22.11.2017 | Svátek má Cecílie


FEJETON: Hlavně se nepoteto!

21.10.2017

Dnešní doba denně nabízí témata vážná a ještě vážnější, ale já se dneska chci dotknout tématu středně vážného – středně nevážně i vážně.

Před několika léty jsem v příjemném prostředí malého pivovaru seděl u stolu s Jardou – ne, nebyl to Cimrman, třebaže podobnost v šíři záběru by tu byla, tento byl vynikající amatérský filosof, labužník, pijan, cyklista, historik, geolog… a hlavně byl dobrý společník, vypravěč a kamarád – a on během večera pronesl na adresu lidstva něco, co mi utkvělo v paměti dodneška. Řekl, že lidstvo spěje „někam“, protože: „Lidé v Boha nevěří, tetují se a vaří ovocná piva!“

Téma úpadku je aktuální v každé době a důkazů by se našlo určitě mnoho.

Jarda sám už v tom má určitě jasno, protože debatuje na nejvyšší úrovni, tváří v tvář nejvyšší moudrosti. Já ve své pozemské (ne)moudrosti se zaměřím na jednu z uvedených příčin nebo jeden z důsledku úpadku – tetování! A pokusím se udělat vše pro to, abych tento jev aspoň oslabil, a udělám to docela zaujatě, protože se mi to (úpadek neúpadek) opravdu nelíbí, je toho nějak moc, nechápu to a navíc mám s tetováním nevyřízené účty. Jeho rozšíření u děvčat mi v posledních létech kazí pobyt na planetě Zemi. (Tak to domluvené nebylo, bylo slibováno, že ve stáří se už budou líbit všechna děvčata!)

Ten odpor k malůvkám mi byl dán do vínku. Už jako dítě píšící plničkou jsem byl nešťastný z každé kaňky na prstech a při nejbližší příležitosti jsem prst drhnul, dokud nezmizela, a napsat si tahák do dlaně – ani za nic! Dneska navíc nemám rád čmárání po billboardech, ale i sprejování po budovách se mi protiví! Městem svého mládí chodím jako ve snách a moc se nerozhlížím, raději si promítám šedé, oprýskané, ale nepočmárané fasády z dřívějších časů.

S lidským tělem je to podobné jako s fasádou – čmáry a malůvky na něm působí nepatřičně a smutně (alespoň na mě). Na kůži ale nemalují vandalové. Malují na ni na zakázku teteři nebo tety a mnohdy vytvářejí složitá umělecká díla. Jenže umělecké dílo patří jinam, umístěním na kůži se z uměleckého díla stává dílo divné. To není zkrášlení člověka! Člověk není vytetováním pěkného obrázku pěknější, než byl. Člověk je zajímavější, ale zároveň i divnější – něco za něco! Jako by už lidské divnosti nebylo i tak dost, jako by lidé pochopili ono biblické „Bůh stvořil člověka k obrazu svému“ v tom smyslu, že člověk je plocha pro malování obrazů.

A také určitě neplatí, že by se potetováním stal člověk potentátemčlověkem mocným, to spíše má pak větší šanci být člověkem nemocným. Ba ani se nestává člověkem ctihodným a váženým, ale spíše šaškem počmáraným a vůbec si nepomůže! (variace na Depresi J. N.: Frantovi se z chlastu dávno třepe ruka – budeš za počmáraného hňupa!)

Lidská kůže, jakož i celé tělo, je (minimálně) dar a zároveň i nejsložitější továrna na světě (zvládá nejen biologické a chemické reakce, ale provozuje i výpočetku i něco, co ani továrny neumí – je továrnou na sny, city, fóry…). Vše má svoji funkci – je to zázrak, který funguje, a zbytečně do něj rýpat či píchat se nevyplácí. Kreativita patří mimo živé funkční plochy a kůže živá a funkční je, to není nevyužitý kus hadru nebo betonová bariéra.

Nechal by si někdo podobnou technologií (hřebíkem, jehlou) dobrovolně a nevratně zkrášlit karoserii nebo čelní sklo auta, čočku objektivu, displej monitoru, dotykáče, skluznici lyží, plášť kola, goretexovou membránu? Že ne? Že jsem se zbláznil? Kolik že to všechno stálo?

Čím to, že k věcem koupitelným a nahraditelným se přistupuje odpovědně a ošetřují se rozumně a pečlivě – a k věcem podstatným, nenahraditelným je přístup konzumní a „esteticko-konzumní“ anebo se vymýšlejí nebezpečné experimenty a novoty odtržené od kontinuity?

Podobný přístup, jako má člověk k vlastnímu tělu, má i k matičce Zemi – na Zemi i na těle jsou tak k vidění věci různé (zbytečně na škodu živosti i funkčnosti).

A to se přitom Země a příroda cíleně brání a ochraňuje – jsou na to speciální spolky, vědecké obory, ale stejně to není úplně ono, protože na odborně chráněné Zemi můžeme vidět čím dál divnější věci: kam oko dohlédne kolektor, jinde větrník, samá řepka, mrtvý les… kouřící komíny natřené na zeleno! A tělo, jeho zdraví a jeho ochrana? Nechybí nám strany zdravých, usměvavých, růžolících? Ani ne, protože i tak tu výsledky jsou a jsou k obdivu i podivu! Kolik je k dispozici různých životospráv, alternativních a konzervativních metod a technik na podporu zdraví a léčení? A na pultech jsou stovky doplňků stravy, které kdyby člověk všechny konzumoval dle doporučení, tak by vydaly na hlavní chod – a na samotnou stravu (tu, kterou je třeba doplňovat) by už zbylo nepatrné místo! Strava samotná (život samotný) by se stala doplňkem k tomu všemu potřebnému, nezbytnému a zdravému.

