31.5.2016 | Svátek má Kamila






FILM: Na hraně zítřka

30.6.2014

aneb Proč mám ráda Toma Cruise

Pokud bych se opírala jen o svojí první signální, "nemám ráda" Toma Cruise. Je to fešák, ale na můj vkus moc libový - a jeho herecké koncerty jsou omezeny na několik základních tónů. Záleží ovšem samozřejmě na tom, kdo je autorem partitury a kdo je dirigentem (a v pořádku je tak pro mne Kubrickovo famózní Eyes Wide Shut i většina série Mission: Impossible). Cruiseovy umanuté, ambiciózní výpravy do mého oblíbeného žánru sci-fi mne ovšem vždycky trochu iritovaly. Minority Report a Válka světů mne zajímaly spíš kvůli Stevenu Spielbergovi. A Nevědomí jsem spláchla coby potenciálně zajímavý narcistní kousek hvězdy, která má tak pevně v rukou svou kariéru, že ji mění v nástroj masturbace. */

tom1

Na hraně zítřka je ovšem film, který ve mně vzbudil respekt. Ten sice nehraničí s fanynkovskou láskou, ale nutí mne vnímat Cruise s laskavějším zájmem. Ve filmu nepříliš osobitého Douga Limana (Agent bez minulosti, Mr. and Mrs. Smith, Jumper, Fair Game) přitom jednapadesátiletý herec nedělá nic jiného než obvykle ve "svých" akčních filmech: s pomocí CGI upevňuje představu o své nadstandardní fyzičce a v rámci akčního příběhu střídá omezenou škálu svých výrazů (nejhorší je samozřejmě úvod, ve kterém musí hrát svého hrdinu jako zbabělého a rozpačitého). Cruise ovšem tentokrát nepředvádí nahou vypracovanost své horní hrudní apertury. A především: hnutí mysli jeho postavy není předvedeno s pomocí "hereckého koncertu", ale prostřednictvím děje.

tom3

Neznám knihu Hirošiho Sakurazaky All You Need Is Kill, která posloužila jako předloha scenáristickému týmu (naplňuje prý literární subžánr "light novel" určený japonské mládeži, ve kterém se vyskytuje málo slov a hodně manga obrázků). Kariéru spouluscenáristy Christophera McQuarrieho ovšem odstartoval Oscar za scénářObvyklých podezřelých (a nedávno posílila i režie nepříliš povedené, ale divácky úspěšné cruiseovky Jack Reacher: Poslední výstřel).Základní kvalita filmu Na hraně zítřka se zjevně odvíjí právě od scénáře - a nikoli od herectví hlavního představitele, kamery, digitálních triků, nápadu využít jako pozadí starou dobrou Evropu či od schopností režiséra (který ovšem nic nezpackal - klobouk dolů). Základní nápad filmu je tentýž jako u romantické komedie Na Hromnice o den více nebo sci-fi Zdrojový kód (a třeba také jednoho nezapomenutelného dílu seriálu Xena): hrdina má k dispozici stále tentýž krátký časový úsek, do kterého se musí vracet tak dlouho, dokud se "nezmění k lepšímu". Protagonista Hromnic tak obývá stále stejný zimní den, hrdina Zdrojového kódu má jen pár minut, během kterých má zabránit teroristickému útoku. Ve všech případech si samozřejmě protagonista pamatuje průběh předchozích "misí" a vyvozuje z něj důsledky. Zprvu je ve vyprávění on sám jedinou "proměnnou" a jeho okolí se chová stále stejně. Když ovšem začne své myšlení a cítění měnit podle toho, co dalšího se dozvídá o osobách a dějích kolem, začne se sám cíleně chovat jinak. A ovlivňuje tak i celý původní běh událostí. Tím, že změní sám sebe, protagonista nakonec "zachrání svět" - jak bývá v hollywoodských filmech pěkným zvykem. Takto popsané to zní složitě, ale jde o příběh, jenž se dá velmi přehledně a nápaditě filmově vyprávět. Což autoři filmu Na hraně zítřka činí.

