27.8.2016 | Svátek má Otakar






EKONOMIKA: Ceny vody

30.11.2015

Stále emoce - i kvůli protichůdným informacím

Zájem médií i veškeré veřejnosti o téma vody každoročně eskaluje na konci roku, kdy majitelé a provozovatelé vodohospodářských sítí vyhlašují ceny vodného a stočného na rok následující. Letos je navíc téma cen vody okořeněno rozpornými postoji vodohospodářů a ministerstva životního prostředí k připravovaným zákonům, jejichž výsledná podoba bude mít na ceny vody poměrně zásadní vliv.

V prvé řadě je ale nutné konstatovat, že zmiňované zákony ovlivní ceny vodného a stočného až v roce 2017. Pokud se tedy dnes diskutuje o tom, že se ceny vody zvýší v příštím roce, a podle některých již zveřejněných ceníků na příští rok se nenaplňují katastrofické scénáře o razantním růstu cen, není tato skutečnost argumentem ani pro postoj vodohospodářů, ani ministerstva. Stejně tak se bude i v příštím roce v zásadě opakovat situace, která udivuje spotřebitele napříč celou zemí – totiž, že ceny vody se v jednotlivých regionech a u jednotlivých vodohospodářských společností velmi liší, často až o více než dvojnásobek. Je ale třeba vědět, že největší rozdíly vyplývají ze skutečnosti, že v některých lokalitách platí lidí jen za dodávku vody, ne za její čištění – tedy pouze vodné, a ne stočné. To bohužel ve své argumentaci opomíjí i ministerstvo, které konstatuje rozpětí cen vody v rozmezí 38 až 99 korun, čímž zbytečně zjitřuje emoce lidí. Ony méně než poloviční ceny vody totiž vyplývají ze skutečnosti, že někteří spotřebitelé platí z dvousložkové ceny pouze jednu část. Dalším významným rozdílem při tvorbě cen vody je skutečnost, že pitnou vodou jsou občané ČR zásobováni zhruba půl napůl z povrchových a podzemních zdrojů vody. Povrchová voda je přitom zhruba čtyřnásobně dražší než voda podzemní, takže je zcela zřejmé, že se tento rozdíl musí v cenách vodného a stočného v různých částech ČR nějak projevit. Ani to ale ministerstvo nezmiňuje, čímž opět orientaci spotřebitelů ohledně příčin rozdílných cen – v tomto případě vodného – neusnadňuje.

Rozdíl v cenách povrchové a podzemní vody chce přitom ministerstvo (životního prostředí) napravit zvýšením poplatků za odběr podzemních vod, a přestože proti tomu vodohospodáři protestují, je asi korektní říci, že tento záměr ministerstva je správný. Jednak se tím uvedou náklady za vodu povrchovou i podzemní konečně do vzájemného souladu, jednak by měla být podzemní voda teoreticky (není-li kontaminována) kvalitnější a jednak je strategicky správné podzemní zdroje vody více než dosud chránit. Je ale také třeba vědět, že zvýšení poplatků za odběr podzemních vod nepovede, pokud mluvíme o pitné vodě, k žádné větší úspoře. To proto, že zhruba polovina území ČR, které je zásobováno podzemními zdroji vody, nemá v současné době jinou alternativu v adekvátní zásobě povrchových vod. Toho lze sice časem dosáhnout nákladnými přečerpávajícími systémy, to ale nebude hned a něco to prostě bude stát. Druhá věc je, že v ČR je spotřeba vody jedna z nejnižších ve vyspělém světě (například oproti USA jde o třetinovou spotřebu), takže ambice ministerstva, podle nichž dojde zvýšením poplatků za odběr podzemních vod k většímu šetření s vodou, nemá reálný základ. Kromě toho nižší spotřeba vody nevede k jejímu zlevnění, ale naopak, protože i na menší objem vody je nutné aplikovat veškeré transportní, čistící, investiční a další procesy, které se pak rozpočítávají na méně kubíků, a tím pádem cena roste. Nicméně jak již bylo řečeno, je postupný růst poplatků za podzemní vody správným záměrem a v budoucnosti tak půjde zejména o to, aby se vybrané finanční prostředky vracely zpět do vodohospodářské oblasti. To již ministerstvo přímo ústy ministra Richarda Brabce slíbilo a dokonce už představilo dva projekty, jakým způsobem se to bude dít. V tom tedy, zdá se, problém není.

Druhý připravovaný zákon, respektive novela Nařízení vlády o podmínkách vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ovšem problémem je, zejména proto, že tento impuls k růstu cen vody – v tomto případě stočného – je zbytečný. Uvedená novela totiž – pro představu – nutí stávající čistírny odpadních vod používat takové technologie, které z čistírny vypustí vodu do vodních toků prakticky „křišťálovou“, což by mělo určitou logiku, kdyby se tato vypuštěná voda v přírodě opět „nezamazala“. Z čistíren se totiž voda většinou vypouští do řek, které protékají krajinou, z níž se do vody z polí, lesů, ale i díky lidské činnosti, spadu mikročástic poletujících ve vzduchu a z dalších zdrojů dostávají opět všechny látky, které z vody prostřednictvím svých technologií předtím čistírny odstranily. Čistá vypuštěná voda je tak po pár stech metrech, maximálně několika kilometrech opět plná fosforu, dusíku a dalších kontaminantů, takže je poněkud kontraproduktivní vypouštět vodu do přírody v nadstandardní a v zásadě nepřirozeně čisté podobě.

Samozřejmě je správné, aby voda vypouštěná z čistíren životní prostředí zatěžovala co nejméně. Myslí na to i evropská legislativa, která právě proto stanovuje maximálně přípustné limity látek ve vypouštěných vodách. Zmiňované české Nařízení vlády však jde hodně nad rámec evropských směrnic, přičemž limity v Nařízení navrhované drtivá většina čistíren odpadních vod v ČR není schopná prostřednictvím stávajících čistících technologií splnit. Řešením jsou tak investice do lepších technologií, ty však v konečném důsledku zaplatí spotřebitel. Především v menších obcích lze proto, pokud bude navrhovaná novela zpřísňující limity látek ve vypouštěných vodách přijata, očekávat nárůst cen stočného. Na závěr lze jen připomenout, že ministerstvo životního prostředí je zatím ve svých snahách osamoceno – navrhované zpřísnění limitů odmítají logicky vodohospodáři, také ale ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu a obchodu, Hospodářská komora ČR i Legislativní rada vlády. Společným důvodem oponentů je právě dopad na ceny vody pro spotřebitele i podnikatele a nutnost udržení takzvané „sociálně únosné ceny vody“, která by neměla překročit dvě procenta z příjmů domácností. Nezbývá než doufat, že bude nakonec přijat nějaký životaschopný kompromis. Ten ale může být přijat jen v případě, že bude mít společnost k dispozici správné a ne lobbisticky a emotivně posunuté informace.

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.

Autor je agrární analytik



Diskuse


J. Veselý 965
15:38
30.11.2015

L. Novák 475
15:55
30.11.2015

L. Novák 475
13:47
30.11.2015

J. Kadeřábek
15:26
30.11.2015

J. Schwarz
11:56
30.11.2015

J. Bruner
0:35
30.11.2015

počet příspěvků: 10, poslední 2.12.2015 06:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.