27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


EKOLOGIE: Prunéřov a předvolební agitka

1.4.2010

Jeden vtip z bývalého SSSR pojednává o tom, jak Lenin po smrti přijde do nebe, a tam se setká s carem Mikulášem II. I vyzvídá car, co se v Rusku změnilo od té doby, co vládnou bolševici. A zjišťuje, že vlastně vůbec nic. „A vodku, máte?“ ptá se car konečně. „Jistě,“ rozzáří se Lenin. „Jenže za vaší vlády měla čtyřicet procent, za naší už dvaačtyřicet.“ „Jo, jo, to jste celí vy, bolševici,“ dí na to Mikuláš II. „ To jste museli kvůli dvěma procentům dělat takový brajgl?“ Tento vtip mi vytanul na mysli poté, co se z vlády odporoučel ministr životního prostředí nominovaný Stranou zelených Jan Dusík.

Stav ovzduší v severních Čechách je, i přes radikální zlepšení v uplynulých dvaceti letech, stále neuspokojivý. Je proto třeba uvítat všechny snahy o jeho zlepšení. Jedním z nevýznamnějších činů v této oblasti je rekonstrukce hnědouhelné elektrárny Prunéřov II, která patří polostátní společnosti ČEZ.

Již od konce devadesátých let, kdy v této elektrárně byly instalovány odsiřovací a odpopílkovací technologie, jsou emise oxidu siřičitého o 93 % nižší, oxidů dusíku o 60 % nižší, oxidu uhelnatého o 79 % a popílku dokonce o 97 %. Velmi přísné emisní parametry, které by zmodernizovaná elektrárna splňovala, přitom zaručují, že dojde k dalšímu výraznému zlepšení – o dalších cca 60 % u oxidů dusíku a u oxidu siřičitého a o dalších cca 40 % u tuhých znečišťujících látek. Také u často zmiňovaných emisí oxidu uhličitého může díky obnově elektrárny Prunéřov II dojít ke snížení emisí o cca 30 %. Nezanedbatelné je rovněž zvýšení účinnosti spalování, kdy má dojít k nárůstu z cca 30 % o deset procentních bodů.

Zelení nyní tvrdí, že ČEZ může zvýšit účinnost na celých 42 %. Právě tato dvě procenta, jak vystřižená z úvodního vtipu, se stala předmětem sporu. Jenže účinnosti vyšší než 40 % není možné vzhledem ke kvalitě dostupného uhlí za přijatelných ekonomických podmínek dosáhnout. ČEZ by byl ostatně sám proti sobě, pokud by opominul účinnější variantu. Jenže jeho vedení se zodpovídá svým akcionářům a musí se řídit obchodním zákoníkem. Pořizování investice, o níž je dopředu známo, že bude ztrátová, by mohlo hraničit dokonce s trestní odpovědností za tunelování. Navíc by nebylo při takové technologii možné zásobovat okolní obce teplem, což by zlikvidovalo systém centrálního zásobování teplem a tím by se ještě více zatížilo životní prostředí.

O posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) požádal ČEZ již před téměř dvěma roky a 4. ledna tohoto roku měl ze zákona padnout verdikt. Místo toho si ale nad rámec schvalovacího řízení nechalo ministerstvo životního prostředí od norské firmy DNV vypracovat studii, která opět termín posunula. K zadání oné studie ale nebyly žádné zákonné důvody, s procesem EIA neměla a nemá nic společného.

Nelze rovněž nezmínit další aspekty celého problému. Tento investiční záměr byl obsažen i v 38bodových protikrizových opatřeních, která byla přijata zaměstnavatelskými organizacemi, odbory i vládou, která je jako celek schválila formou vládního usnesení. To, že se dnes zelení snaží bojkotovat zásadní dokument vlády, v níž mají své zástupce, svědčí o neserióznosti a spíše o politických, nikoli ekologických motivech jednání.

Jak napsal výstižně ve svém prohlášení Svaz průmyslu a dopravy, „posouvání různých správních lhůt a odkládání rozhodnutí státu pod záminkou nutnosti dalších analýz vysílá negativní signál všem potencionálním investorům. Jednoduchost a transparentnost rozhodování státu je přitom jedním z klíčových faktorů, které berou firmy v úvahu při plánování investic.“ Investice za 25 miliard by přinesla práci dvěma stům firem jako subdodavatelům. V kraji zmítaném vysokou nezaměstnaností by to znamenalo největší pracovní příležitost v mnoha nejbližších letech. Jenom počet zaměstnanců elektrárny by z nynějších 400 mohl narůst ještě o 800 lidí. Nelze rovněž nezmínit, že ČEZ navržená forma rekonstrukce má i podporu představitelů místních samospráv.

Vnímám ekologické problémy regionu, v němž kandiduji do poslanecké sněmovny. Na rozdíl od Martina Bursíka a celé Strany zelených bych si ale nedovolil zneužívat tématu rekonstrukce Prunéřova II. k mediálně líbivým, zato pro místní občany negativním postojům.

Ve zkrácené formě vyšlo v LN 29.3.2010

Autor je místopředseda TOP 09

Jaromír Drábek