„Česká vláda chce postupně přibližovat minimální mzdu k hranici 40 % průměrného výdělku. Uvedl to premiér Bohuslav Sobotka po pondělním historicky prvním společném zasedání české a slovenské tripartity v Bratislavě.“

Na úvod si vysvětleme, co je to průměrný výdělek. Použiji oblíbené české přirovnání: jeden snědl husu, druhý byl hlady, ale průměrně měl každý z nich půl husy. S výdělkem je to stejné. Jednoduchým matematickým výpočtem zjistíme, že při průměrné mzdě 26 287 Kč na jednoho vrcholového manažera s platem řekněme 600 tisíc Kč měsíčně připadá 34 pracovníků s minimální mzdou 9 500 Kč.

Z tohoto příkladu je jasně vidět, že informační hodnota průměrné mzdy je neuvěřitelně zkreslená.

Proto statistika v takových případech používá medián. Všechny mzdy pěkně seřadí od nejmenší po největší a vybere tu uprostřed, což by v tomto případě bylo 9 500 Kč. Pak bychom mohli s klidem prohlásit, že obvyklá mzda je 9 500 Kč. Ale pokračujme v počítání.

Pro jednoduchost přidám 59 lidí s průměrnou mzdou a dosáhneme kýžený vzorek 36 % pracovníků s minimální mzdou. Co se stane, když jim přidáme 1 000 Kč, jak Sobotka zamýšlí?

1/ Průměrná mzda se zvýší na 26 680 Kč
2/ Minimální mzda se přiblíží ke 39 % průměrné mzdy
3/ Kromě manažera s 600 tisíci budou mít všichni ostatní podprůměrnou mzdu.

Následky takovéhoto uváženého činu si jistě rychle domyslíte. Oněch 59 pracovníků nyní s podprůměrnou mzdou bude chtít zvýšit mzdu. Proč by měla dosta přidána jen jedna skupina lidí? Není to náhodou diskriminace? V praxi mnoho lidí, kteří měli mzdu vyšší než minimální, najednou bude ve skupině s minimální mzdou. Zaměstnavatelé, kteří si nemohou dovolit zvýšit náklady, budou požadovat zvýšení produktivity o oněch zhruba 10 %. A jak to udělají? Buď prodají o 10 % výrobků či služeb víc, nebo v případě nasycenosti trhu (tedy, že i když vyrobí o 10 % víc, nikdo si to nekoupí) zaměstnavatel prostě 10 % zaměstnanců propustí.

To byl pouze jeden dopad. Druhý je daleko záludnější. Mzdy ve státní sféře se vypočítávají právě podle průměrné mzdy. Zvýší-li se tedy průměrná mzda o v našem příkladu 1,5 %, takový řekněme soudce s platem 120 tisíc dostane přidáno 1800 Kč. Zaměstnanců ve státní správě je kolem 180 tisíc a nevytvářejí žádný zisk. V roce 2013 byla jejich průměrná mzda 24 tisíc, zvýšení o 1,5 % by znamenalo přidat každému průměrně 360 Kč + 34 % sociální a zdravotní pojištění, to je 482 Kč za úředníka, neboli 86,8 milionů Kč měsíčně či jedna miliarda ročně navíc ze státního rozpočtu.

Dalším dopadem bude zvýšení povinného odvodu na zdravotní pojištění za ekonomicky neaktivní obyvatele (děti, důchodci, nezaměstnaní). V roce 2000 jich bylo 5 623 842, což je více než 50 % obyvatelstva. Pokud zvýšíme minimální mzdu o 1000 Kč, musí stát zaplatit za každého ekonomicky neaktivního občana navíc 84,50 Kč - současný odvod 845 Kč za státního pojištěnce se zvýší o 10 %, tedy vynásobeno a sečteno o 475 214 649 Kč měsíčně navíc, ano, čtyřistasedmdesátpět milionů. To máme ročně nějakých skoro šest miliard. Kde je chce Sobotka vzít? Všimněte si: přidáme celkem zanedbadelnou částku relativně malé skupině pracovníků, jejíž mzdy se zvýší.

Takže si to shrneme. Pracovníkům s minimální mzdou přidáme tisícovku. Všichni ostatní zisk tvořící budou diskriminováni. Stát bude muset uvolnit další miliardy ročně na vyrovnání rozdílu ve zdravotním pojištění a v platech. Příjem mnoha pracujících se dostane do skupiny podprůměrné mzdy a mnoho lidí se dostane do skupiny s minimální mzdou, čímž se ještě více otevřou pověstné nůžky mezi chudými a bohatými. Že by si sociální demokracie vyráběla nové voliče k příštím volbám?
Už jste také tak nadšeni, jak budeme všichni bohatí?

Pozn.: Uvedený příklad je značně zjednodušený a výpočet skutečných dopadů zahrnuje mnohem více kritérií a je mnohem komplikovanější.