tom2

Cruiseův William Cage je armádní tiskový mluvčí, který si myslí, že je lepší než ostatní. Generálovi velícímu klíčové vojenské operaci proti mimozemským agresorům - mimikům - tak odepře rozkaz natáčet reportáž v první linii. Nejenže je za to degradován a musí se vylodění ve Francii účastnit coby prostý voják, přestože neumí ani zacházet s bojovým oblekem. Mimozemská nákaza, kterou k sobě osudově přitáhl, navíc Cage nutí vracet se do výchozího bodu - rána předcházejícího vylodění - vždy, když zemře. Protože se Cage dokáže poučit ze svých proher, naučí se nejprve v rámci masakru pozemských vojsk vyhýbat nástrahám a přežít. Aniž by příběh vybočil z kulis vojenského dramatu ve stylu Hvězdné pěchoty (včetně představ o koedukované armádě), nabývá postupně vyprávění na zajímavosti a hloubce. S množstvím informací, které postupně (doslova za cenu vlastního života) nasbírá, se totiž Cage může stát hrdinou, který dovede ovlivnit výsledek celé války ve prospěch prohrávajícího lidstva. Aby bylo ve filmu pěkněji, motivuje hrdinu k tomu, aby se stal pánem vlastního osudu, i sličná, rázná vojačka Rita Vrataská (sličná Emily Bluntová).

tom5

Film (a patrně už předloha) intenzivně připomíná princip bojové videohry. Jako diváci ji sice nemůžete ovládat, ale můžete se dobře bavit na účet hlavní postavy, jejíž cesta k vítězství je založena na smrtících omylech. Nejcyničtější je ta pasáž, ve které Rita podrobuje Williama nebezpečnému bojovému výcviku a v rámci jeho urychlení ho často sama zastřelí. Motiv restartu nevyhnutelně vede k posílení bezcitného, "herního" vnímání diváka: Cage se mění jen ve figurku, o jejíž život se vůbec nebojíte. V tom okamžiku ovšem přichází ke slovu okamžit, kdy "nakažený" o svou schopnost pohybovat se časem přijde. Stalo se to Ritě - může se to stát i Williamovi. V tom okamžiku máte před sebou najednou hrdinu, o kterého se skutečně, úzkostlivě bojíte. Víte totiž, že "tentokrát je to doopravdy" - a že když William zemře, k žádnému restartu dojít nemůže...

tom7

Pokud na filmu Na hraně zítřka něco skutečně obdivuji, je to právě tenhle vypravěčský trik. V rámci žánrových titulů totiž vždycky víceméně víte, jak to všechno dopadne - a přežití hrdiny tak tvoří podstatu prakticky každého akčního příběhu. Právě proto se v hloubi své divácké duše nikdy opravdu nebojíte o Ethana Hunta či Jacka Reachera... A nyní se opravdu budete bát o Williama Cage.

Díky, Tome Cruisi, že jsem to mohla zažít.

*/ Tady je odkaz na recenzi na tomto blogu.

Edge of Tomorrow
USA 2014, 114 minut
Režie: Doug Liman
Scénář: Christopher McQuarrie, Jez a John-Henry Butterworth (podle knihy Hirošiho Sakurazaky
All You Need Is Kill)
Kamera: Dion Beebe
Hudba: Christophe Beck
Hrají: Tom Cruise (William Cage), Emily Bluntová (Rita Vrataská), Brendan Gleeson (generál Brigham), Bill Paxton (Farell), Jonas Armstrong (Skinner), Tony Way (Kimmel) Kick Gurry (Griff), Franz Drameh (Ford)

Další autorčiny poznámky k filmovému a politickému dění najdete na jejím blogu AlenaProkopova.blogspot.com



Diskuse


B. Novacek
10:26
30.6.2014

I. Fencl
7:59
30.6.2014

R. Gramblička
6:24
30.6.2014

P. Sulc
4:36
30.6.2014

J. Mrázek
6:10
30.6.2014

R. Gramblička
6:20
30.6.2014

počet příspěvků: 6, poslední 30.6.2014 10:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.