19.3.2024 | Svátek má Josef


EKONOMIKA: Zdroje jsou – zatím

26.3.2019

Nesmrtelná slova Vladimíra Špidly platí v roce 2019 stejně jako v roce 2002

Pondělní vydání iDnes nás potěšilo zprávou o plánech ministryně Maláčové vydat příští rok na sociálních výdajích o 40 miliard korun více. To je hodně i v časech konjunktury, která nota bene nebude trvat věčně a příznaky ekonomického ochlazení v Evropě už jsou dost zřetelné. Kdo ví, zda příští rok nebude festovní recese. (Ne-li letos: německý průmysl vykazuje podle posledních zpráv nejhorší měsíční pokles od roku 2012.)

Ale co by se paní Maláčová starala, vždyť je jednou z mladých nadějí strany, která očividně fandí principu „ozbíjáme Jožku a dáme jeho kešeň Jurovi – minus podíl Janošíka za přerozdělení, samozřejmě“.

Abych ocitoval z výše zmíněného článku:

„Neměli bychom se dívat jen na výdaje, ale hledat i možnosti, jak dodatečné finance zajistit na příjmové stránce rozpočtu.“
MINISTRYNĚ MALÁČOVÁ PRO MFDNES

Tohle hledání dodatečných financí na příjmové stránce rozpočtu, neboli zavádění dalších kreativních daní z kdečeho, na co se dá sáhnout, je dobrá cesta k francouzským poměrům. Pro inspiraci doporučuji výlet do Paříže, zejména tak někdy o víkendu. (Hroší či neprůstřelná kůže výhodou.)

Nicméně proč vlastně dnes píšu: nejde jenom o ČR a o Francii, před pár dny jsem narazil na velmi podobnou zprávu i ve Weltu a týkala se Německa.

Opoziční FDP, jedna z mála stran, které ještě zodpovědné hospodaření bere nějak vážně, si vzala pod lupu utrácení německého státu v období 2013-2021. To je totiž doba rekordních daňových příjmů, protože ekonomice se dařilo. Podle Weltu má spolková vláda v tomto období k dispozici 386,5 miliardy eur navíc.

Z analýzy FDP vyplývá, že 37,4 procent těchto vícepříjmů šlo na sociální výdaje (v době, kdy nezaměstnaných je málo!). Na budoucnosti se naopak šetřilo: pouze 5,9 procenta šlo do výzkumu a vzdělání. Do dopravních staveb a digitální infrastruktury pak pouhých 2,1 procenta.

penězovod

Špidlova tradiční kyselka. Vítr v kapse garantován

Rovněž výhled na plánované rozpočty jednotlivých ministerstev do roku 2023 ukazuje „sociální demokratizaci“ současné vlády. Ministerstvo práce a sociálních věcí má dostat přidáno 20 miliard eur, naproti tomu ministerstvo vnitra musí škrtnout 1,8 miliardy eur (součástí úkolů spolkového ministerstva vnitra je ochrana hranic čili Grenzschutz, ta se bude určitě dobře provádět s nižším rozpočtem…). I další ministerstva pod vedením CDU musejí škrtat. (Podrobnější čísla v článku Weltu).

K tomu bych dodal něco, co FDP pominula: Německo má stále ještě problém s armádním rozpočtem. Koalice se sice shodla na tom, že cílem má být 1,5 % HDP, ale to má nastat až někdy v roce 2024, do té doby má plánovaný armádní rozpočet nižší: roku 2020 pouze 1,37 procenta a roku 2023 dokonce jen 1,25 procenta HDP. (Zdroj.)

Trochu to připomíná tlouštíka, který chce začít hubnout – ale až tak za čtyři roky. Jistě je jen shodou okolností, že poslední kancléřské období Angely Merkel končí nejpozději řádnými volbami roku 2021.

*****************************

Milý čtenáři, myslím si, že plnou míru devastace, kterou vládnutí Angely M. způsobilo v pravicové politice Německa, docení jednoho dne až historici. Migrační podzim 2015 a přetrvávající příliv po něm (loni: 162 tisíc žádostí o azyl) je jenom jedním střípkem v mozaice. Přidejte si k tomu superzelenou a superdrahou energetickou politiku, zanedbání rozvoje infrastruktury (třeba LTE), katastrofální poměry v armádě, růst sociálních výdajů, předání ministerstva financí sociálním demokratům (od CDU, která se přitom vždycky prezentovala jako zodpovědný hospodář) …

No, jestli tohle jsou výsledky vládnutí středové pravice, tak já jsem hobit. Sice vysoký 183 cm, ale hobit, je to jasné? Ne, že někdo budete toto označení zpochybňovat nějakými trapnými fakty!

*****************************

Hudební epilog
Co se hobitů týče, německá skupina Blind Guardian by k tomu měla co říci:

****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY
Toto je kniha nejen čtivá, ale hlavně chytrá. Škoda, že se nepředčítá na středních školách. Ve spoustě okamžiků stáli lidé jako my před složitými rozhodnutími. Jejich zapomenuté příběhy sepsal Marian Kechlibar a my se z nich můžeme poučit i dnes.
Objednat si ji můžete na této adrese.

Zapomenuté příběhy1

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora