček
8:40
20.12.2017

S. Netzer
7:06
20.12.2017

D. Bystriansky
9:53
20.12.2017

P. Rudolf
10:56
20.12.2017

D. Bystriansky
11:48
20.12.2017

P. Rudolf
12:34
20.12.2017

D. Bystriansky
13:20
20.12.2017

J. Kanioková
21:59
20.12.2017

H. Lukešová
10:02
20.12.2017

S. Netzer
10:05
20.12.2017

H. Lukešová
10:10
20.12.2017

J. Fridrich
13:04
20.12.2017

M. Krátký
14:15
20.12.2017

M. Prokop
18:07
20.12.2017

S. Netzer
18:29
20.12.2017

M. Prokop
21:24
20.12.2017

počet příspěvků: 17, poslední 20.12.2017 09:59









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.