Ochrana zdraví člověka není otázkou komerce, ale je otázkou pudu sebezáchovy. Když ten je zdravý, tak chráním sebe a tím i své tělo i prostředí, ve kterém žije. Jenže tento pud se dá oslabit, uspat a ony starosti delegovat na jiné – např. na úřady, instituce, spolky, strany… ty nám zaručují sebezáchovu a správnost všeho a já sám mám pohodlí a po starostech! Starají se za mě! Za hlas! (Uvědomuje si člověk, že u voleb někdy deleguje mj. i svoji sebezáchovu?)

Jenže sebelepší spolky i nauky mají především starost samy se sebou (a až pak s tebou), a aby potvrdily oprávněnost své existence, tak se prezentují a vykazují činnost, aby je bylo vidět: obrázky, cedulky, zákazy, tisíce písmenek na obalech i jinde. Sebezáchovné jednání je tak především čtení toho, co nám napsali naši sebezáchovní delegáti.

Ale připadá mi, že ten náš vrozený pud sebezáchovy, který je takto bez práce (ale všude okolo to sebezáchovně a sebesprávně kmitá) z toho všeho degeneruje na pud sebe(z)ničení a ono masivní tetování je jedním jeho projevem (špička ledovce).

Před léty platilo, že tetování je znakem zvláštních skupin lidí (námořníků, mafií) nebo společenských vrstev s nižší inteligencí. Shrňme to tak, že ten, kdo nemá pojem o anatomii a funkci kůže, se bez zábran tetuje, nebo že ten, kdo neudělá díru do světa, aspoň udělá nesmazatelnou malůvku na své tělo. Většinou se tetovalo na vojně nebo v base, kde byla dlouhá chvíle. Dneska se tetuje ve velkém! Že by inteligence lidí tak prudce poklesla? Nebo že by lidé měli dlouhou chvíli nebo se cítili jako v base? Zřejmě je to od každého trochu a je to i móda a trochu je to i rebelie a rázné rozhodnutí, podobá se onomu dřívějšímu rozhodnutí: vstoupit do řádu, nastoupit na loď, složit přísahu. Zajímavá by byla dnešní statistika – budou při sčítání lidu kolonky: nepoteto, poteto, procento?

A co další vývoj? Bude hitem tetování od hlavy až k patě? Bude umět tetování stárnout (bude obrázek pěkný i po létech)? A co nemoci kůže a úrazy – dá se kresba pojistit? A tetovací barva je nezávadná a zdraví prospěšná? Nebude to jako u automobilů: všichni tetovaní z daného období budou pozváni k servisnímu zásahu, kdy jim bude bezplatně tetovací látka A nahrazena za látku B, která je ještě nezávadnější a zdraví prospěšnější?

Zlaté staré neřesti: voloviny, bigbít, gatě do zvonů, dlouhé vlasy… Skoro vše bylo jednoduché, levné a vratné, kdežto tetování ne, to vás bude doprovázet až do hrobu, ba možná ještě dál.

Ale to vše jsou takové normální argumenty, které používají např. rodiče vůči potomkům, a většinou neúčinně, a proto v závěru nasadím (nej)silnější kalibr: pokusím se ještě tetování očernit pomocí nejnovějších, (dez)informačních technologii a použiji hoax – regulérní hoax se vší parádou:

Ministerstvo moudrosti varuje: Hoaxy přispívají k hlouposti!

Začátek hoaxu
Milí potetování přátelé i vy, kdož toto „zkrášlení“ plánujete, vězte, že je prokázáno, že tetování se nejen nesmazatelně vryje do kůže, zároveň také poznamená i vaši genetickou informaci.
Je to věc, o které se nemluví, ale má vážné důsledky! Přečtením DNA lze tak vykreslit veškerou grafiku, co máte po těle (i na těch nejtajnějších místech). A tato informace se navíc předává i potomstvu! Řečeno laicky: potetovaným rodičům se rodí potetované děti.
Nefunguje to ale 1:1 jako u znamének kakaových skvrn velikostí mexického dolaru, ale coby dílo lidské a nedokonalé se přenáší neúplně a nahodile a zákeřnost je i v tom, že třebaže se vám dítě narodí čisté, tak v další generaci se může projevit kombinace tetování prarodičů i rodičů a podle zákona schválnosti v té nejméně vhodné kombinaci a na nejméně vhodném místě – to vám pak potomci pěkně poděkují! Dalším efektem je i to, že testy na to, jestli „můj táta není můj táta“, se mnohdy usnadní a hříchy se vyjeví nečekaně a rychle.
Není daleko doba, kdy vhodnost partnera se nebude posuzovat podle majetku, povahy a charakteru, ale podle tetování, aby jeho kombinace v budoucnu nevytvářela nevhodné obrazce. Zodpovědní rodiče prostě budou dbát na to, aby neměli blbě tetované děti (budou se snažit svým dětem předat to nejlepší tetování).
Konec hoaxu

Závěrem přeji: Tetování zmar a nám všem zdar! A abychom po sobě nečmárali, ne však proto, že to bude někde někým připsáno k zákazům, ale proto, že nám to poradí náš vlastní (živý a zdravý) pud sebezáchovy.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


počet příspěvků: 6, poslední 22.10.2017 08:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.